Nejhorší sucho za deset let změnilo jihovýchod Spojených států v sušinu. V Georgii a na Floridě v dubnu 2026 zuří rozsáhlé lesní požáry, které zničily nejméně 87 domů a přinutily tisíce lidí k okamžité evakuaci. Dva největší ohně – Pineland Road Fire v okrese Clinch a Highway 82 Fire v okrese Brantley – zůstávají prakticky nezvládnutelné, zatímco guvernér Brian Kemp vyhlásil stav nouze pro 91 okresů, tedy zhruba polovinu státu. Kouř se šíří na stovky kilometrů a dosahuje až do Atlanty a sousední Jižní Karolíny.
Požáry bezprecedentního rozsahu
Podle Georgia Forestry Commission hasiči zasahovali pouze ve středu 23. dubna u více než 34 požárů, přičemž od 18. dubna celkový počet přesáhl 90 zásahů. Spálená plocha překračuje 27 000 akrů (přibližně 10 900 hektarů), což představuje plochu větší než celá pražská aglomerace.
Nejnebezpečnější je situace v jižní Georgii u hranice s Floridou. Oheň Pineland Road Fire v okrese Clinch byl ke středě zadržen pouze z 10 procent, zatímco Highway 82 Fire v okrese Brantley dosáhl 15procentní kontainment. Právě v Brantley County shořelo nejméně 54 domů. Extrémně suché podmínky, silný vítr a nízká relativní vlhkost však každý den zvyšují riziko dalšího šíření plamenů.
Guvernér Kemp reagoval vyhláškou o stavu nouze a celoplošným zákazem pálení (burn ban), který platí pro většinu jižní a střední Georgie. Tento zákaz se dotýká i zdravotnických zařízení – například klinika Tree of Life Healthcare v okrese Muscogee, která se nachází v oblasti zákazu, obdržela od humanitární organizace Direct Relief více než 400 respirátorů N95 a lékařskou pomoc v hodnotě přes 53 000 dolarů.
Meteorologický scénář: sucho, které nepamatuje současná dekáda
Základní příčinou katastrofy je výjimečné sucho, které postihuje celý jihovýchod USA. Podle U.S. Drought Monitor se většina regionu nachází v kategorii extremního až výjimečného sucha – nejvyšších dvou stupních pětipólové škály. Kombinace vysokých teplot, dlouhodobého deficitu srážek a větrného počasí vytvořila „hořlavou směs“, kde se z jiskry může během několika minut rozvinout nekontrolovatelný inferno.
V atlantské oblasti byla ve dnech požárů naměřena kvalita vzduchu v kategorii „nezdravá pro citlivé skupiny“ (AQI nad 100). Kouř nesoucí jemné pevné částice PM2,5 pronikal dýchacími cestami a ohrožoval zejména starší lidi, děti, těhotné ženy a osoby s chronickými onemocněními jako astma, bronchitida či srdeční selhání. Dým byl zaznamenán i ve vzdálenějších oblastech, včetně metropole Atlanty a pobřežních oblastí Jižní Karolíny.
Zdravotní rizika: když požár zasáhne dálky
Lesní požáry nepředstavují nebezpečí pouze pro obyvatele v bezprostřední blízkosti ohně. Kouř se dokáže přenést na stovky kilometrů a zhoršovat kvalitu ovzduší v oblastech, kde si lidé vůbec neuvědomují hrozbu. Podle Americké agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) je pro ochranu před kouřem minimálně nutný respirátor třídy N95 – běžné chirurgické roušky ani prachové masky nefiltrují jemné saze a toxické plyny obsažené v dýmu.
Humanitární organizace Direct Relief, která se specializuje na lékařskou pomoc při katastrofách, aktivně distribuuje nejen respirátory, ale také léky na chronická onemocnění, oční kapky a prostředky první pomoci. Evakuace totiž často znamená, že lidé zůstávají bez svých pravidelných léků na diabetes, vysoký tlak či astma, což může vést k život ohrožujícím stavům.
Hrozí podobný scénář i v Česku?
