Každých několik let dochází v tropickém Pacifiku k dramatickému posunu podmíněk. Tento cyklus, známý jako ENSO (El Niño-Southern Oscillation), se střídá mezi dvěma protichůdnými stavy: teplou fází El Niño a studenou fází La Niña. Podle sezónních klimatických předpověz pro červen 2026, které přispívá Copernicus Climate Change Service, je výskyt El Niño letos prakticky jistý.
To, co však vědce znepokojuje, není samotný fakt jeho výskytu, ale jeho potenciální intenzita. Analýzy naznačují, že se může jednat o unprecedented event – událost bez precedentu, která by mohla překonat i ty nejsilnější historické záznamy.
Mechanismus jevu: Co se děje v hloubi oceánu?
Během normálního stavu větry (tradiční pasáty) tlačí teplou vodu směrem k západu, k Austrálii a jihovýchodní Asii. Při výskytu El Niño tyto pasáty oslabnou nebo se zcela obrátí. Výsledkem je, že obrovské množství teplé vody začne proudit zpět na východ, směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Tato akumulace tepla v povrchových vodách Pacifiku mění způsob, jakým se atmosféra přenáší teplo a vlhkost po celé planetě.
Tento proces není jen meteorologickým zájmem; je to motor, který pohání extrémní počasí. Podle zprávy Joint Research Centre (JRC) se dopady tohoto jevu budou cítit v období 2026–2027 a mohou přetrvat i poté, co samotný fenomén dosáhne svého vrcholu.
Globální důsledky: Sucho, záplvy a hlad
Scénáře vývoje El Niño nabízejí děsivý obraz globálních dopadů. Od září 2026 se očekává budování extrémních vln horka v tropických a subtropických oblastech, které budou vrcholit mezi prosincem 2026 a únorovými 2027.
Regionální rozdíly v počasí
- Sucho a požáry: Obrovské oblasti Austrálie, jihovýchodní Asie, jižní Afriky a střední Ameriky čelí zvýšenému riziku sucha. To přímo ohrožuje zemědělství a zvyšuje riziko rozsáhlých požárů.
- Extrémní srážky: Naopak východní Afrika, části střední a východní Asie a velké plochy v Severní i Jižní Americe musí počítat s nadměrnými srážkami. Ačkoliv voda je pro zemědělství žádoucí, v těchto případech může dojít k erozi půdy, ztrátě živin a ničivým záplavám.
Tyto výkyvy mají přímý dopad na humanitární situaci. Zvýšené ceny potravin v důsledku selhání úrody v klíčových regionech mohou vést k masivní migraci a prohloubení stávajících konfliktů. Nový nástroj INFORM Warning již varuje před rostoucí zranitelností milionů lidí.
Jak to ovlivní Evropu a Česko?
Mnoho lidí se ptá, zda nás El Niño týká, i když jsme daleko od Pacifiku. Odpověď je překvapivá. Tradičně El Niño často s sebou nese chladnější podzim v určitých částech světa, ale pro Evropu může tento vzorec „otočit“.
Podle analýz by mohl El Niño způsobit, že Evropa zažije teplejší než obvykle podzim a následně budování rekordních teplot v období jara 2027. Pro střední Evropu a Českou republiku to může znamenat méně mrazivých zim a netradičně teplé přechodné období. Ačkoliv to neznamená, že bychom měli očekávat neustálé léto, změna v cirkulaci atmosféry může vést k nestabilnějšímu počasí s častějšími výkyvy mezi extrémním horkem a prudkými bouřkami.
V kontextu klimatické změny je nutné zdůraznit, že globální oteplování funguje jako katalyzátor. Oceány již nyní absorbují obrovské množství tepla, což znamená, že když nastane El Niño, má „palivo“ pro ještě intenzivnější a ničivější projevy, než jsme byli zvyklí v minulých dekádách.
Jaký je hlavní rozdíl mezi El Niño a La Niña?
El Niño je „teplá fáze“, kdy se povrchové vody Pacifiku neobvykle ohřívají, což vede k vyšším teplotám a specifickým srážkovým vzorcům. La Niña je opak – „studená fáze“, kdy jsou vody v Pacifiku chladnější než obvykle, což má často opačné dopady na globální počasí.
Může El Niño způsobit extrémní sucho i v České republice?
El Niño nemá tak přímý a dominantní vliv na srážky v ČR jako v tropických oblastech, ale mění globální proudění vzduchu. To může vést k období s netradičně vysokými teplotami nebo k neobvykle suchým/teplým přechodným obdobím (jaro/podzim).
Proč El Niño ovlivňuje ceny potravin po celém světě?
Protože El Niño způsobuje extrémy – buď devastující sucha, nebo ničivé záplavy – v klíčových zemědělských regionech (např. jihovýchodní Asie nebo Jižní Amerika). Když selže úroda velkých producentů obilí, rýže nebo kávy, dochází k nedostatku na globálním trhu a následnému prudkému růstu cen.
