Extrémní počasí jako hrozba pro demokracii: studie varuje před rušením voleb po celém světě

Když počasí rozhoduje o volbách

Demokracie po celém světě čelí nečekanému protivníkovi. Není jím autoritářský režim ani dezinformační kampaň, ale extrémní počasí. Nová globální analýza mezinárodní organizace International Institute for Democracy and Electoral Assistance (International IDEA) poprvé komplexně mapuje, jak přírodní katastrofy spojené s klimatickou změnou ovlivňují volební procesy. Výsledek je znepokojivý: za poslední dvě desetiletí bylo narušeno nejméně 94 voleb a referend ve 52 zemích. Jen v roce 2024 zasáhly živly 23 voleb v 18 státech včetně Brazílie, Bosny a Hercegoviny či Senegalu.

Zpráva, o které informoval deník The Guardian, varuje, že tlak na už tak křehké demokratické systémy – zejména v Africe a Asii – bude s narůstající intenzitou klimatických extrémů dále růst. „Volby by se měly konat v době, kdy jsou přírodní katastrofy nejméně pravděpodobné,“ uvedla spoluautorka studie Sarah Birch, profesorka politologie na King’s College London. Upozornila přitom, že i Spojené státy tradičně volí v listopadu, tedy v nejsilnější fázi atlantické hurikánové sezóny.

Jak živly mění výsledky voleb

Studie dokumentuje více než sto klimatických krizí, které přímo zasáhly do volebních procesů. Jedním z nejvýraznějších případů byly prezidentské volby v Mosambiku v roce 2019, kdy cyklón Idaj zpustošil oblasti, zaplavil tisíce domů, škol, elektrických vedení a silnic. Tisíce lidí byly nuceny opustit své domovy a přesunout se do bezpečnějších oblastí. Podle zprávy to „ovlivnilo výsledky prezidentských voleb a rozdělení zákonodárných a provinciálních mandátů“. Volební účast v postižených oblastech prudce klesla a distribuce hlasovacích lístků byla paralyzována.

Blíže k současnosti stojí parlamentní volby v Senegalu v listopadu 2024. Povodně byly tak rozsáhlé, že hasiči museli pomáhat dopravovat volební pozorovatele k volebním místnostem. Některá volební střediska byla pod vodou a voliči se nemohli dostat k urnám. I když se volby nakonec uskutečnily, logistické komplikace a snížená účast v postižených oblastech zpochybnily reprezentativnost výsledků.

Zvláštní kapitolou jsou vlny horka. Od roku 2022 bylo velmi vysokými teplotami postiženo nejméně 10 voleb. Výrazným příkladem jsou parlamentní volby na Filipínách v roce 2025, kdy intenzivní vedra způsobila přehřívání volebních strojů. Ty začaly vydávat již dříve přijaté hlasy a některé se dokonce zastavily. Ve frontách na volebních místnostech na ostrově Mindanao kolabovali lidé z tepelného vyčerpání a dehydratace. Fotografie nosičů sanitek odnášejících bezvědomé voliče se staly symbolem nové éry, kdy počasí ohrožuje nejen zdraví, ale i samotný mechanismus demokratického rozhodování.

Města v pasti vedra

Zpráva zvlášť upozorňuje na riziko v tzv. megacities – městech s více než 10 miliony obyvatel. Ty trpí kombinací globálního oteplování a efektu městského tepelného ostrova, kdy beton a asfalt akumulují teplo a noční teploty neklesají pod únosnou mez. Podle dat organizace Climate Central má nigerijské Lagos nyní v průměru 89 dní v roce, kdy jsou lokální teploty výrazně nad úrovní před průmyslovou érou. Představit si organizaci voleb v takovém prostředí znamená počítat nejen s technickými závadami, ale i s masivním rizikem pro zdraví voličů a volebních pracovníků.

Podobný problém se týká jižní Asie, kde se během indických voleb v posledních letech pravidelně šplhají teploty přes 45 °C. Vlny horka v Indii a Pákistánu v roce 2022 si vyžádaly tisíce obětí. Pokud se budou volby nadále držet tradičních termínů v době předmonzunového vedra, počet obětí mezi voliči i organizátory může dále stoupat.

Evropa a Česko nejsou výjimkou

Ačkoliv se nejvýraznější dopady zpráva zaměřují na Afriku a Asii, evropské země nejsou imunní. Klimatická změna zesiluje extrémy i ve střední Evropě. V České republice jsme v posledních letech zažili ničivé povodně – například v červnu 2013, kdy voda zatopila desetitisíce domů, a v roce 2002, kdy povodně postihly téměř celé území republiky. Přestože parlamentní volby byly v obou případech v jiných termínech, ukazuje to, jak rychle mohou hydrometeorologické extrémy paralyzovat infrastrukturu i dopravu.

Volební termíny v ČR obvykle připadají na jaro nebo podzim, kdy je riziko největších extrémů nižší. Přesto se během voleb do Evropského parlamentu v červnu 2024 část republiky potýkala s vysokými teplotami přesahujícími 30 °C, což komplikovalo práci volebních komisí a mohlo ovlivnit účast starších voličů. S tím, jak se letní vedra posouvají i do května a září, se podobná rizika mohou v budoucnu stát častějšími.

Jasným signálem, že téma rezonuje i v západní demokracii, je rozhodnutí kanadské provincie Alberta, která přesune tradiční květnové volby do října, aby se vyhnula vrcholu požárové sezóny. Podobná adaptace může v budoucnu čekat i další země, kde se klimatické podmínky dramaticky mění.

Meteorologové jako strážci demokracie

Studie International IDEA apeluje na těsnější spolupráci mezi volebními komisemi, meteorologickými ústavy, agenturami pro ochranu životního prostředí a humanitárními organizacemi. „S rostoucím výskytem přírodních hrozeb je výcvik a krizové plánování důležitější než kdy dřív. Příprava je klíčem k integritě a odolnosti voleb,“ řekl deníku The Guardian Ferran Martínez i Coma, profesor z australské Griffith University.

V Peru už například prošli volební pracovníci školením v oblasti řízení rizik katastrof, aby dokázali reagovat na případná přerušení volebního dne. Zpráva také doporučuje flexibilní volební kalendáře, záložní volební místa mimo rizikové oblasti a včasné varovné systémy založené na meteorologických předpovědích.

Pro Českou republiku to znamená, že i zde by se měly volební komise začít zabývat scénáři, jak zvládnout volby v případě extrémních srážek, povodní, větrných smrští nebo veder. Dnes to může znít jako vzdálená hypotéza, ale s tím, jak se frekvence extrémů zvyšuje – v Česku například počet tropických dní za posledních 30 let vzrostl několikanásobně – je otázka „zda“, nikoli „zda-li“.