Je teprve začátek května, ale české řeky se chovají, jako by nastoupilo žhavé léto. Polovina tuzemských vodních toků hlásí průtoky, jaké zde v tuto dobu roku dosud nikdy nebyly. Morava, Labe, Ohře, Bečva, Jizera, Otava i Berounka — giganti české krajiny — se scvrkají na zlomek svých obvyklých hodnot. Za tímto alarmujícím stavem stojí dvojice nejsušších jarních měsíců za posledních desetiletí. Odborníci bijí na poplach: bez vydatných srážek se situace bude dál zhoršovat.
Řeky jako na začátku srpna, ne máje
Čeští hydrologové jsou zvyklí sledovat nízké průtoky v létě. Jenže letošní jaro přineslo naprostý obrat: stav vody v řekách na začátku května 2026 připomíná spíše parný srpen. Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) teče v řadě řek méně než 50 % dlouhodobého normálu, a to i v případě velkých řek jako je Morava, Labe nebo Ohře.
Situace je natolik výjimečná, že monitoring portálu Meteocentrum zaznamenal „vykřičníky" — tedy historická minima pro tuto část roku — prakticky na polovině sledovaných toků. Mnohé z nich přitom tyto rekordy nikdy dříve v dubnu či na začátku května nenaměřily.
Morava v Lanžhotě se nachází přibližně o metr níže, než bývá dlouhodobý průměr. Řeka Bečva v Dluhonicích, Svratka na přítoku do nádrže Vír, Dřevnice ve Zlíně, Moravská Sázava v Lupěném nebo Oskava v Uničově — všechny tyto toky zaznamenávají průtoky, které jsou nejnižší v celé moderní historii měření od roku 1990. Generální ředitel Povodí Moravy David Fína k situaci uvádí, že průtoky se pohybují mezi pouhými 10 až 50 procenty dlouhodobých průměrných měsíčních hodnot a nejhůře jsou na tom Jeseníky, Zlínský kraj a Vysočina.
Příčina: jaro bez vody ani sněhu
Za katastrofálním stavem řek stojí kombinace faktorů, která se v moderní době ještě nesešla. Březen 2026 přinesl na území Česka průměrně jen 19 mm srážek — tedy pouhých 41 % dlouhodobého normálu let 1991–2020. Skončil tak jako pátý nejsušší březen od roku 1961. Duben byl ještě horší: dopadlo pouze 13 mm srážek, tj. 33 % normálu, a duben 2026 se tak zapsal jako druhý nejsušší od roku 1961.
Jenže srážky nejsou jediným viníkem. Březen byl zároveň nadprůměrně teplý, což dramaticky zvýšilo výpar — půda se sice trochu rozmočila, ale voda z ní zmizela dříve, než stačila vsáknout do podzemí nebo odtéct do řek. A ani zima nepomohla: sněhová pokrývka v horách byla výrazně podprůměrná, takže jarní tání nepřineslo říčním tokům žádnou zálohu. „Duben byl mimořádně suchý, spadla jen třetina obvyklých srážek," potvrzuje portál In-počasí.
Sucho v zemi: 87 procent území bez normální vláhy
Stav řek je jen viditelnou špičkou ledovce. Pod povrchem se odehrává drama, které ohrožuje celou krajinu. Podle nejnovějších dat portálu InterSucho trpí různou mírou sucha 87 % území České republiky. Přitom na 13–15 % území jde o extrémní až výjimečné sucho — stav, kdy půda trpí nedostatkem vody srovnatelným s letními vlnami sucha, jaké Česko zasáhly v letech 2018–2019.
Nejnižší půdní vlhkost hlásí monitoring zejména v povrchové vrstvě 0–10 cm, kde 45 % meteorologických stanic naměřilo vlhkost pod kritickou hranicí 30 %. V hlubší vrstvě do 40 cm je situace jen o něco lepší — pod normálem je 22 % stanic.
V mělkých vrtech jsou hladiny podzemní vody silně podnormální, zejména v Čechách. Vydatnost pramenů je na mnoha místech klasifikována jako mimořádně podnormální. To jsou špatné zprávy zejména pro malé obce, které zásobují domácnosti právě z těchto zdrojů.
