Energetický gigant GE Vernova zveřejnil 17. června 2026 svou třetí výroční zprávu o udržitelnosti. Za pouhé dva roky od svého osamostatnění přidal do globální elektrické sítě 57 GW nového výkonu — to je zhruba stejně, jako kdyby každý rok postavil elektrárny odpovídající pětinásobku instalovaného výkonu celé České republiky. A co je důležitější: uhlíková stopa tohoto nového výkonu je o 31 % nižší, než je současný světový průměr. Dokument nazvaný „From Concept to Reality" nepřináší jen suchá čísla — ukazuje konkrétní cestu, jak může energetický sektor škálovat výrobu elektřiny a současně snižovat emise.
57 gigawattů za dva roky — co to vlastně znamená
Když GE Vernova uvádí, že od začátku roku 2024 uvedla do provozu zařízení o celkovém výkonu 57 GW, pro běžného čtenáře jde o těžko představitelné číslo. Pro srovnání: celkový instalovaný výkon všech elektráren v České republice činí přibližně 22 GW. Jinými slovy — GE Vernova za dva roky dodala zařízení, která by teoreticky mohla napájet dvě a půl České republiky.
Z toho 26 GW připadá na rok 2025, což představuje 38 % cíle stanoveného pro rok 2030. Společnost tak podle vlastních slov směřuje k tomu, aby byla předním světovým dodavatelem nové výrobní kapacity. Nejde přitom jen o objem — přibližně 37 % nového výkonu bylo energizováno v rozvojových nebo rozvíjejících se ekonomikách, od Indie přes Vietnam po Alžírsko. To je klíčový aspekt, protože právě tyto regiony čelí největšímu napětí mezi rostoucí poptávkou po elektřině a tlakem na dekarbonizaci.
Jak měřit pokrok: pět závazků, jedenáct cílů
Zpráva je postavena na čtyřech pilířích — elektrifikace, dekarbonizace, šetrnost a prosperita (electrify, decarbonize, conserve, thrive) — které dohromady nese jedenáct měřitelných cílů. Tento rámec není marketingovou zkratkou, ale propracovaným systémem, který umožňuje externí ověření pokroku.
Zajímavé je sledovat, jak se jednotlivé pilíře doplňují. Zatímco cíl „electrify" tlačí na přidávání nových gigawattů do sítě, cíl „decarbonize" zajišťuje, že každý nový megawatt má nižší uhlíkovou stopu než ten předchozí. Výsledkem je, že nová zařízení GE Vernova produkují v průměru o 31 % méně CO₂ na vyrobenou kilowatthodinu, než kolik činí globální průměr stávající sítě. Pro kontext: pokud by celý svět dosáhl stejného zlepšení, znamenalo by to roční úsporu miliard tun oxidu uhličitého.
Průlomové technologie, které mění pravidla hry
Největší pozornost ve zprávě přitahuje výčet technologií, do kterých GE Vernova investuje s výhledem na dekarbonizaci po roce 2050. Nejde o laboratorní experimenty, ale o projekty, které již mají konkrétní obrysy:
Malé modulární reaktory (SMR)
V květnu 2025 začala výstavba prvního komerčního malého modulárního reaktoru BWRX-300 v kanadském Ontariu. Na projektu spolupracuje GE Vernova se společností Hitachi. Reaktor o výkonu 300 MW je navržen tak, aby byl levnější, rychleji postavitelný a bezpečnější než tradiční velké jaderné bloky. Pro střední Evropu, včetně Česka, kde se o SMR vážně uvažuje v lokalitách jako Temelín nebo Dukovany, jde o technologii s mimořádným potenciálem. ČEZ již podepsal memoranda o spolupráci s několika dodavateli SMR a Ontario se tak stává referenčním projektem pro celý svět.
Vysokonapěťový stejnosměrný přenos (HVDC)
Jedním z nejméně viditelných, ale nejdůležitějších příběhů zprávy je rozvoj HVDC technologie. Zatímco soláry a větrníky rostou na odlehlých pláních a pouštích, spotřeba elektřiny se koncentruje ve městech. HVDC přenosové soustavy fungují jako dálnice pro elektřinu — dokážou přenést obrovské objemy energie na vzdálenost stovek kilometrů s minimálními ztrátami.
GE Vernova aktuálně pracuje na dvou klíčových projektech v Indii: modernizaci 1 000 MW spojení Chandrapur a výstavbě nového 2,5 GW koridoru Khavda–South Olpad, který propojí obnovitelné zdroje v západní Indii s celostátní sítí. Pro Evropu je HVDC technologie naprosto zásadní — umožní přenos větrné energie ze Severního moře do vnitrozemí a vyrovnávání výkyvů mezi slunečným jihem a větrným severem kontinentu. Ostatně právě na podobném principu staví i česko-německé přeshraniční propojení.
