Super El Niño 2026: fenomén, který přepíše letní počasí
Rok 2026 vstupuje do léta pod nadvládou klimatického jevu, který meteorologové označují jako Super El Niño. Aktuální data ze tří nezávislých modelovacích center — evropského ECMWF, amerického NOAA a australského BOM — se shodují na scénáři, který může překonat i rekordní událost z let 1877–1878.
Anomálie povrchových teplot Tichého oceánu v klíčové oblasti Niño 3.4 v květnu 2026 překonaly hranici +2,0 °C, a podle nejnovějších výstupů ECMWF by v průběhu podzimu mohly vystoupat až k hodnotám +4,5 °C ve východních oblastech Pacifiku. To by znamenalo nejsilnější El Niño za posledních 155 let.
Co to znamená pro Evropu? Při silných epizodách El Niño se nad kontinentem typicky ustavuje dominantní oblast vysokého tlaku, která působí jako tepelná past. Teplý vzduch setrvává na jednom místě týdny, prohřívá se a vytváří podmínky pro dlouhotrvající vlny veder. Letní sezónní výhledy ECMWF pro období červen–srpen 2026 ukazují nadprůměrné teploty prakticky pro celou střední a západní Evropu a podprůměrné srážky.
Teplotní kupole: když se z atmosféry stane poklička na hrnci
Právě teď, v posledních květnových dnech roku 2026, se nad západní Evropou formuje meteorologický jev známý jako teplotní kupole (heat dome). Jde o rozsáhlou oblast vysokého tlaku, která se chová doslova jako poklička přiklopená na hrnec — teplý vzduch ve všech výškových hladinách je stlačován k zemi, kde se dále zahřívá kompresí.
Podle analýzy portálu Severe Weather Europe sahají odchylky teplot v hladině 850 hPa (cca 1 500 m n. m.) 12 až 16 °C nad dlouhodobý průměr pro konec května. Na Pyrenejském poloostrově se o víkendu 24.–25. května očekávají maxima až 38 °C, ve Francii, Beneluxu a západním Německu teploty poprvé v sezóně překročí 30 °C. Pro srovnání: teploty kolem 30 °C na konci května jsou v těchto regionech zhruba o 8–12 °C nad normálem.
Teplotní kupole se během příštího týdne rozšíří dále na východ. Česká republika pocítí první vlnu horka na přelomu května a června, kdy by teploty mohly v nižších polohách atakovat tropickou třicítku. Jde o mimořádně brzký nástup letních teplot — typicky se první tropické dny v Česku objevují až v druhé polovině června.
Jak teplotní kupole ovlivňuje lidské zdraví
Dlouhodobé vystavení extrémnímu horku představuje zátěž zejména pro seniory, malé děti a osoby s chronickým onemocněním. Při kombinaci vysoké teploty a vlhkosti vzduchu se zvyšuje hodnota heat indexu — subjektivně vnímané teploty — a tělo ztrácí schopnost efektivně se ochlazovat pocením. Zdravotní rizika zahrnují dehydrataci, vyčerpání z horka a v krajních případech i úpal, který může být fatální.
Co čeká střední Evropu: od Pyrenejí po Karpaty
Nejnovější sezónní modely ECMWF pro léto 2026 vykreslují nad Evropou jasný signál. Nad centrální a západní částí kontinentu bude převládat tlaková výše, která zablokuje postup frontálních systémů od Atlantiku. To znamená nejen nadprůměrné teploty, ale také podprůměrné srážky — kombinaci, která s sebou nese zvýšené riziko sucha a lesních požárů.
Pro Českou republiku to znamená léto, které by mohlo teplotně konkurovat rekordnímu roku 2018 nebo 2015. Průměrné letní teploty by mohly být o 1,5 až 2,5 °C vyšší, než je dlouhodobý normál (1991–2020). Už květen 2026 naznačil, jakým směrem se sezóna ubírá: po chladné první polovině měsíce spojené s pozdními mrazíky ("ledoví muži") následoval prudký obrat a nástup letních teplot.
Extrémní horka nejsou jen nepříjemností — loni v Evropě zemřelo v důsledku horkých vln odhadem přes 47 000 lidí (podle studie Barcelona Institute for Global Health). S každou další desetinou stupně globálního oteplování se toto číslo zvyšuje.
Jak cestovní ruch a letecká doprava reagují na meteorologické výhledy
Není proto divu, že letecké společnosti a letiště napříč Evropou navyšují kapacity pro letní destinace. Příkladem je nedávné oznámení kolínsko-bonnského letiště, kde dopravce Freebird Airlines Europe spouští pět nových linek do teplých přímořských oblastí a bázuje zde Airbus A320. Podobný trend hlásí i další evropská letiště — poptávka po letních dovolených v jižních destinacích je letos rekordní.
Paradoxem je, že zatímco turisté prchají za ještě vyššími teplotami ke Středozemnímu moři, meteorologové varují, že právě jižní Evropa bude letos nejzranitelnější. Kombinace Super El Niña, vysokých teplot mořské vody a ubývající půdní vlhkosti vytváří podmínky pro extrémní vlny veder, které mohou v letních měsících ohrozit zdraví návštěvníků i místních obyvatel.
Klimatická změna jako zesilovač všech extrémů
Současný vývoj počasí nelze chápat izolovaně od probíhající klimatické změny. Super El Niño je sice přirozený klimatický cyklus, ale jeho dopady jsou dnes zesilovány oteplenou atmosférou, která obsahuje o 7 % více vodní páry na každý stupeň oteplení. Výsledkem jsou intenzivnější vlny veder, prudší přívalové deště a extrémnější výkyvy počasí.
Data ČHMÚ ukazují, že průměrná roční teplota v Česku od roku 1961 vzrostla zhruba o 2,2 °C, přičemž letní měsíce se oteplují rychleji než zimní. Letní tropické dny (s maximem nad 30 °C), kterých bývalo v 70. letech v Praze méně než 10 za sezónu, v posledních letech běžně překračují 30 až 40 dní.
Ovlivní Super El Niño 2026 i zimu 2026/2027 v Česku?
Přímý vliv El Niña na středoevropskou zimu je menší než na subtropické oblasti, ale historicky silné epizody El Niña často přinášejí do střední Evropy mírnější a vlhčí zimy s menším počtem arktických vpádů. Definitivní výhled bude k dispozici až na podzim.
Jak se liší teplotní kupole od běžné vlny veder?
Běžná vlna veder vzniká prostým transportem teplého vzduchu z jihu. Teplotní kupole je odlišná — rozsáhlá tlaková výše vytvoří "kopuli", v níž klesající vzduch adiabaticky stlačuje a dále ohřívá vzduchovou hmotu. Kupole navíc může setrvat na jednom místě týdny, zatímco běžná vlna veder odezní s přechodem fronty.
Můžeme se proti extrémnímu horku nějak připravit?
Na individuální úrovni je klíčový pitný režim, omezení fyzické námahy v poledních hodinách a ochrana přímého slunečního záření. Města mohou zavádět takzvanou modrozelenou infrastrukturu — výsadbu stromů, vodní prvky, zelené střechy — která dokáže snížit teplotu ulic až o několik stupňů. Důležitá je také včasná informovanost prostřednictvím výstrah ČHMÚ.
