Polovina května 2026 přináší do Česka nečekané ochlazení. Zatímco přes den se teploty šplhají k příjemným 13 °C, v noci se rtuť teploměru noří až k 2 °C na západě Čech a kolem 3 °C v horských polohách nad 1000 m. Meteorologové varují před přízemními mrazíky a zároveň upozorňují na zhoršenou kvalitu ovzduší. Proč se v polovině jara střetává mráz se smogem a jaké to má důsledky pro zdraví, dopravu i zemědělství?
Noční teploty se blíží bodu mrazu
Podle aktuální předpovědi České televize a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude noc z 15. na 16. května 2026 ve znamení výrazného ochlazení. Nejnižší teploty se budou pohybovat mezi 9 až 5 °C, přičemž na západě Čech mohou klesnout až k 2 °C. V polohách nad 1000 m se teploty dostanou kolem 3 °C a na Šumavě dokonce hrozí, že ráno bude vypadat spíše jako předzvěst zimy – déšť se sněhem nebo poprašek sněhu.
Tento jev je způsoben přechodem studené fronty, která nad Českou republikou postupuje od severozápadu. V noci se oblačnost místy protrhává a díky malé oblačnosti dochází k silnému radiačnímu ochlazování zemského povrchu. Země vydává záření do atmosféry a bez mraků, které by jej odrážely zpět, se povrch rychle ochlazuje. V takzvaných frost hollows, tedy kotlinách a údolích, kde se studený vzduch hromadí, mohou teploty klesnout ještě o několik stupňů níže, než udávají stanice v otevřené krajině.
Pro srovnání: dlouhodobý klimatický průměr pro polovinu května v Česku činí v nočních hodinách zpravidla 8 až 12 °C. Současné teploty jsou tedy výrazně podnormální a připomínají spíše začátek dubna. Podle meteorologů tento pokles teplot není sám o sobě rekordní, ale vzhledem k předchozímu teplému období může působit jako šok jak pro přírodu, tak pro lidi.
Proč Česko sužuje i smog?
Paradoxně právě noční vyjasnění a přízemní inverze vytvářejí podmínky pro zhoršení kvality ovzduší. Když se vzduch u zemského povrchu ochladí rychleji než vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry, vzniká teplotní inverze. Ta funguje jako pevné „víko“ a brání vertikálnímu míchání vzduchu. Emise z dopravy, průmyslu a lokálního vytápění zůstávají uvězněné v přízemní vrstvě a jejich koncentrace roste.
Ačkoliv se smogová situace nejčastěji pojí se zimními měsíci, i v květnu mohou meteorologické podmínky vést k překročení imisních limitů pro polétavý prach (PM10). Denní imisní limit pro PM10 činí 50 µg/m³. V jarních měsících se navíc k průmyslovým a dopravním emisím přidává pyl a prach z polí, který může koncentrace ještě zvýšit. Podle údajů ČHMÚ byly rozptylové podmínky v některých oblastech v noci a ráno mírně nepříznivé. To znamená, že znečišťující látky se v atmosféře nerozptylují tak efektivně, jak by bylo žádoucí.
Je důležité rozlišovat mezi zimním a letním smogem. Zatímco letní smog je tvořen především přízemním ozonem, který vzniká působením slunečního záření na emise z dopravy a průmyslu, zimní smog – a ten, který se může vyskytovat i v chladných jarních nocích – je tvořen především polétavými částicemi a oxidem siřičitým. V květnových inverzích hrozí spíše problém s částicemi, které mohou dráždit dýchací cesty a pronikat hluboko do plic.
Jarní mráz jako hrozba pro zemědělství
Květnové mrazy nejsou v Česku sice extrémně časté, ale ani výjimečné. Pro zemědělce a zahrádkáře představují vážné riziko. Ovocné stromy, zejména jabloně, třešně a meruňky, jsou v této době často v plném květu nebo už tvoří malé plůdky. Teploty pod nulou mohou květy i plůdky poškodit či zničit, což vede k výrazným finančním ztrátám. Například meruňky jsou obzvláště citlivé a již několikahodinový mráz kolem –1 °C může znamenat ztrátu celé úrody.