Vodík, amoniak a zachycování uhlíku
GE Vernova investuje také do spalování vodíku a amoniaku v plynových turbínách — technologie, která by mohla proměnit stávající plynové elektrárny na bezemisní zdroje, aniž by bylo nutné stavět zcela novou infrastrukturu. Zároveň rozvíjí systémy pro zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a přímé zachycování CO₂ ze vzduchu (DAC). Tyto technologie jsou sice zatím drahé, ale podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) budou pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 nepostradatelné.
Evropský a český kontext
Proč by tato zpráva měla zajímat českého čtenáře? GE Vernova je významným hráčem i na evropském trhu. Její větrné turbíny pro pevninu se vyrábějí mimo jiné v německém Salzbergenu a zásobují evropskou větrnou expanzi. Společnost se rovněž podílí na budování podmořského HVDC koridoru mezi severním Německem a Velkou Británií — takzvané „Elektronové dálnice", která je přirovnávána k energetické obdobě německých autobahnů.
Česká republika, která se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050, stojí před podobnými výzvami jako globální trh: jak nahradit uhelné zdroje, jak modernizovat přenosovou soustavu pro integraci obnovitelných zdrojů a jak zajistit, aby nová energetika byla nejen čistá, ale také spolehlivá a dostupná. Zkušenosti GE Vernova ukazují, že technická řešení existují — otázkou zůstává rychlost jejich nasazení a regulatorní prostředí.
Stinné stránky: bezpečnost a dodavatelský řetězec
Zpráva není pouze oslavným dokumentem. Otevřeně přiznává, že v roce 2025 zemřeli čtyři lidé při práci pro GE Vernova nebo její dodavatele. Společnost označuje prevenci smrtelných úrazů za svou „nejvyšší bezpečnostní prioritu", ale tato čísla ukazují, že energetický sektor zůstává rizikovým odvětvím — zejména při výstavbě a servisu velkých zařízení.
Dalším citlivým tématem je dodavatelský řetězec. GE Vernova provedla v roce 2025 celkem 578 globálních auditů u svých dodavatelů v rámci programu odpovědného řízení. Pro energetický průmysl, který je závislý na kritických surovinách — od lithia pro baterie po vzácné kovy pro turbíny — zůstává transparentnost původu materiálů klíčovou výzvou.
Co čísla neřeknou: kultura a lidé
Za suchými daty o gigawattech a procentech emisí stojí 85 000 zaměstnanců ve více než 100 zemích. Zpráva uvádí, že 98 % placených zaměstnanců absolvovalo v roce 2025 školení o etice a dodržování předpisů. Programy rozvoje pracovní síly oslovily přibližně 10 700 studentů, převážně z nedostatečně zastoupených komunit.
Pro energetický sektor, který se celosvětově potýká s nedostatkem kvalifikovaných techniků a inženýrů, je investice do vzdělávání stejně strategická jako investice do nové turbíny. Bez lidí, kteří umí technologii instalovat a udržovat, zůstanou sebelepší inovace jen na papíře.
Jak se GE Vernova liší od původní General Electric?
GE Vernova vznikla v dubnu 2024 jako samostatná společnost vyčleněná z General Electric. Zatímco GE se soustředí na letectví, GE Vernova převzala energetické portfolio — plynové, parní, vodní a jaderné elektrárny, větrné turbíny a technologie pro přenos a distribuci elektřiny. Je to v současnosti jeden ze tří největších výrobců energetických zařízení na světě.
Co je to uhlíková intenzita a proč na ní záleží?
Uhlíková intenzita vyjadřuje množství CO₂ vyprodukovaného na jednotku vyrobené elektřiny (typicky gramy CO₂ na kWh). Na rozdíl od absolutních emisí umožňuje porovnávat, jak „čistý" je daný zdroj bez ohledu na jeho velikost. Snižování uhlíkové intenzity je klíčové, protože světová spotřeba elektřiny neustále roste — i kdybychom emise na kilowatthodinu pouze drželi na současné úrovni, celkové emise by kvůli růstu poptávky stoupaly.
Kdy by mohly být malé modulární reaktory realitou i v České republice?
Podle aktuálních plánů ČEZ by první SMR v Česku mohl být spuštěn kolem roku 2035, pravděpodobně v lokalitě Temelín. Klíčovým milníkem bude dokončení a zprovoznění referenčního projektu BWRX-300 v kanadském Ontariu, který se nyní staví. Český regulátor (SÚJB) zároveň pracuje na licenčním rámci pro tuto novou kategorii reaktorů.
