Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Evropa se potýká s mimořádnou vlnou veder, která v mnoha zemích přepisuje historické tabulky. Francie v úterý 23. června zažila nejteplejší den v dějinách měření — průměrná teplota napříč celou zemí dosáhla 29,9 °C a překonala dosavadní rekordy z legendárních vln veder v letech 2003 a 2019. Červený stupeň varování před extrémním horkem platí pro 58 francouzských departementů, dalších 31 je v oranžovém stupni. Velká Británie vyhlásila teprve podruhé v historii červený výstražný stupeň, Itálie varuje před kritickými podmínkami v 16 městech a generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že „teploty v Evropě rostou zhruba dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru.“ Vedro se během víkendu přesune i nad střední Evropu a Česko.

Francie v obležení historických rekordů

Francouzská meteorologická služba Météo-France označila současnou vlnu veder za historicky bezprecedentní. Úterý 23. června 2026 se zapsalo jako nejteplejší den, jaký kdy Francie zažila — s průměrnou teplotou 29,9 °C, vypočtenou jako průměr denních maxim a nočních minim napříč všemi stanicemi v zemi. Dosavadní rekord 29,4 °C z 25. července 2019 a 5. srpna 2003 byl překonán o půl stupně.

Ještě výmluvnější je nový rekord průměrné maximální teploty: 38,2 °C, což je o půl stupně více než během památné vlny veder ze srpna 2003 (37,7 °C). V jednotlivých lokalitách teploty atakovaly hranice, které si ještě nedávno nikdo nedokázal představit: 44,3 °C v Pissos (Landes), 43,9 °C v Angoulême, 43,8 °C v Saintes, 42,7 °C v Niort, 42,5 °C v Bordeaux a 42,4 °C v Angers — to vše jsou absolutní rekordy těchto stanic.

Ani noci nepřinášejí úlevu. Noc z pondělí 22. na úterý 23. června byla nejteplejší nocí v historii francouzských měření — průměrné minimum dosáhlo 21,6 °C. V noci na středu teploty na některých místech neklesly pod 28 °C (Pouzauges ve Vendée hlásilo 28,1 °C), v Paříži bylo minimum 25,4 °C a dokonce i v Boulogne-sur-Mer na břehu Lamanšského průlivu teploměr neklesl pod 25,2 °C.

Francouzská ministryně životního prostředí Monique Barbutová ve středu uvedla, že vlna veder by mohla s přestávkami trvat až do 14. července. „Příští týden by měl přinést relativní pauzu, ale Météo-France nám říká, že od následujícího týdne je vysoká pravděpodobnost návratu extrémního horka,“ řekla pro France Inter.

Británie: druhý červený poplach v historii

Britský Met Office vydal tepruve podruhé v historii nejvyšší, červený stupeň varování před horkem. Týká se rozsáhlého území od Londýna po Swansea a od Somersetu po Birmingham a platí do čtvrteční 21. hodiny. Meteorologové očekávají, že se teploty přiblíží britskému rekordu 40,3 °C z července 2022. Podle BBC by červnový teplotní rekord Spojeného království měl být „naprosto rozdrcen“.

Horko paralyzuje dopravu — železniční společnost Great Western Railway vyzvala cestující, aby cestovali jen v nezbytných případech. Extrémní teploty způsobují roztahování a deformaci kolejnic, vlaky musejí jezdit sníženou rychlostí. Na jihozápadě Anglie bylo uzavřeno nebo omezilo provoz více než 40 škol. Liberální demokraté vyzvali vládu k okamžitému otevření klimatizovaných veřejných budov jako „cool hubs“ pro zranitelné skupiny obyvatel.

Vlna veder zároveň tlačí na britskou elektrickou síť — provozovatel přenosové soustavy musel povolat dodatečné kapacity z elektráren, aby pokryl rostoucí spotřebu energie na chlazení.

Itálie, Nizozemsko, Belgie: horko, na které nejsou stavěni

Italské ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo červený stupeň pohotovosti pro 16 měst včetně Říma, Milána, Florencie a Turína. Ve Florencii se očekává až 41 °C, v Miláně 38 °C. Italský systém „bollino rosso“ signalizuje nouzové podmínky, které ohrožují nejen zranitelné skupiny, ale i zdravé dospělé.

