21. dubna 2026 vstoupilo do dějin energetiky. Analytická organizace Ember zveřejnila svou nejnovější zprávu Global Electricity Review 2026 a čísla v ní jsou dechberoucí: obnovitelné zdroje energie poprvé za více než sto let překonaly uhlí v globálním mixu výroby elektřiny. A to není vše — čistá energie jako celek poprvé v historii pokryla veškerý nárůst světové spotřeby elektřiny. Fosilní paliva nezísková ani kilowatthodinu navíc. Svět se právě otočil o 180 stupňů.
Přelom, na který svět čekal sto let
Celé 20. století bylo ve znamení uhlí. Tato černá surovina poháněla průmyslovou revoluci, vytápěla domácnosti a svítila v továrnách. Ještě před pár lety by se zdálo nemyslitelné, že ji obnovitelné zdroje energie překonají v globálním měřítku. A přesto se to stalo.
Podle zprávy Ember dosáhly obnovitelné zdroje v roce 2025 podílu 33,8 % celosvětové výroby elektřiny — to je 10 730 terawatthodin. Uhlí ve stejném období kleslo na 33,0 % neboli 10 476 TWh. Poprvé od počátku průmyslového věku skončilo uhlí za obnovitelnou energií.
A co je ještě působivější: čistá energie — tedy solár, vítr, vodní elektrárny i jádro — vyrobila v roce 2025 o 887 terawatthodin více než rok předtím. Světová spotřeba elektřiny přitom vzrostla o 849 TWh. Jinými slovy, celý přírůstek globální spotřeby elektřiny pokryla čistá energie. Fosilní paliva? Jejich celková výroba se dokonce snížila o 38 TWh.
Solár a vítr: motor přechodu
Na čele přechodu stojí zejména sluneční energie. Solární výroba vzrostla v roce 2025 o celých 30 % — a spolu s větrem pokryla 99 % veškerého nárůstu poptávky po elektřině. To je číslo, které ještě nedávno patřilo do oblasti sci-fi scénářů.
Klíčovým faktorem je i ukládání energie. Kapacita baterií pro akumulaci elektřiny se v roce 2025 zvýšila o 46 %, přičemž náklady na baterie klesly o dalších 45 %. Energie ze slunce a větru tak přestává být závislá na okamžitých povětrnostních podmínkách — lze ji skladovat a využívat přesně tehdy, kdy je potřeba.
Jediné fosilní palivo, které v roce 2025 výrobu zvýšilo, byl zemní plyn — ale i jeho nárůst byl 18krát menší než nárůst solární energie. Uhlí naopak kleslo o 63 TWh, tedy o 0,6 %. Je to první pokles od roku 2020, kdy svět dočasně zastavila pandemie covidu-19.
Čína a Indie: historický obrat gigantů
Snad nejpodstatnějším signálem ze zprávy Ember pro rok 2026 je obrat dvou největších světových ekonomik. Čína i Indie — historicky masivní spotřebitelé fosilních paliv — poprvé zaznamenaly pokles fosilní výroby elektřiny.
V Číně klesla fosilní výroba o 0,9 % neboli 56 TWh. V Indii byl pokles ještě výraznější: 3,3 %, opět zhruba 56 TWh. Indie navíc poprvé v historii instalovala více nové solární kapacity než USA — to je milník, který ilustruje, jak rychle se přeskládávají globální energetické karty.
Čína přitom zůstává světovým lídrem v solární energii. Čínský přírůstek solarů v roce 2025 tvoří více než polovinu celosvětového nárůstu solární kapacity i výroby. Analytik Nicolas Fulghum z organizace Ember to shrnul lapidárně: „Vstupujeme do světa, kde růst poptávky po elektřině automaticky neznamená více fosilních paliv. To dřív neplatilo."
Co to znamená pro Evropu a Česko
Evropa si v roce 2025 připsala dalších 60 TWh solární výroby. USA pak 85 TWh. Oba regiony sice zaznamenaly mírný nárůst fosilní výroby — způsobený výkyvy ve vodní energetice a nárůstem spotřeby — ale v kontextu globálního přechodu jde o marginální pohyb.