Co nízké průtoky znamenají pro přírodu i lidi
Nízké hladiny řek nejsou jen estetický problém. Mají přímé dopady, které se projeví v nadcházejících týdnech a měsících.
Ryby a vodní ekosystémy: Nízký průtok znamená menší objem vody, která se rychleji zahřívá. Teplá voda obsahuje méně kyslíku, a studenovodní druhy jako pstruh nebo losos jsou náchylné ke kyslíkovému stresu. Snížená hloubka odhaluje trdliště a mělčiny, kde se rozmnožují ryby — a tato místa jsou pak přístupná predátorům i slunečnímu záření.
Zásobování pitnou vodou a zemědělství: Pomalejší průtok zároveň zhoršuje samočisticí schopnost řek — znečišťující látky se ředí méně, jejich koncentrace roste. Zemědělci, kteří závisejí na povrchovém odběru vody pro zavlažování, naráží na limity a musejí šetřit. Pro energetiku pak platí, že vodní elektrárny vyrábějí méně elektřiny, protože průtok přes turbíny je nižší.
Stromy a les: Portál InterSucho varuje, že stromy již vstupují do vodního stresu. Přes čtyři pětiny území vykazují vyšší deficit vody, než je pro toto roční období běžné. Oslabené stromy jsou pak náchylnější k napadení kůrovcem a dalšími škůdci — a v kombinaci s vysokým rizikem požárů (druhý nejvyšší stupeň na území ČR) jde o výbušnou kombinaci.
Výhled: bez deště se situace nezlepší
Meteorologové nenabízejí mnoho optimismu. Předpovědi pro první polovinu května 2026 signalizují podprůměrné srážky a nadprůměrné teploty. ČHMÚ pro celé nadcházející období očekává, že deficit vláhy a stav sucha se budou dál prohlubovat. Vydatné letní deště — pokud přijdou — pak nebudou schopny rychle kompenzovat škody na zemědělských plodinách a lesním porostu způsobené hlubokou jarní suchostí.
Do budoucna přitom nemusí jít o výjimku. Výzkumníci z Univerzity v Readingu letos zveřejnili studii, která ukazuje, že zemědělská sucha v Evropě se budou zhoršovat — i v místech, kde celkové roční srážky porostou. Teplejší vzduch totiž odpařuje vodu rychleji, než ji déšť stačí doplnit.
Na začátku května 2026 jsou česká řeky zrcadlem toho, jak zranitelná je naše krajina. Přehnané spoléhání na „normální" jarní počasí se letos nevyplatilo. A pokud klimatologové mají pravdu, nebude to naposledy.
Proč jsou české řeky v květnu tak nízko, když obvykle bývají plné po jarním tání?
Letošní jaro přineslo výjimečnou kombinaci: zima skončila s minimální sněhovou pokrývkou v horách, takže jarní tání nepřidalo řekám téměř nic. Navíc březen a duben 2026 patřily k vůbec nejsušším od roku 1961 — v březnu spadlo jen 41 % normálu srážek, v dubnu pouhých 33 %. K tomu se přidal nadprůměrně teplý březen, který zvýšil výpar a ochudil půdu i o tu málo vody, která přece jen dopadla.
Mohou nízké průtoky v řekách ohrozit zásobování pitnou vodou?
Zásobování pitnou vodou z povrchových zdrojů (vodárenských nádrží, říčních odběrů) může být omezeno, pokud průtoky klesnou pod zákonné minimální průtoky — tzv. zůstatkové průtoky. Větší riziko ale hrozí domácnostem zásobovaným ze studní a mělkých vrtů: hladiny podzemní vody jsou v Čechách na mnoha místech silně podnormální. Klíčová vodárenská nádrže jako Vír nebo Dalešice situaci zatím zvládají, ale jejich zásoby se zmenšují.
Jak může sucho v řekách ovlivnit ryby a rybáři?
Nízký průtok se rychle zahřívá a obsahuje méně kyslíku — to je kritický problém pro pstruhy, lipany a lososy, kteří potřebují chladnou, okysličenou vodu. Rybáři jsou povinni ryby přelovit nebo vypustit do hlubších úseků, pokud hrozí úhyn. Česká republika navíc prožívá rizikové období přibližně od dubna do července, kdy probíhá výtěr různých druhů ryb — mělká a teplá voda jim může zásadně zkomplikovat rozmnožování.