V Nizozemsku mají teploty v Utrechtu dosáhnout 40 °C — hodnoty, na které není severoevropská infrastruktura stavěná. „Když se bavíte s lidmi, říkají: ‚Vždyť je to jen pár dní.‘ Ale ono to opravdu není jen pár dní. Je to čím dál teplejší,“ řekla deníku The Guardian Maria, španělská lektorka žijící v Amsterdamu, která kvůli horku zrušila šestihodinový kurz — jako živnostnice bez nároku na náhradu.

Podobná situace panuje v Belgii, kde podle španělského úředníka EU Alexe „40 °C ve Španělsku zvládám relativně dobře, protože je tam sušší klima, ale 40–42 °C, jaké teď zažívá Francie, je extrémně obtížné.“ Upozornil, že severoevropské restaurace, obchody ani veřejné budovy jednoduše nejsou vybaveny klimatizací.

Výpadky proudu a narušená doprava

Extrémní teploty si vybírají daň i na infrastruktuře. Na severozápadě Francie, v departmentu Finistère, způsobil ve středu incident na transformátoru výpadek elektřiny pro přibližně 68 000 domácností. Na vině bylo podle úřadů právě horko.

Francouzská železnice omezila počet spojů — „vedro poškozuje kolejnice i vagony,“ popsala deníku The Guardian Clara, knihovnice z Paříže, která dojíždí do práce v „parném vlaku“ a doma v jižně orientovaném bytě bez klimatizace naměřila přes 30 °C. Na dálnicích informační tabule vyzývaly řidiče k odpočinku a hydrataci.

Co čeká Česko

Aktuální data z meteostanic sítě i-meteo.cz ukazují, že horko už dorazilo i k nám. Ve středu 24. června ve 13:30 hlásila stanice Neratovice centrum 31,5 °C, Bezděkov pod Třemšínem 31,4 °C (s maximem 31,8 °C) a Konstantinovy Lázně 30,1 °C. Nové Město pod Smrkem zaznamenalo 29,8 °C a Srch u Pardubic 28,8 °C. Srážky jsou nulové napříč všemi stanicemi.

Podle předpovědních modelů se bude epicentrum vlny veder během víkendu přesouvat z Francie dál na východ — nad Německo, Česko a Polsko. Zatímco západní Evropa by měla v sobotu a neděli pocítit první náznaky ochlazení (spojené s bouřkami), střední Evropa se musí připravit na teploty atakující 35 °C, místy i více. Český hydrometeorologický ústav zatím nevydal výstrahu, ale vzhledem k vývoji v okolních zemích je pravděpodobné, že tak v nejbližších hodinách učiní.

Současná vlna veder je podle odborníků dalším z řady důkazů zrychlující se klimatické změny. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval svět k akci proti fosilním palivům. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus apeloval na lídry, aby „investovali do klimaticky odolných zdravotnických systémů a urychlili opatření proti příčinám klimatické krize.“ Data jsou neúprosná: Evropa se otepluje zhruba dvakrát rychleji, než je globální průměr.

Co znamená červená vigilance canicule ve Francii?

Červená vigilance ( vigilance rouge) je nejvyšší stupeň výstrahy Météo-France. Vyhlašuje se při extrémním horku, které ohrožuje zdraví i zdravých dospělých — nejen rizikových skupin. Ve středu 24. června platila pro 58 z 96 francouzských departementů. Při tomto stupni se aktivují krizová opatření, otevírají se chlazené místnosti a spouští se bezplatná informační linka.

Kdy se ochladí v Česku?

Podle současných modelů by nejteplejší dny v Česku měly připadnout na sobotu a neděli (28.–29. června) s teplotami kolem 35 °C. První náznaky ochlazení lze očekávat začátkem příštího týdne, kdy by přes střední Evropu měla přejít studená fronta — pravděpodobně doprovázená bouřkami. Výhled je však zatím nejistý.

Jaký je rozdíl mezi vlnou veder a Canicule?

Francouzský termín canicule označuje období intenzivního horka trvající minimálně tři dny a tři noci, kdy teploty neklesají pod určitou hranici ani v noci. Právě tropické noci (nad 20 °C) jsou pro lidský organismus největší zátěží — tělo nemá šanci regenerovat. Současná vlna veder ve Francii tuto definici víc než splňuje — v noci na středu teploty místy neklesly pod 28 °C.