Pro Česko mají tato čísla zásadní politický a ekonomický podtext. Česká republika zůstává jednou z posledních zemí EU se silnou závislostí na uhlí. Zatímco svět tiše otáčí kormidlem, Praha stále debatuje, jak rychle opustit hnědouhelné elektrárny. Globální trend je však jednoznačný: trh s obnovitelnou energií roste rychleji, než kdokoli předpovídal, a státy, které se adaptují pozdě, zaplatí vyšší cenu — ekonomicky i klimaticky.
Světová meteorologická organizace (WMO) přitom opakovaně varuje, že rok 2025 byl nejteplejším rokem v historii měření a záznamy padají jeden za druhým. Obnovitelné zdroje tak nejsou jen ekonomickou příležitostí — jsou odpovědí na klimatickou naléhavost, která se projevuje stále zřetelněji v každodenním počasí napříč kontinenty.
Konec éry fosilního růstu?
Ember ve své zprávě explicitně píše: „Svět opouští éru fosilního růstu v energetickém sektoru a vstupuje do éry čistého růstu." To není marketingová věta — je to popis toho, co data skutečně ukazují.
Geopolitické turbulence posledních let — válka na Ukrajině, napětí v Hormuzském průlivu, kolísání cen ropy — paradoxně urychlily přechod k obnovitelným zdrojům. Energie ze slunce a větru je domácí, nestojí na ní tanker procházející mezinárodními vodami a její „cena paliva" je nulová. To jsou argumenty, které rezonují nejen u ekologů, ale i u ministrů obrany a bezpečnostních analytiků.
Rok 2025 bude zapsán jako rok, kdy se mapa světové energetiky natrvalo přepsala. Budoucnost nebude bez problémů — integrace proměnlivých zdrojů do sítě, stavba přenosové infrastruktury i geopolitika kritických nerostů zůstávají výzvami. Ale to, o čem se před deseti lety diskutovalo jako o vzdáleném cíli, je dnes statistická realita.
Proč je tak důležité, že obnovitelné zdroje překonaly uhlí v celosvětovém mixu elektřiny?
Jde o symbolický i praktický milník zároveň. Uhlí bylo dominantním zdrojem elektřiny po celé 20. století a jeho podíl nad obnovitelnými zdroji byl považován za takřka neotřesitelný. Překonání uhlí znamená, že energetický přechod dosáhl kritické masy — obnovitelné zdroje jsou dnes cenově dostupnější, stále dostupnější a kapacitně dostatečné, aby skutečně nahradily fosilní paliva ve globálním měřítku.
Jak mohla čistá energie pokrýt veškerý nárůst spotřeby elektřiny, když přece poptávka roste hlavně kvůli klimatizacím a elektromobilům?
Právě proto, že instalace obnovitelných zdrojů v roce 2025 probíhaly rekordním tempem — přidáno bylo téměř 700 GW nové kapacity, přičemž solár samotný vzrostl o 30 %. Spolu s prudkým rozvojem baterií pro ukládání energie to umožnilo, aby čistá elektřina pokryla celý přírůstek spotřeby bez nutnosti zapínat nové uhelné nebo plynové elektrárny.
Jaký vliv má tento globální trend na ceny elektřiny v Česku?
Globální nárůst obnovitelné výroby tlačí dolů velkoobchodní ceny elektřiny na evropských burzách — čím více levné sluneční a větrné energie je v systému, tím nižší jsou v průměru i spotové ceny. Pro Česko, které elektřinu z velké části obchoduje přes německou burzu EEX, to má přímý dopad na tarify. Česká republika navíc stojí před rozhodnutím, zda investovat do domácích obnovitelných zdrojů — a tím si zajistit energetickou soběstačnost — nebo zůstat závislá na fosilní výrobě, jejíž pozice globálně slábne.