I když se Česká republika geograficky nachází v mírném klimatickém pásmu s vyššími srážkovými úhrny než americký jihovýchod, lesní požáry nejsou ani u nás výjimkou. V posledních letech přibývá jarních a letních požárů v nížinných lesích, na vřesovištích a v komerčních porostech borovice. Zejména období od března do května, kdy je vegetace vysušená po zimě a sluneční svit je již intenzivní, představuje zvýšené riziko.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se v poslední dekádě prodlužují období bez významných srážek a stoupá frekvence tzv. meteorologického sucha. V kombinaci s vysokými teplotami a silným větrem, typickým zejména pro oblasti dolního Polabí a jižní Moravy, mohou vzniknout podmínky vhodné pro rychlé šíření ohně. Největší riziko tradičně hrozí v lesích s vysokým podílem jehličnatých dřevin a v hustě zalidněných rekreačních oblastech.
V Evropě byly v posledních letech nejničivější požáry v Řecku, na Sicílii, ve Španělsku a Portugalsku, kde sucho a vlny veder každoročně ničí desítky tisíc hektarů lesů. Česká republika sice zatím nezažila požár celostátního významu, ale varování je jasné: klimatická změna nezná hranice a střední Evropa není imunní.
Klima mění pravidla hry
Požáry v Georgii a na Floridě nelze chápat jako izolovanou událost. Vědci opakovaně upozorňují, že globální oteplování prodlužuje požární sezónu, zvyšuje intenzitu vln sucha a vytváří podmínky pro tzv. „megapožáry“ – extrémně rozsáhlé a intenzivní lesní požáry, které přesahují kapacity klasického hašení.
Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) ve svých posledních hodnoceních konstatuje, že v oblastech s mírným klimatem, kam patří i část USA a střední Evropa, poroste pravděpodobnost kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Výsledkem je vyšší hořlavost vegetace a delší období, během nichž může k požáru dojít. V USA se již nyní mluví o „požárním roku“, který v některých státech trvá prakticky celoročně.
Pro české čtenáře je důležité si uvědomit, že prevence lesních požárů se netýká jen záchranných sborů, ale i každého občana. Dbát na zákazy pálení, nenechávat oheň bez dozoru v přírodě a hlásit každý záchvěv kouře v lese – to jsou jednoduché kroky, které mohou zabránit katastrofě. Stejně jako ve Georgii i u nás platí, že pod suchým větrem se z malého plamene stává během chvíle neřízená zkáza.
Jak daleko se může šířit kouř z velkého lesního požáru?
Kouř z masivních lesních požárů se může přenést na stovky až tisíce kilometrů. V případě požárů v Georgii v dubnu 2026 byly zdravotně závadné koncentrace jemných prachových částic zaznamenány nejen v metropoli Atlanta, ale i v sousední Jižní Karolíně. V globálním měřítku byly kouře z kanadských požárů v roce 2023 zachyceny dokonce v Evropě.
Proč jsou lesní požáry v USA častější než v České republice?
Spojené státy mají značně odlišné geografické a klimatické podmínky – větší rozlohu subtropických a suchých oblastí, dlouhé období bez srážek a rozsáhlé lesní porosty s vysokým podílem hořlavých jehličnanů. Navíc historická politika úplného potlačování všech požárů v minulém století vedla k nadměrnému hromadění suchého podrostu, který dnes slouží jako „zásobárna paliva“ pro ničivé ohně.
Jak se chránit před škodlivým kouřem z lesních požárů?
Nejúčinnější ochranou je zůstat v interiéru s uzavřenými okny a vypnutou klimatizací přivádějící vzduch zvenčí. Pokud je nutné vycházet, doporučuje se nosit certifikovaný respirátor třídy N95 nebo FFP2, který filtruje alespoň 95 % jemných částic. Běžné látkové roušky nebo chirurgické masky před kouřem nechrání. Citlivé osoby by měly sledovat aktuální index kvality vzduchu, například prostřednictvím aplikace ČHMÚ nebo mezinárodních platforem jako AirNow.