Masivní propast mezi plány a realitou
Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti přechodu na čistou energii. Každý den čteme o nových solárních parcích a větrných farmách. Skutečnost je však mnohem složitější. Podle nejnovější zprávy analytické společnosti Ember, nazvané „Crossed wires: Grid capacity could block EU energy security“, existuje napříč členskými státy EU propast o velikosti 120 gigawattů (GW) mezi plánovaným výkonem obnovitelných zdrojů a skutečnou kapacitou sítí, která by tento výkon dokázala přenést.
Pro představu, 120 GW je více než desetinásobek celkového instalovaného výkonu všech elektráren v České republice. Tato chybějící kapacita ohrožuje nejen klimatické cíle, ale také energetickou bezpečnost celého kontinentu. Více než polovina zemí EU čelí vážným problémům v přenosových soustavách, které jsou klíčové pro připojování velkých solárních a větrných projektů.
Nejhůře jsou na tom podle zprávy Rakousko, Bulharsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko. V těchto zemích dostupná kapacita sítě pokrývá méně než 10 % plánovaného rozvoje obnovitelných zdrojů do konce tohoto desetiletí. Analytici navíc varují, že skutečný problém může být ještě větší, protože některé z největších trhů, jako je Německo a Itálie, transparentní data o kapacitě sítě nezveřejňují.
Problém se netýká jen solárních baronů
Hrozba se nevztahuje pouze na obří projekty v řádu stovek megawattů. Omezená kapacita distribučních sítí, tedy té části, která vede elektřinu přímo k našim domovům, ohrožuje i rozvoj střešní fotovoltaiky. Zpráva odhaduje, že v Evropě je v ohrožení nejméně 16 GW plánovaných střešních instalací.
Tato situace by mohla negativně dopadnout až na 1,5 milionu domácností, které si chtěly instalací vlastních solárních panelů snížit účty za energie a přispět k ochraně klimatu. Nejvíce ohroženými zeměmi v tomto segmentu jsou Slovinsko a Dánsko, kde by nedostatečná kapacita sítě mohla zablokovat plány pro 32 %, respektive 19 % všech domácností.
Nekonečné fronty na připojení
Dalším alarmujícím zjištěním je obrovské množství projektů, které již existují na papíře, ale marně čekají na připojení do sítě. Analýza ukazuje, že v deseti zemích EU (včetně Německa, Rakouska, Polska a Itálie) čeká ve frontě na připojení téměř 700 GW obnovitelných zdrojů. To je gigantický objem čisté energie, který by mohl napájet stovky milionů domácností, ale je paralyzován infrastrukturou, která nestíhá držet krok s rychlostí energetické transformace.
Základním problémem je tempo. Zatímco technologie pro výrobu zelené energie se vyvíjejí skokově a jejich ceny klesají, modernizace a rozšiřování elektrických sítí desítky let stagnovalo. Sítě jednoduše nebyly navrženy na decentralizovanou a proměnlivou výrobu z tisíců zdrojů.
Jak z toho ven? Dvě cesty k záchraně
Podle Elisabeth Cremony, hlavní autorky zprávy, je nutné jednat okamžitě, a to ve dvou paralelních liniích.
Chytrá a rychlá řešení
Prvním krokem je nasazení technologií, které dokáží rychleji odemknout kapacitu na stávajících sítích, ještě předtím, než se postaví nové dráty. Jedná se o tzv. technologie pro posílení sítě (Grid-Enhancing Technologies). Patří sem například senzory, které v reálném čase monitorují teplotu a průvěs vedení a umožňují jeho vyšší zatížení za příznivých povětrnostních podmínek. Další možností jsou flexibilní smlouvy o připojení, které umožní novým zdrojům dodávat energii do sítě v době, kdy není přetížená. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že tato "chytrá" řešení by mohla v Evropě uvolnit až 185 GW kapacity.
Investice jsou nevyhnutelné
Druhým, a neméně důležitým krokem, jsou masivní investice do fyzické infrastruktury – tedy do stavby nových vedení a modernizace těch stávajících. Bez posílení páteřní sítě se Evropa neobejde a jakékoliv odkládání těchto investic pouze prohloubí současnou krizi a ohrozí stabilitu dodávek v budoucnu.
Česká republika v evropském kontextu
Ačkoliv Česká republika nebyla v reportu Ember detailně analyzována, situace u nás není o mnoho růžovější. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS i jednotliví distributoři (ČEZ Distribuce, EG.D a PREdistribuce) čelí obrovskému náporu žádostí o připojení nových obnovitelných zdrojů. Tisíce z nich jsou odkládány nebo zamítány právě z důvodu nedostatečné kapacity sítí. Česká energetika tak čelí naprosto stejné výzvě jako zbytek Evropy – sladit tempo rozvoje zelené energetiky s nezbytnou modernizací infrastruktury.
Odpovědnost za řešení leží primárně na národních vládách, regulátorech a provozovatelích sítí. Ti musí vytvořit podmínky pro zrychlení povolovacích procesů a masivní investice. Bez toho zůstanou evropské klimatické cíle jen nesplněným snem a energetická transformace se zastaví dříve, než pořádně začala.
Mohou tyto problémy se sítí vést k vyšším cenám elektřiny pro spotřebitele?
Ano, nepřímo. Přetížená síť nutí operátory omezovat výrobu z levných obnovitelných zdrojů a místo nich využívat dražší plynové či uhelné elektrárny. Náklady na masivní modernizaci sítí se navíc pravděpodobně promítnou do regulovaných poplatků za distribuci, které platí každý z nás. Dlouhodobě je však robustní síť předpokladem pro stabilní a levnou energii.
Co přesně jsou "technologie pro posílení sítě" (GETs)?
Jsou to moderní řešení, která zefektivňují stávající síť. Patří sem například senzory pro dynamické řízení zatížitelnosti vedení (umožňují přenést více energie, když je chladno), pokročilý software pro přesměrování toků elektřiny (podobně jako GPS navigace v autě) nebo systémy, které lépe řídí napětí v síti. Cílem je vytěžit maximum z existujících drátů.
Mohou domácí baterie pomoci tento problém řešit?
Ano, na lokální úrovni hrají klíčovou roli. Domácí baterie ukládají přebytky ze střešní fotovoltaiky během dne a umožňují jejich spotřebu večer. Tím snižují zátěž na místní distribuční síť jak během polední výrobní špičky, tak během večerní špičky ve spotřebě. Rozšíření domácích baterií může významně ulevit lokálním sítím a umožnit připojení více solárních elektráren.