Světová energetika prochází jednou z nejvýraznějších transformací svého moderního věku. Podle nejnovějších dat za rok 2025 a prognóz pro rok 2026 zaznamenává trh s bateriovými úložišťmi bezprecedentní růst. Zatímco dříve byla tato technologie vnímána především jako doplněk pro obnovitelné zdroje, dnes se stává klíčovým pilířem stability sítě, a to díky nečekanému tlaku ze strany datových center pro umělou inteligenci (AI). Celková kapacita energetických úložišť v roce 2025 dosáhla 275,3 GWh, což představuje nárůst o 61,3 % oproti předchozímu roku. Tento trend se v roce 2026 ještě prohloubí.
Nová éra: Proč baterie pohánějí AI?
Dlouho jsme se domnívali, že hlavní motivací pro instalaci bateriových systémů (BESS) bude pouze integrace solární a větrné energie do sítě. Realita roku 2026 je však mnohem komplexnější. Masivní rozvoj umělé inteligence vyžaduje obrovské množství energie, kterou musí být dodávána naprosto bez výpadků. Datová centra, která pohánějí nejmodernější AI modely, se stávají největšími novými spotřebiči v energetické infrastruktuře.
To však není vše. Podle zprávy Energy Industry Review se role bateriových systémů u datových center zásadně mění. Už nejde jen o to, aby v případě výpadku proudů fungovaly servery (tzv. uninterruptible power supply). Moderní systémy jsou nyní navrhovány tak, aby aktivně pomáhaly regulovat frekvenci elektrické sítě. Tím se datová centra stávají aktivními účastníky trhu, kteří mohou dodávat nebo odebírat energii v kritických momentech, čímž pomáhají vyrovnávat výkyvy mezi výrobou a spotřebou.
Statistika globálního růstu: Kdo vede závod?
Data poskytnutá společností InfoLink Consulting ukazují jasnou distribuci globálního trhu. V roce 2025 dominovala v instalacích Čína, která do svých systémů vložla staggeringových 167 GWh. Předpokládá se, že jen v roce 2026 tato čínská dominance ještě zesílí s očekávaným nárůstem na 203,5 GWh.
Situace v ostatních regionech vypadá následovně:
- USA: Po instalaci 52,1 GWh v roce 2025 se očekává mírný pokles na 49 GWh v roce 2026, což souvisí s optimalizací stávajících projektů.
- Evropa: Evropský kontinent zaznamenal v roce 2025 instalace ve výši 25,3 GWh. Pro rok 2026 se však očekává akcelerace na 35,1 GWh, což je v souladu s evropskými klimatickými cíli a snahou o energetickou nezávislost.
- Blízký východ: Zde vidíme největší relativní skok. Z 8 GWh v roce 2025 se očekává růst na 20,1 GWh v roce 2026.
- Austrálie: Stabilní růst z 11,4 GWh na 12,9 GWh.
Celosvětové dodávky samotných bateriových článků dosáhly v roce 2025 hodnoty 612,39 GWh a pro rok 2026 se předpokládá, že se tato čísla vyšplhají až na 801 GWh. To svědčí o obrovské investiční vlně do výroby a logistiky komponent.
Technologický souboj: Lithium-ion vs. LDES
Navzdory masivnímu růstu stále vládne trhu technologie lithium-iontových baterií. Jsou levné, efektivní pro krátkodobé výkyvy a technologicky vyspělé. Nicméně, pro skutečné vyrovnání náhlých změn v produkci větrné a solární energie (např. když se na několik dní přestane foukat vítr nebo zakryje slunce) jsou tyto systémy limitované.
Zde nastupuje technologie LDES (Long-Duration Energy Storage), tedy dlouhodobá energetická úložiště. Podle analýzy Wood Mackenzie tvořila tato technologie v roce 2025 pouze 6 % všech globálních instalací. LDES systémy jsou navrženy tak, aby dokázaly ukládat energii na dobu od několika hodin až po dny či týdny.
Proč tedy LDES zatím neovládly trh? Jsou v "strategickém sevření". Na jedné straně stojí levné a rychlé lithium-iontové systémy pro krátkou regulaci, na straně druhé je potřeba masivních investic do nových technologií (jako jsou redox flow baterie nebo mechanická úložiště), které jsou zatím nákladnější na implementaci. Přesto je jejich budoucí role pro stabilitu moderní sítě naprosto klíčová.
Dopady na českou a evropskou energetiku
Pro nás v České republice a v širším evropském kontextu má tento trend zásadní význam. S rostoucím počtem fotovoltaických elektráren na střechách domácností i na velkých farmách čelíme problémem s přetížením distribučních soustav. Bateriová úložiště jsou jedinou cestou, jak tuto energii "zachytit" a uvolnit do sítě ve špičkách večerů, kdy je poptávka po elektřině nejvyšší.
Zrychlený růst v Evropě, který se očekává, znamená i větší tlak na rozvoj infrastruktury a legislativní rámce, které by umožnily bateriím snadnější účast na trhu s elektrickou energií. Pokud se nám podaří efektivně integrovat úložiště i u velkých průmyslových zletů a datových center, můžeme dosáhnout stabilnější a levnější energie v dlouhodobém horizontu.
Jak moc ovlivňuje umělá inteligence spotřebu elektřiny?
AI vyžaduje extrémně vysokou hustotu výkonu a neustálý provoz. Datová centra pro trénování a provozování velkých jazykových modelů mají mnohem vyšší základní zátěž než běžná infrastruktura, což vytváří potřebu nejen velkého množství energie, ale i okamžité schopnosti ji stabilizovat pomocí baterií.
Proč lithium-iontové baterie nejsou pro všechno vhodné?
Lithium-iontové technologie jsou vynikající pro krátkodobé výkyvy (sekundy až hodiny). Pro řešení problémů, kdy chybí vítr nebo slunce po dobu několika dní, jsou však ekonomicky i technicky nevhodné. K tomu slouží technologie LDES, která je navržena pro dlouhodobé ukládání.
Znamená růst kapacit baterií, že bude elektřina levnější?
V krátkodobém horizontu investice do úložišť mohou cenu ovlivnit, ale v dlouhodobém měřítku pomáhají snižovat náklady tím, že eliminují potřebu stavět drahé špičkové zdroje (např. plynové elektrárny) a umožňují plší využití levné obnovitelné energie.