Extrémní vedra sužují Evropu: Španělsko a Francie čelí teplotám až 40 °C, zemědělci v pohotovosti

Pyrenejský poloostrov v obležení: Teploty šplhají ke 40 °C

Španělský meteorologický ústav AEMET vydal varování před „mimořádně vysokými teplotami pro tuto roční dobu". V údolí řek Guadiana a Guadalquivir na jihu země očekávají meteorologové až 38 °C, což jsou hodnoty typické spíše pro vrchol léta než pro konec května. V Seville má být 35 °C, v Córdobě 34 °C, v Méridě dokonce 35 °C. Teploty přes 30 °C zasáhnou i kantaberské pobřeží, kde se očekává až 34 °C ve vnitrozemí.

Znepokojivé jsou zejména noční teploty. AEMET varuje před tzv. tropickými nocemi, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Ty postihnou údolí Guadiany, Guadalquiviru, ale i Tajo, Ebro a dolní Duero. „Denní i noční teploty, které předpovídáme, jsou typické pro vrcholné léto, nikoliv pro konec května," uvádí španělský meteorologický ústav.

V sousedním Portugalsku je situace podobně dramatická. Podle portugalského Institutu pro moře a atmosféru (IPMA) teploty o víkendu dosáhnou 30 až 35 °C na většině území, přičemž v některých vnitrozemských oblastech údolí Tajo mohou vystoupat až na 39 °C. IPMA označuje tuto vlnu veder za „neobvyklou pro tuto roční dobu".

Francie a Velká Británie: Květnové rekordy na spadnutí

Britský Met Office oznámil, že teploty v Anglii porostou celý víkend, zejména na jihu země. V sobotu 24. května se očekává 30 °C, v neděli 32 °C, přičemž vrchol má přijít v pondělí, kdy by jižní Anglie a Midlands mohly zasáhnout mimořádných 33 °C. Meteorolog Steve Kocher z Met Office varoval: „Je pravděpodobné, že britské květnové a jarní teplotní rekordy budou o svátečním víkendu překonány. Předpovídané teploty překonají stávající rekord 32,8 °C."

Paříž se připravuje na víkendové teploty až 33 °C, Řím na 31 °C. V Německu očekávají meteorologové během svatodušního pondělí až 31 °C v oblasti Horního Rýna, Rýnsko-mohanské oblasti a směrem k Braniborsku. „Plošně očekáváme 22–28 °C," uvedl meteorolog Dominik Jung. „Podél Horního Rýna a v Porýní-Mohanu jsou možné špičkové hodnoty až 31 °C."

Portugalsko navíc kromě veder zasáhne i saharský prach, který v kombinaci s vlhkostí přinese bouřky, silný déšť a v některých oblastech i krupobití. Podle IPMA je počasí „příznivé pro transport prachu ze severní Afriky" a suspendovaný prach má přetrvat minimálně do konce soboty.

Proč Evropa zažívá květnová vedra? Příčiny sahají do Sahary

Za současnou vlnou veder stojí mohutná anticyklonální tlaková výše, která se rozprostírá nad západní Evropou a Pyrenejským poloostrovem. Do Evropy proudí tropický vzduch přímo ze severní Afriky. Právě tento mechanismus přináší do Portugalska a Španělska nejen extrémní teploty, ale i saharský prach.

Kombinace vysokého tlaku, tropické vzduchové hmoty a intenzivního slunečního svitu vytváří podmínky pro teploty, které jsou o 10–15 °C nad květnovým normálem. Jde o klasický scénář časných letních veder, který je však v posledních letech stále častější a intenzivnější.

Nový normál? Květnová vedra přestávají být výjimkou

Podle klimatických modelů jsou červnové vlny veder v Evropě dnes asi desetkrát pravděpodobnější než v předindustriální éře. Stejný trend se nyní projevuje i v květnu. Ionna Vergini, zakladatelka meteorologické platformy WFY24, pro Euronews uvedla: „Německo je dobrým příkladem: třicetistupňový den kolem svatodušních svátků, kdysi považovaný za raritu, se z ojedinělého výskytu v 80. letech změnil na něco, co země zažívá pravidelně."

Vergini varuje, že infrastruktura, zemědělství a systémy veřejného zdraví jsou stále „nakalibrovány na starý kalendář", což znamená, že země nejsou na vysoké teploty tak brzy v roce připraveny. „Osmatřicítka na jihu Španělska v půlce května dopadá na zemi, jejíž turistický ruch, energetika a nemocniční systémy ještě nepřešly do letního režimu."

