Evropské ceny elektřiny na rekordních minimech: slunce poráží plynovou krizi

Slunce versus plynová krize: dva tváře Evropy

Evropa se v dubnu 2026 ocitá v bezprecedentní energetické situaci. Zatímco některé země zažívají dramatický růst cen elektřiny v důsledku íránské krize, jiné hlásí pravý opak – rekordně nízké ceny díky masivní produkci solární energie. Podle agentury Reuters vzrostly velkoobchodní ceny elektřiny v Itálii, která generuje více než 40 % své elektřiny ze zemního plynu, od začátku konfliktu o více než 20 %. V Německu, další plynové velmoci, je nárůst přes 15 %.

Naopak ve Španělsku, kde obnovitelné zdroje pokrývají téměř 60 % celkové výroby elektřiny, ceny klesají. A není to jen Španělsko. Portugalsko zaznamenalo v prvních dvou měsících roku 2026, že zhruba 79 % spotřebované elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. V Albánii kryje vodní energie přes 90 % výroby elektřiny a země dokonce vykazuje nižší průměrné ceny v březnu 2026 ve srovnání s loňským rokem.

Meteorologický faktor: proč právě teď?

Duben je pro solární energetiku v Evropě klíčovým měsícem. Dny se výrazně prodlužují, úhel dopadu slunečního záření se zvyšuje a atmosférické podmínky jsou často ideální – jasné oblohy s minimální oblačností, zejména ve Středomoří. Právě tento meteorologický faktor způsobuje, že solární panely vyrábějí v dubnu mnohem více elektřiny než v zimních měsících.

Ve Španělsku, které má instalovaný solární výkon přes 40 GW (země mezi lety 2019 a 2026 zdvojnásobila svou solární kapacitu), to znamená, že v poledních hodinách solární farmy doslova zaplavují síť levnou elektřinou. Podle Euronews solární energie ušetřila Evropě od začátku války v Íránu více než 100 milionů eur denně na dovozu fosilních paliv.

Kachní křivka: slunce má i stinnou stránku

Zatímco nízké ceny v poledních hodinách zní jako dobrá zpráva, energetičtí analytici varují před takzvaným „duck curve“ efektem (kachní křivkou). Tento jev popisuje situaci, kdy ceny elektřiny během dne prudce klesají díky slunci, ale večer a ráno, když sluneční výkon klesá, ceny naopak prudce rostou.

V zemích jako Itálie nebo Německo, které mají sice nějakou solární kapacitu, ale zároveň jsou silně závislé na plynu, to vytváří extrémní cenovou volatilitu. Podle analytika Alessandra Armenie z firmy Kpler v Paříži je cílem těchto zemí vybudovat obrovský „zásobník“ obnovitelných zdrojů a dlouhodobých úložišť, který by nahradil plyn. „Bude to velká výzva,“ konstatuje Armenia.

Tento jev je dobře viditelný i v Řecku, kde silná solární generace vede k tomu, že provozovatel přenosové soustavy požaduje, aby uhelná elektrárna plánovaná k odstavení zůstala v provozu ještě minimálně rok právě kvůli večerním cenovým špičkám.

Jak dopadá Česko a střední Evropa?

Česká republika se nachází někde mezi těmito dvěma póly. Na rozdíl od Španělska nemáme tak vysoký podíl solární energie – v roce 2025 solární panely pokrývaly pouze jednotky procent celkové spotřeby. Naši energetickou bezpečnost stále zajišťuje především jaderná energie z Temelína a Dukovan spolu s uhlím.

To má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že nejsme tak exponováni na cenové šoky zemního plynu jako Itálie nebo Německo. Nevýhodou je, že nemáme možnost výrazně využít slunečního „daru“ v jarních a letních měsících k okamžitému snížení cen elektřiny. České velkoobchodní ceny elektřiny jsou tak spíše stabilní, ale nikoliv rekordně nízké.

Podle analytiků energetické společnosti Rystad země s nejmenší flexibilitou a největší závislostí na dovozech fosilních paliv pociťují dopad krize nejsilněji. „Zvyšuje se regionální cenová podlaha pro všechny, ale země s nejmenší flexibilitou a největší okrajovou závislostí na dovozech paliv zažívají nejsilnější dopad na volatilitu a cenové špičky,“ uvedl analytik Satyam Singh.

Zelená energie jako štít proti geopolitickým šokům

Aktuální situace v Evropě jasně ukazuje, že investice do obnovitelných zdrojů nejsou jen otázkou ochrany klimatu, ale především energetické bezpečnosti. Francouzský premiér Sebastien Lecornu to vyjádřil jednoznačně: „Dokud budeme závislí na ropě a plynu, budeme dál platit cenu za války jiných lidí, které bohužel budou pokračovat a které nás budou ochuzovat.“

Francie, která pokrývá 70 % své elektřiny jadernou energií, zaznamenala nárůst cen elektřiny méně než poloviční ve srovnání s Itálií. Španělsko dokonce díky kombinaci solární, větrné a vodní energie udržuje ceny elektřiny mezi nejnižšími v Evropě.

Evropská komise v reakci na krizi vypracovala plán na snížení daní z elektřiny a další podpůrná opatření. Zároveň ale analytici varují, že státní náklady na kompenzace mohou dramaticky narůst, pokud se situace nezlepší.

Klima a budoucnost: co přijde dál?

Meteorologové předpovídají, že sezóna silné sluneční aktivity bude pokračovat až do letních měsíců. To znamená, že země jako Španělsko, Portugalsko nebo Itálie budou mít nadále hojnost levné solární elektřiny v poledních hodinách. Výzvou zůstává, jak tuto energii efektivně skladovat nebo přenášet do oblastí, kde je potřeba.

Podle pv magazine roste solární kapacita v EU každoročně v průměru o 17 % od roku 2016. Bez odpovídajícího rozvoje přenosových sítí a bateriových úložišť ale hrozí, že část této levné energie bude promarněna.

Pro Českou republiku je klíčové urychlit připojení nových obnovitelných zdrojů k síti a investovat do flexibility – ať už formou bateriových úložišť, chytrých sítí nebo propojení s okolními trhy. Jinak budeme i nadále spíše pasivními pozorovateli evropské solární revoluce, než jejich aktivními beneficianty.