Rozsah a charakteristika krize v květnu 2025
Zatímco meteorologické sucho se zaměřuje primárně na deficit srážek v atmosféře, zemědělské sucho, které jsme v květnu 2025 pozorovali, je mnohem nebezpečnější pro produkci biomasy. Jde o stav, kdy nedostatek vody v půdě přímo ovlivňuje růst rostlin. V květnu došlo k situaci, kdy vysoké teploty v kombinaci s nízkou vlhkostí půdy vytvořily kritický deficit.
Data ukazují, že nejvíce postrádela vodu střední a jižní část Evropy. Pro zemědělce to znamenalo, že v klíčové fázi vegetace — kdy rostliny potřebují maximální množství vody pro tvorbu zrna nebo plodů — byla půda téměř neudržitelná. Tento deficit vedl k předčasnému zastavení růstu a v mnoha případech k nevratnému poškození plodin, zejména pšenice a kukuřice.
Mechanismus vzniku: Proč k tomu došlo?
Hlavním viníkem nebyla pouze absence dešťů, ale především proces zvaný evapotranspirace. V důsledku vyšších průměrných teplot v předjaří se voda z povrchu půdy a z listů rostlin odpařovala mnohem rychleji, než byla schopna být doplněna srážkami. To vytvořilo negativní vodní bilanci, kterou nebylo možné v krátkém období vyrovnat.
Meteorologické modely naznačují, že v tomto období byla nad Evropou ustálená oblast vysokého tlaku, která blokovala přítok vlhkých masy z Atlantiku. Tato situace, často označovaná jako "blokující anticyklóna", vede k postupnému vysychání nejen povrchu, ale i hlubších vrstev půdy, což je stav, ze kterého se regeneruje velmi obtížně.
Varování vědců: Éra klimatických extrémů
Tento jev není izolovanou událostí. Vědci z instituce Maynooth University varují, že svět i Evropa vstupují do éry, kde se extrémy stávají novou normou. Zaujímavým a paradoxním aspektem je, že extrémní sucho a extrémní povodně jsou dvě strany téže mince.
Když se po období sucha konečně dostaví srážky, často jde o prudké, intenzivní bouřky. Půda, která je v důsledku sucha extrémně suchá a tvrdá, nedokáže tyto velké množství vody rychle absorbovat. Výsledkem je, že voda místo toho, aby hydratovala půdu, pouze odteče po povrchu, což vede k riziku bleskových povodní a erozi úrodné vrstvy půdy. Tento cyklus "sucho-povodeň" představuje jednu z největších výzev pro moderní hydrologii a zemědělství.
Dopady na střední Evropu a Českou republiku
I když reporty z května 2025 zdůrazňují širší evropský kontext, situace v České republice a střední Evropě není imunní. Historické srovnání s extrémními roky, jako byl například rok 2018, ukazuje, že i menší odchylky v srážkovém režimu mohou mít v našich zeměpisných šířkách fatální následky pro zemědělskou výrobu.
V českém kontextu se problém projevuje zejména v klesajících hladinách podzemních vod a v obtížném hospodaření s vodou v období jara. Pokud se v květnu nezajistí dostatečná vlhkost pro rané plodiny, následky se projeví až v létě, kdy se sucho prohlubuje a ohrožuje i již vyzrálé plodiny. Pro český zemědělecko-průmyslový řetězec to znamená vyšší náklady na zavlažování a potenciálně vyšší ceny potravin na trhu.
Jak se připravit na budoucnost?
Odborníci poukazují na nutnost adaptace. To zahrnuje nejen investice do moderních závlahových systémů, ale především změnu v managementu půdy. Techniky jako no-till farming (minimální orba), zvyšování obsahu organické hmoty v půdě a používání odolnějších odrůd rostlin jsou klíčovými nástroji, jak zmírnit dopady budoucích suchých období.
Jaký je rozdíl mezi meteorologickým suchem a zemědělským suchem?
Meteorologické sucho je definováno nedostatkem srážek v určitém období. Zemědělské sucho je definováno nedostatkem vody přímo v půdě, který ovlivňuje růst rostlin. Může nastat i tehdy, když prší, ale teplota je tak vysoká, že se voda okamžitě odpařuje (vysoká evapotranspirace).
Může extrémní sucho způsobit paradoxně i povodně?
Ano. Extrémně suchá půda ztrácí schopnost absorbovat vodu (její propustnost klesá). Když pak přijde prudká srážka, půda ji nedokáže přijmout a voda pouze odtéká po povrchu, což vede k bleskovým povodním a erozi.
Jaké plodiny jsou nejvíce ohroženy extrémním suchem?
Nejcitlivější jsou obiloviny (pšenice, ječmen) v období jejich kritického růstu a následného květu, stejně jako kukuřice a rostlinné oleje, které vyžadují stabilní vlhkost v hlubších vrstvách půdy během letního období.