Zatímco jedny části amerického kontinentu bojují s nečekanými a ničivými záplavemi, které mění krajinu během několika hodin, jiné oblasti trpí drtivým suchem, které ohrožuje zemědělství i zdroje pitné vody. Tento paradox — příliš mnoho vody na jednom místě a její naprostý nedostatek na druhém — není náhodný. Je to projev měnící se dynamiky naší atmosféry, která se stále více vzdaluje od historických průměrů, jež jsme znali.
Svět meteorologů a klimatologů dnes čelí fenoménu, který už nelze ignorovat. To, co se dříve považovalo za jednorázovou katastrofu jednou za století, se v posledních letech stává opakovaným vzorcem. Aktuální události v USA, které zahrnují vše od extrémních srážek na Havaji až po drtivé sucho v Georgii, slouží jako jasný indikátor toho, že planeta vstupuje do éry, kde je extrémní počasí novou normou.
Dvě tváře katastrofy: Havaj vs. Georgie
Situace v USA je momentálně extrémně roztříštěná. Na ostrovním státě Havaj, který je tradičně vnímán jako tropický ráj, dochází k extrémním záplavovým událostem. Intenzivní srážky, které jsou často spojeny s tzv. atmosférickými řekami, přivádějí na ostrovy obrovské množství vlhkosti. Tyto srážky nejsou rozprostřeny v čase, ale padají v extrémně krátkých, ale intenzivních intervalech, což vede k bleskovým povodním, které ničí infrastrukturu a ohrožují životy obyvatel.
Na opačném konci spektra stojí stát Georgie. Zatímco na Havaji voda ničí vše v cestě, v Georgii je problémem její absence. Drtivé sucho v této oblasti způsobuje nejen problémy pro zemědělství, ale také zvyšuje riziko rozsáhlých požárů. Tento stav je typickým příkladem klimatické variability, kdy narušení cirkulace atmosféry vytvoří oblasti, kde srážky zcela ustoupí, zatímco jiná místa jsou jimi přetížena.
Podle dat z NBC News je tento trend jasně patrný v datech National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA). Index klimatických extrémů, který sleduje hurikány, silné deště, sucha a teplotní extrémy, vykazuje průměr za posledních 10 let o 58 % vyšší než v 80. letech minulého století.
Vědecký pohled: Proč se extrémy stávají běžnými?
Proč se tyto jevy stávají tak intenzivními? Klíčem je termodynamika atmosféry. Vyšší teploty znamenají, že atmosféra dokáže pojmout více vodní páry. Podle fyzikálních zákonů platí, že každý stupeň Celsia navíc zvýší kapacitu atmosféry pro vlhkost o přibližně 7 %. To vede k tomu, že když konečně dojde k pršížení, srážky jsou mnohem intenzivnější než dříve.
Michael Oppenheimer, klimatolog z Princeton University, to shrnuje velmi výstižně: „To, co se děje s klimatickou změnou, je, že to, co bylo dříve extrémní, se stává průměrným a typickým. To, co se nikdy nestalo za lidský život nebo možná za tisíc let, se stává novým extrémem.“ Tento proces vytváří neustálý cyklus mezi extrémní vlhkostí a extrémní suchostí.
Zrcadlo pro střední Evropu: Co to znamená pro Česko?
Možná se může zdát, že události v USA jsou nám vzdálené, ale meteorologické mechanismy jsou univerzální. V České republice a širší střední Evropě jsme se již s podobnými jevy setkali. Bleskové povodně, které v USA způsobují devastaci v Georgii nebo Texasu, jsou stále častějším fenoménem i u nás. Místo dlouhodobých, mírných dešťů zažíváme stále častěji situace, kdy během jedné hodiny spadne několik desítek milimetrů vody, což naše krajina a kanalizace nedokážou absorbovat.
Podobně jako v Georgii i u nás čelíme extrémním vlnám sucha, které se stávají pravidelnějšími. Sucho v našich zemědělských krajinách má přímé dopady na produkci potravin a stabilitu ekosystémů. Rozdíl je v měřítku, ale princip je stejný: atmosféra se chová nepředvídatelně a její extrémy jsou stále silnější.
Klíčové statistiky a trendy
- 58 %: O kolik je vyšší index klimatických extrémů oproti 80. letům.
- 7 %: Přibližný nárůst kapacity atmosféry pro vlhkost na každý stupeň oteplení.
- Bleskové povodně: Hlavní příčinou škod při intenzivních srážkách v USA i v Evropě.
Z expertních analýz vyplývá, že největší výzvou pro meteorologii a civilní ochranu nebude jen sledování samotných jevů, ale schopnost předpovídat jejich intenzitu v prostředí, kde se historické datové sady stávají méně spolehlivými pro modelování budoucnosti.
Jaký je přímý vztah mezi globálním oteplováním a intenzitou bouřek?
Vyšší teploty zvyšují odpařování a tím zvyšují množství vodní páry v atmosféře. Více energie a více vlhkosti v atmosféře pak slouží jako „palivo“ pro bouřkové systémy, což vede k intenzivnějším srážkovým útokům a častějším bleskovým povodním.
Proč se extrémní sucho a extrémní záplavy často střídají?
Je to způsobeno narušením globálních proudových proudů (jet stream). Když se tyto proudy zpomalí nebo začnou vlnit, mohou „uzamknout“ určité počasí nad jedním územím. To znamená, že jedna oblast může zůstat pod vlivem suchého vysokotlakého systému týdny, zatímco sousední oblast je „uvězněna“ pod dešťovým systémem.
Může být v ČR stejně nebezpečné jako v USA?
Ano, v rámci extrémních jevů. I když nemáme hurikány jako v USA, naše rizika spočívají v extrémních dešťových útocích (flash floods) a v extrémních vlnách veder, které mají podobný dopad na lidské zdraví a infrastrukturu jako suchá v Georgii.