Rok 2025 zapsal do energetické historie planety nový rekord, který ještě před dekádou nikdo nepovažoval za reálný. Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) zveřejnila začátkem dubna 2026 svou výroční zprávu a čísla jsou ohromující: svět přidal v loňském roce 692 gigawattů čisté energie — a solární panely na tom nesou tři čtvrtiny zásluhy. Fosilní paliva poprvé v dějinách ztrácejí vedení jako hlavní zdroj elektřiny. Uhlí dožívá. A otázka není, zda obnovitelné zdroje zvítězí, ale jak rychle.
511 GW solárních panelů za jediný rok: číslo, které přepisuje dějiny
Ještě v roce 2020 byl celosvětový roční přírůstek solárních instalací okolo 130 GW. O pět let později se tato hodnota téměř ztrojnásobila na rekordních 511 GW. Podle dubnové zprávy IRENA bylo v roce 2025 nainstalováno tolik solárních panelů, kolik by stačilo k pokrytí průměrné roční spotřeby elektřiny přibližně 150 milionů evropských domácností.
Solár tak tvořil 75 % ze všech nově přidaných obnovitelných kapacit a stal se vzdáleně nejrychleji rostoucím energetickým zdrojem v historii lidstva. Celková instalovaná solární kapacita na světě dosáhla 2 391 GW — přes 2,4 terawattu výkonu ukrytého v křemíkových článcích na střechách, polích a pustinách od Arizonské pouště přes Saharský pás až po čínské provincie.
Větrná energie přidala dalších 159 GW nové kapacity. Rekordní byl i celkový součet: obnovitelné zdroje tvořily 85,6 % všech nově instalovaných výrobních kapacit celosvětově v roce 2025. Fosilním palivům a jaderné energii zbyla necelá pětina.
49 % světové kapacity: obnovitelné zdroje na prahu absolutní majority
Celková globální kapacita obnovitelných zdrojů přesáhla ke konci roku 2025 hodnotu 5 149 GW — to odpovídá 49 % veškerého výrobního výkonu planety. Ještě v roce 2019 byl tento podíl pod 35 %. Za šest let se obnovitelná energetika posunula od menšinové technologie k dominantní infrastruktuře.
Geograficky táhne celý přechod zejména Asie. Ta se podílela na 74,2 % všech nových přírůstků s 513 GW nové kapacity — tempo instalací v Číně, Indii a jihovýchodní Asii jednoduše nemá obdoby. Na druhé straně leží Afrika, která sice zaznamenala historicky největší roční nárůst (15,9 % meziročně), ale celkový příspěvek kontinentu činil pouhých 11,3 GW — méně než 1,6 % světového součtu. Energetická nerovnost je stále výrazná.
Francesco La Camera, generální ředitel IRENA, k výsledkům řekl: „Země, které investovaly do energetického přechodu, jsou lépe vybaveny pro čelení dnešním výzvám. Obnovitelné zdroje posilují bezpečnost a odolnost energetických systémů." Zpráva přišla v době, kdy řada regionů zažívá energetickou nestabilitu, rostoucí ceny fosilních paliv a geopolitické turbulence kolem ropy a zemního plynu.
Obnovitelné zdroje poprvé překonají uhlí: historický zlom přichází v roce 2026
Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve svých prognózách uvádí, že obnovitelné zdroje se stanou největším zdrojem výroby elektřiny na světě v průběhu roku 2026 — poprvé v historii elektroenergetiky.
Uhlí, které více než sto let dominovalo světové energetice, ustupuje. Jeho podíl na výrobě elektřiny loni klesl na 33,1 %, zatímco obnovitelné zdroje se vyšplhaly na 34,3 %. Solár a vítr dohromady dodají v roce 2026 téměř 1 000 TWh více než v předchozím roce — toto množství odpovídá roční spotřebě celého Japonska.
Podíl solárních a větrných zdrojů na celosvětové výrobě elektřiny stoupne z 15 % v roce 2024 na více než 19 % v roce 2026. Tempo je závratné: každý rok přibývá zhruba dvě procenta výrobního podílu na celosvětovém mixu — a to bez jakéhokoli zpomalení.