Jsou evropská města na vedra připravena?

Evropa si stále více uvědomuje, že extrémní horko je podle odborníků nejsmrtelnější environmentální hrozbou naší doby. Výzkumníci z Imperial College London a London School of Hygiene & Tropical Medicine zjistili, že změna klimatu byla zodpovědná za 68 % z odhadovaných 24 400 úmrtí na horko během loňského léta, přičemž teploty stouply až o 3,6 °C.

Nejvíce zasaženými zeměmi během jedné vlny veder byly Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Kypr, kde mezi 21. a 27. červencem zemřelo odhadem 950 lidí v důsledku teplot až o 6 °C nad průměrem. To představuje přibližně 11 úmrtí denně na milion obyvatel.

Španělsko je v přípravě na vlny veder lídrem. Po loňském rekordním létě, kdy šestnáctidenní vlna veder vyhnala teploty až na smrtících 45 °C, premiér Pedro Sánchez oznámil, že série vládních budov bude sloužit jako klimatické úkryty. V Barceloně funguje již 400 klimatických úkrytů v knihovnách, muzeích, sportovních centrech a nákupních centrech – klimatizovaných prostorech s posezením a bezplatnou vodou. Bukurešť minulý měsíc schválila zřízení vlastní sítě klimatických úkrytů.

Atény byly prvním evropským městem, které jmenovalo hlavního koordinátora pro ochranu před horkem (Chief Heat Officer). Tato pozice má za úkol sjednotit reakci města na extrémní teploty a urychlit ochranná opatření. „Země, které si v příštím desetiletí povedou nejlépe, nejsou ty s nejvíce penězi," argumentuje Vergini. „Jsou to ty, které berou horko jako mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví, nikoliv jen jako zprávu o počasí."

Zemědělci v pohotovosti: Úroda pod tlakem

Zemědělci ve Španělsku a Francii se obávají tepelných šoků, které mohou vážně poškodit jarní plodiny. Extrémní teploty v květnu přicházejí v kritické fázi vegetačního období, kdy obiloviny, ovoce a zelenina potřebují stabilní podmínky. Vlna veder přichází po jedné z nejdeštivějších zim za posledních 50 let ve Španělsku, což ilustruje extrémní výkyvy počasí, které změna klimatu přináší.

Ve Francii se zemědělci připravují na možné škody na vinicích a ovocných sadech. Kombinace vysokých teplot a sucha v této roční době může způsobit zasychání květů a snížení výnosů. Španělští pěstitelé oliv a citrusů hlásí obavy z předčasného dozrávání, které snižuje kvalitu úrody.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu?

Česká republika a střední Evropa zatím zůstávají mimo hlavní zásah extrémních veder. Zatímco Pyrenejský poloostrov a západní Evropa zažívají tropické teploty, ve střední Evropě panuje standardní pozdně jarní počasí s teplotami kolem 20 °C. Dlouhodobé klimatické modely však naznačují, že podobné časné vlny veder se budou v budoucnu častěji posouvat i do střední Evropy.

Český hydrometeorologický ústav ve svých výhledech počítá s tím, že teplotně nadprůměrné epizody v květnu a červnu se stanou běžnějšími. Oteplování klimatu zvyšuje pravděpodobnost, že se vzduchové hmoty ze subtropů dostanou dále na sever a východ. Pro české zemědělství to znamená nutnost adaptace – od změny termínů setí až po výběr odolnějších odrůd.

Klimatická změna jako zesilovač

Vědci se shodují, že za současnými teplotními extrémy stojí kombinace přirozené variability počasí a antropogenní změny klimatu. Lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv, je hlavním motorem globálního oteplování. Každý nárůst průměrné globální teploty o 1 °C znamená, že extrémní teploty, které byly dříve vzácné, se stávají mnohem pravděpodobnějšími.

S vyššími teplotami roste i riziko přívalových povodní – při každém zvýšení teploty vzduchu o 1 °C dokáže atmosféra pojmout přibližně o 7 % více vlhkosti, což vede k intenzivnějším srážkám. Právě Portugalsko zažívá tuto kombinaci na vlastní kůži: vedra střídají prudké bouřky a přívalové deště.