Historické srovnání ukazuje, že například v květnu 2011 postihly Česko ničivé mrazy, které zdecimovaly úrodu ovoce v některých regionech. Podobně v roce 2020 zasáhly jarní mrazy vinnou révu na jižní Moravě. Letošní situace zatím není tak dramatická, ale farmáři v oblastech s predikcí teplot kolem 0 °C již preventivně nasazují ochranné textilie nebo zavlažovací systémy. „Voda uvolňuje při mrznutí latentní teplo, což může okolní vzduch o několik stupňů ohřát a chránit rostliny,“ vysvětluje princip ochrany. Tato metoda je často používána ve vinicích a sadech právě v období květnových mrazů.
Kromě ovocných stromů jsou ohroženy také zeleninové plodiny. Rajčata, papriky, okurky a cukety, které zahrádkáři vysazovali v dubnu a na začátku května, nesnesou teploty pod 5 °C. Při poklesu k bodu mrazu dochází k poškození buněčných stěn a rostlina odumírá. Doporučení pro zahrádkáře je proto jasné: pokud máte citlivé sazenice venku, zakryjte je netkanou textilií nebo přeneste pod přístřešek.
Kdy se počasí umoudří?
Meteorologové slibují zlepšení. Podle dlouhodobé předpovědi by se mělo v příštím týdnu počasí postupně stabilizovat. Od úterý 19. května by měly teploty vystoupat až k 18 °C a ve středu 20. května dokonce k 20 °C. S příchodem teplejšího vzduchu by měly inverzní podmínky ustoupit a s nimi i smogové situace. Předpokládá se také přechod frontálního systému, který přinese více srážek, zejména na Moravě a ve Slezsku. Déšť pomůže spláchnout částice z ovzduší a zlepšit rozptylové podmínky.
Do té doby ale platí doporučení pro obyvatele: větrejte domácnosti během dne, kdy je kvalita vzduchu obvykle lepší, a omezte fyzickou námahu venku v ranních hodinách, kdy mohou být koncentrace znečišťujících látek nejvyšší. Řidiči by měli zvážit omezení zbytečných jízd, aby se nezvyšovaly emise v době, kdy rozptylové podmínky nejsou ideální. Pro zemědělce je klíčové sledovat lokální předpověď a v případě hrozby mrazů zasáhnout co nejdříve.
Klimatický kontext: extrémy v normě?
Současná situace vnáší světlo do širší debaty o klimatických změnách. Zatímco globální trendy ukazují na oteplování, lokální extrémy – včetně pozdních jarních mrazů – nezmizely. Naopak, podle některých klimatologických modelů mohou být prudké teplotní výkyvy v přechodných ročních obdobích častější. Střední Evropa se nachází na rozhraní vlivů arktického vzduchu a teplého vzduchu ze Středozemního moře, což činí její počasí inherentně proměnlivým. Květnové mrazy a s nimi spojené inverzní smogové situace tak nejsou v rozporu s klimatickými modely, ale spíše jejich součástí.
Proč mrzne i v květnu, když už je jaro?
V květnu mohou do střední Evropy pronikat studené vzduchové hmoty ze severu nebo severozápadu. V noci, zejména za bezvětří a při vyjasnění, dochází k silnému radiačnímu ochlazování zemského povrchu. V kotlinách a údolích se pak studený vzduch hromadí a teploty mohou klesnout pod bod mrazu.
Může být smog v květnu stejně nebezpečný jako v zimě?
Ano. Hlavním rizikem jsou polétavé částice (PM10 a PM2,5), které se při inverzním počasí hromadí v přízemní vrstvě. I v jarních měsících mohou tyto částice dráždit dýchací cesty a zhoršovat stav osob s astmatem nebo kardiovaskulárními onemocněními.
Jak mohu ochránit zahradu před jarním mrazem?
Nejúčinnější metodou je zavlažování – voda při mrznutí uvolňuje teplo. Dále lze použít netkané textilie, slámu nebo kouřové clony. U menších rostlin pomůže přesunutí do skleníku nebo pod přístřešek.
