Situace v USA, konkrétně ve východních státech, je jasným signálem pro celou planetu. Duben, měsíc, který by měl být v mírném pásmu symbolem probouzející se přírody a postupného oteplování, se mění v období, kdy lidé musí řešit rizika spojená s tepelným stresem. Tento jev není izolovanou událostí; je to součást širšího trendu, který vědci z celého světa s rostoucí naléhavostí sledují.
Co je to „otisk klimatické změny“?
Termín „fingerprint“ neboli otisk, který vědci používají, není metaforou, ale vědeckým konceptem. V rámci tzv. atribuční vědy (attribution science) vědci porovnávají modelové simulace světa, který by existoval bez lidského vlivu (bez zvýšených emisí skleníkových plynů), se skutečným světem, který nyní obýváme. Pokud se extrémní jevy, jako je tato dubnová vlna v Philadelphii, v simulacích bez lidského vlivu vyskytují jen zřídka, zatímco v reálném světě jsou běžné, můžeme mluvit o jasném důkazu lidského vlivu.
Podobné studie, které publikovala například skupina World Weather Attribution, již v minulosti prokázaly, že extrémní teplotní vlny v Evropě byly díky globálnímu oteplování mnohonásobně pravděpodobnější. V případě Philadelphie vidíme, že hranice mezi „normálním“ jarním počasím a extrémním tepelným stresem se nebezpečně stírají.
Nestabilní jet stream: Proč je počasí tak nepředvídatelné?
Zajímavým aspektem klimatické změny je, že neznamená pouze to, že je „vždy tepleji“. Změna teploty v Arktice ovlivňuje jet stream, tedy vysoko atmosférický proud, který řídí pohyb systémů počasí v našich zeměpisných šířkách. Když se tento proud stává „vlnitým“ nebo nestabilním, může docházet k blokování počasí.
To vede k extrémním scénářům: buď se na jednom místě dlouhodobě zadrží horká vzdušná hmota (jako nyní v Philadelphii), nebo naopak do nížin vtrhne nárazový nával arktického vzduchu. Jak ukazuje výzkum publikovaný v The Conversation, i extrémní jarní mrazy v jiných částech světa mohou být důsledkem stejného mechanismu – narušené cirkulace atmosféry způsobené globálním oteplováním. Tato paradoxní situace, kdy globální oteplování může vést k lokálním extrémním mrazům, je jedním z nejkomplexnějších aspektů moderní klimatologie.
Dopady na každodenní život a zemědělství
Pro obyvatele Philadelphie i pro zemědělce v celém regionu představuje tato vlna horka okamžité riziko. Předčasné oteplení může vést k předčasnému rozkvětu rostlin, což je v přímém rozporu s přírodním cyklem. Pokud by následoval nárazový mráz (způsobený právě nestabilním jet streamem), může dojít k totální destrukci úrody.
Z hlediska veřejného zdraví představuje dubnové horko pro tělo větší šok než horko v červnu nebo červenci. Lidské organismy nejsou v tomto období ještě adaptovány na vysoké teploty, což zvyšuje riziko dehydratace a tepelných poranění, zejména u zranitelných skupin, jako jsou senioři a děti.
Souvislost s Evropou a Českou republikou
Ačkoliv se zprávy z Philadelphie týkají USA, mechanismy, které za nimi stojí, jsou globální. My v střední Evropě a v České republice jsme na tyto trendy velmi citliví. Data z Copernicus Climate Change Service potvrzují, že naše regionální klima se stává stále více nepředvídatelným.
V českém kontextu to znamená, že musíme být připraveni na:
- Extrémně rychlé přechody mezi horkem a mrazem v předjaří.
- Dlouhé období sucha, která jsou následována prudkými, ničivými srážkami.
- Nárůst četnosti extrémních teplotních extrémů, které narušují zemědělský kalendář.
Vědecká komunita, včetně IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu), opakovaně zdůrazňuje, že adaptace na tyto změny není volbou, ale nezbytností. To zahrnuje jak technická řešení v infrastruktuře (chlazení budov, odolnost silnic), tak i změny v hospodaření a ochraně vodních zdrojů.
Zatímco Philadelphia bojuje s rekordním dubnem, světové meteorologické organizace (WMO) varují, že tyto události jsou jen předzvěští hlubších změn v globálním hydrologickém a atmosférickém cyklu. Musíme přestat vnímat extrémní počasí jako anomálii a začít se na něj dívat jako na novou realitu naší planety.
Způsobuje klimatická změna i extrémní mrazy, když se mluví o globálním oteplování?
Ano, je to paradoxní, ale možné. Globální oteplování mění teplotní gradient mezi Arktidou a mírným pásmem, což může způsobit, že jet stream (vysoko atmosférický proud) začne více „vlnit“. Tyto vlny mohou do našich oblastí nárazově vnášet extrémně studený polární vzduch, což vede k neobvyklým mrazům, i když průměrná globální teplota roste.
Jak vědci poznají, že za danou vlnu horka může člověk, a ne jen přirozená variabilita?
Používají metodu atribuční vědy. Pomocí superpočítačů vytvářejí dva světy: jeden, kde jsou emise skleníkových plynů takové, jaké byly před průmyslovou érou, a druhý, který odpovídá dnešnímu stavu. Pokud se extrémní jev v „lidském“ světě vyskytuje mnohem častěji nebo s vyšší intenzitou než v „přirozeném“ světě, vědci dokážou statisticky určit, jak moc lidský vliv na danou událost přispěl.
Může jarní vlna horka v USA ovlivnit počasí v České republice?
Přímý přenos počasí z Philadelphie do Prahy neexistuje, ale atmosférické podmínky, které způsobily tuto vlnu (např. stav jet streamu nebo blokující vysokotlaké systémy), jsou součástí globální atmosféřické cirkulace. Pokud je jet stream nestabilní v USA, je velmi pravděpodobné, že bude nestabilní i nad Evropou, což vede k podobným extrémům u nás.