USA: všechna nová kapacita letos z obnovitelných zdrojů
Ve Spojených státech jsou výhledy pro rok 2026 mimořádné. Americká agentura EIA (Energy Information Administration) předpovídá, že veškerá čistá nová výrobní kapacita přidaná v tomto roce bude pocházet z obnovitelných zdrojů a bateriových úložišť — fosilní paliva budou poprvé v americké energetice zaznamenávat čistý pokles instalovaného výkonu.
Konkrétně EIA předpovídá instalaci:
- 41 553 MW nové solární kapacity (utility-scale)
- 22 713 MW nových bateriových úložišť (nárůst o 44 % oproti roku 2025)
- 13 996 MW větrné energie (onshore i offshore)
Výroba z obnovitelných zdrojů v USA vzrostla v prvních měsících roku 2026 meziročně o 11,5 % a dnes tvoří čtvrtinu celkové americké elektřiny.
Baterie: druhý pilíř energetické transformace
Solár a vítr mají jeden zásadní problém: nesviítí ani nefouká vždy, když je třeba. Proto roste obrovskou rychlostí druhý pilíř čisté energetiky — bateriová úložiště. Celková globální kapacita systémů BESS (Battery Energy Storage Systems) dosáhla koncem roku 2025 hodnoty 241 GW a v roce 2026 se očekává nárůst na 363 GW.
Klíčový faktor: ceny lithium-iontových systémů prudce klesají. V Evropě se čtyřhodinové systémy obchodují za 200 USD/kWh, v Číně dokonce za 150 USD/kWh. Ještě před třemi lety byly tyto ceny téměř dvojnásobné. Levnější úložiště znamenají, že obnovitelná energie může být stabilní i bez plynu jako zálohy.
Co to znamená pro Česko?
Česká republika patří v instalaci obnovitelných zdrojů spíše k pomalejším zemím Evropy. Přesto přicházejí změny: od ledna 2026 vláda zrušila poplatek za podporu obnovitelných zdrojů (POZE), který platily domácnosti i firmy ve svých účtech za elektřinu. Výsledkem je citelné snížení části energetických nákladů.
V oblasti větrné energetiky se připravuje vymezení tzv. akceleračních oblastí — zón, kde bude povolování větrných i solárních elektráren výrazně rychlejší. Jejich spuštění se očekává v druhé polovině roku 2026. Pokud se podaří byrokracii urychlit, mohl by se tempo výstavby OZE v Česku výrazně zvýšit — a přiblížit se tempu, které udává zbytek Evropy i světa.
Na mezinárodní scéně je ale jasné, že vlak odjel a jede rychle. Svět staví solár a vítr rekordním tempem. Česko má stále možnost nastoupit — otázka je, zda ji využije.
Kdy přesně obnovitelné zdroje překonají uhlí jako největší zdroj elektřiny?
Podle prognóz Mezinárodní energetické agentury (IEA) by k tomuto historickému přelomu mělo dojít v průběhu roku 2026, nejpozději do jeho konce. Obnovitelné zdroje již v roce 2025 vyrobily celosvětově 34,3 % elektřiny, zatímco uhlí kleslo na 33,1 %. Závisí to také na dostupnosti hydroenergie, která je ovlivnitelná srážkami.
Proč solární energie roste tak rychle, zatímco Česko za světem zaostává?
Hlavním důvodem globálního solarního boomu je dramatický pokles cen — solární panely jsou dnes přibližně 90 % levnější než před 15 lety. Česko zaostává především kvůli pomalému povolování staveb, složité byrokracii a historicky nižší politické podpoře. Situaci by mohlo zlepšit vymezení akceleračních oblastí, které se připravuje na druhou polovinu roku 2026.
Jsou bateriová úložiště skutečně schopna nahradit plynové elektrárny jako záloha pro solár a vítr?
Bateriová úložiště dnes běžně pokrývají výpadky solárních a větrných zdrojů v rozsahu hodin. Čtyřhodinová úložiště jsou pro většinu výkyvů dostačující. Pro delší období bezvětří nebo zimní oblačnosti (tzv. „dark doldrums") jsou zatím stále potřeba záložní zdroje — plyn, jádro nebo přeshraniční přenosy. Technologie ale rychle postupují a IEA předpovídá, že do roku 2030 budou baterie hrát zásadně větší roli v stabilitě sítí.