Nečekaný obrat na mezinárodní scéně
V diplomatických kruzích zavládl rozruch. Indická vláda podle informací serveru Climate Home News tiše a bez velkých fanfár stáhla svou kandidaturu na pořádání 33. Konference smluvních stran (COP33) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se má konat v roce 2028. Oficiální oznámení, které bylo ostatním státům doručeno 2. dubna 2026, je velmi strohé. Jako důvod uvádí pouze „přezkoumání závazků pro rok 2028“.
Tento krok je o to překvapivější, že ještě před několika měsíci Indie o pořádání usilovala s velkou vervou. Sám premiér Naréndra Módí nabídku slavnostně představil na summitu COP28 v Dubaji na konci roku 2023. Tento krok byl vnímán jako snaha Indie etablovat se jako globální lídr v oblasti klimatu a jako hlas tzv. Globálního jihu. Nyní je vše jinak a svět si klade otázku: Proč?
Co je klimatický summit COP a proč je tak důležitý?
Pro pochopení závažnosti této situace je nutné si připomenout, co vlastně summity COP jsou. Jde o každoroční setkání téměř všech zemí světa, které jsou signatáři Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Cílem těchto konferencí je vyhodnocovat pokrok v boji proti změně klimatu a vyjednávat nové, právně závazné dohody.
Právě na těchto summitech se zrodily klíčové dokumenty, jako je Kjótský protokol nebo přelomová Pařížská dohoda z roku 2015 (přijatá na COP21). Pařížská dohoda poprvé v historii zavázala všechny státy světa ke snižování emisí s cílem udržet globální oteplování výrazně pod 2 °C, ideálně na úrovni 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Summity COP jsou tedy politickým motorem globálního úsilí a jejich úspěch či neúspěch přímo ovlivňuje osud naší planety.
Role Indie: Rostoucí gigant na klimatické šachovnici
Indie je v klimatických jednáních naprosto klíčovým hráčem. S více než 1,4 miliardou obyvatel je třetím největším emitentem skleníkových plynů na světě, hned po Číně a USA. Její energetické potřeby strmě rostou a země stále spoléhá z velké části na uhlí. Zároveň ale Indie masivně investuje do obnovitelných zdrojů, především do solární energie, kde se řadí mezi světovou špičku.
Její postoj je tak často rozpolcený mezi potřebou hospodářského růstu a závazky v oblasti ochrany klimatu. Právě proto byla její kandidatura na hostování COP33 vnímána jako pozitivní signál, že se země chce aktivně podílet na řešení a ukázat světu své úspěchy v zelené transformaci. Tento obrat o 180 stupňů je proto pro mnohé analytiky a diplomaty zklamáním.
Dopady pro svět i pro Česko: Hrozí zpomalení klimatických snah?
Rozhodnutí Indie nezůstane bez následků. V první řadě vytváří vakuum a nejistotu v mezinárodním kalendáři. Nalezení hostitelské země je komplexní a dlouhý proces. Nečekaný výpadek narušuje plynulost příprav a může oslabit politickou dynamiku.
Pro Evropu a Česko, které prosazují ambiciózní politiku v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), je to varovný signál. Úspěch evropských snah je totiž závislý na tom, zda se k podobně ambiciózním cílům připojí i zbytek světa. Pokud klíčoví hráči jako Indie začnou váhat, hrozí, že se globální klimatické úsilí zpomalí. To by v konečném důsledku znamenalo, že dopady klimatické změny – jako jsou extrémní sucha, vlny veder a přívalové deště, které stále častěji zažíváme i v Česku – budou ještě intenzivnější.
Harjeet Singh, zakladatel think-tanku Satat Sampada Climate Foundation se sídlem v Dillí, označil tento krok za „strategicky promarněnou příležitost“. Podle něj Indie přišla o pódium, na kterém mohla prezentovat své úspěchy a zároveň hájit zájmy rozvojových zemí.
Kdo převezme odpovědnost? Hledá se nový hostitel
Pořádání summitů COP rotuje mezi pěti regionálními skupinami OSN. Pro rok 2028 je na řadě Asijsko-pacifická skupina. Po odstoupení Indie se spekulovalo o Jižní Koreji, jejíž prezident projevil zájem o pořádání v minulosti. Korejští představitelé však tuto myšlenku zchladili s tím, že země bude v roce 2028 hostit summit G20, a pořádání dvou takto masivních akcí by bylo extrémně náročné finančně i logisticky.
Budoucnost COP33 je tak v tuto chvíli nejistá. Nalezení nového pořadatele bude prvním velkým úkolem pro klimatické diplomaty. Svět bude s napětím sledovat, která země se odváží převzít tuto obrovskou odpovědnost v klíčové fázi boje za záchranu klimatu.
Může toto rozhodnutí ovlivnit plnění cílů Pařížské dohody?
Přímo ne, jelikož Indie zůstává signatářem dohody. Nepřímo však může oslabit diplomatickou vůli a spolupráci, která je pro dosažení cílů nezbytná. Pořádání summitu je vnímáno jako silný symbol odhodlání, a jeho odřeknutí vysílá smíšené signály.
Jaké jsou největší klimatické výzvy, kterým Indie v současnosti čelí?
Indie je extrémně zranitelná vůči dopadům změny klimatu. Potýká se se smrtícími vlnami veder, ničivými záplavami, dlouhými obdobími sucha a vzestupem hladiny moří. Současně musí zajistit energii pro svou obrovskou a rostoucí populaci, což vytváří tlak na pomalejší odklon od fosilních paliv.
Kdo bude hostit nejbližší klimatické konference?
Podle rotačního systému OSN se summit COP31 v roce 2026 uskuteční v Turecku a Austrálii a COP32 v roce 2027 v Etiopii. Hostitel pro klíčový rok 2028 je po kroku Indie nyní nejasný.