První výrazná supercela roku 2026 se v úterý večer prohnala Českem. Bouřkové buňky doprovázené přívalovým deštěm zasáhly zejména Karlovarský kraj, ale později se rotující bouře objevila i u Slap ve středních Čechách. Přestože srážky přinesly místní úlevu, na historické sucho z předchozích měsíců to nestačí. Dnes už je nad Českem klid, víkend navíc slibuje sluneční svit a teploty až kolem 25 °C. Proč se v květnu tvoří bouřky právě tímto způsobem a co čeká meteorology dál?
Od jihu Čech ke Slapům: Jak postupovala supercela
Podle České televize se v úterý 5. května poblíž Strakonic v Jihočeském kraji vytvořila slabá supercela, která postupně nabírala na síle. Meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociálních sítích informovali, že rotace buňky byla patrná zejména ve výšce okolo čtyř kilometrů. Bouře se následně přesunula přes střední Čechy a zasáhla oblast Slap.
Výstraha před silnými bouřkami platila v diagonálním pásu od jihozápadu Čech přes střední oblasti až do části Královéhradeckého kraje. „V tomto koridoru se bouřky výjimečně nacházejí a provázejí je zejména lokální kroupy,“ uvedli meteorologové ve středu odpoledne. K nejsilnějším projevům došlo kolem 21. hodiny v Karlovarském kraji a na západě Ústeckého kraje.
Proč právě teď? Meteorologické souvislosti květnových bouřek
Květen je v Česku tradičně měsícem, kdy se častěji tvoří konvektivní, tedy bouřkové srážky. Po chladnějším a extrémně suchém jaru se v prvním květnovém týdnu nad střední Evropu přihnala studená fronta, která narazila na relativně teplý a vlhký vzduch nad naším územím. Teploty se před jejím příchodem na některých místech šplhaly mezi 24 a 28 °C, což vytvořilo dostatečnou instabilitu atmosféry pro vznik bouřek.
Supercela je specifický typ bouřky, který se vyznačuje přetrvávající rotující stoupavým proudem (mesocyklónou). Na rozdíl od běžných multicelárních bouří dokáže supercela přežívat i ve středně silném střihovém větru, tedy když se vítr mění s výškou. Právě tato organizovaná struktura jí umožňuje produkovat intenzivní srážky, krupobití, ale teoreticky i tornáda. V Česku se supercely vyskytují řádově několikrát do roka, jejich pozorování u Slap v květnu je však významné, protože šlo o první výrazný případ roku 2026.
Déšť nepomohl: Extrémní sucho trvá
I přes impozantní podívanou, kterou bouřky nabídly, jejich srážkový příspěvek zůstal lokální a celkově nedostačující. ČHMÚ v pátek 1. května oznámil, že za letošní březen a duben spadlo v průměru pouze 32 milimetrů srážek, což je nejméně za celé sledované období od roku 1961. V jarních měsících obvykle naprší dvojnásobek toho, co letos.
Důsledky jsou viditelné v celé krajině. Půdní sucho je podle aktuálních měření nejhorším stupněm ve více než třetině Česka, dalších třicet procent území je zasaženo druhým a třetím nejhorším stupněm. Na Břeclavsku už zvažují zákaz používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů. Koryta potoků a řek jsou na mnoha místech vyschlá. Hejtman Zlínského kraje vyhlásil období nepříznivých klimatických podmínek kvůli suchu a zvýšenému počtu požárů.
Aktuální situace: Pátek klidný, víkend slunečný
Podle aktuální předpovědi ČHMÚ na pátek 8. května je nad Českem klid. „Bude oblačno až polojasno, přeháňky se vyskytnou jen výjimečně, častěji pouze na horách na severu,“ uvádějí meteorologové. Nejvyšší teploty se budou pohybovat mezi 15 až 19 °C, na jihu Moravy až kolem 21 °C.
Víkend ale přinese oteplení. V neděli by teploty mohly místy překročit 25 °C. Slunečné počasí však znamená i pokračování rizika požárů, které platí pro většinu území. Zatímco bouřky minulého týdne alespoň částečně zmírnily nebezpečí na západě Čech, na Moravě a ve Slezsku sucho přetrvává.
Klimatický kontext: Proč sucho narůstá
Extrémní sucho na jaře 2026 nelze hodnotit izolovaně. Vědci dlouhodobě upozorňují, že střední Evropa se otepluje rychleji než globální průměr. Evropa je podle nedávných studií nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Vyšší teploty zvyšují výpar z půdy a vegetace, což urychluje vysychání krajiny i po relativně normálních srážkách.
Zároveň se mění charakter srážek. Místo častých, mírných dešťů přicházejí krátké, ale intenzivní přívalové srážky, jaké přinesly květnové bouřky. Půda vyschlá měsíce sucha však takovou vodu často nedokáže pojmout a voda rychle odtéká do řek nebo vsakuje do hlubších vrstev, odkud ji povrchová vegetace nemůže využít. To vytváří paradox: krajina může zároveň trpět suchem i lokálními povodňovými vlnami.
Co je to supercela a jak se liší od běžné bouřky?
Supercela je organizovaná bouřka s trvalou rotací vzduchu ve středu buňky, tzv. mesocyklónou. Díky ní může přežívat několik hodin, zatímco běžná bouřka trvá řádově desítky minut. Supercely produkují intenzivní srážky, krupobití, silný vítr a v extrémních případech tornáda.
Proč srážky z bouřek nezleššily sucho v Česku?
Květnové bouřky přinesly srážky lokálně a krátkodobě. Půda po měsících sucha byla tak vyschlá, že vodu buď nezadržela, nebo ji vsákla do hlubších vrstev mimo dosah kořenů. K celkovému zlepšení by bylo potřeba několik dní mírného, vytrvalého deště.
Hrozí v nejbližších dnech další bouřky?
Podle aktuální předpovědi ČHMÚ ne. Pátek 8. května a následující víkend budou převážně suché a slunečné. Další výraznější srážky se očekávají až v druhé polovině května.
