Rok 2025 přepsal v Evropě klimatickou historii. Podle společné zprávy WMO a Copernicus zažilo 95 % kontinentu nadprůměrné teploty, lesní požáry zničily rekordní milion hektarů půdy a mořské vlny dosáhly historických maxim. Co přesně se dělo a jak se to dotýká Česka?
Evropa jako nejrychleji se oteplující kontinent
Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. Podle údajů Evropské služby pro změnu klimatu Copernicus (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO) to potvrzuje dlouhodobý trend, který se v roce 2025 jen dále prohloubil. Ve srovnání s předindustriálním obdobím (1850–1900) vzrostla pětiletá průměrná teplota v evropské oblasti WMO RA VI o 2,6 °C, zatímco globální nárůst činí přibližně 1,4 °C.
Z deseti nejteplejších let v historii měření jich pět připadá na období od roku 2019 a deset od roku 2014. Pro celou evropskou oblast WMO bylo roku 2025 nejteplejším rokem vůbec, v užším evropském regionu C3S se jednalo o třetí nejteplejší rok podle datasetu ERA5 a o druhý nejteplejší podle E-OBS. Každé roční období v roce 2025 patřilo mezi čtyři nejteplejší od začátku systematického měření.
Rok 2025 v číslech: Teploty, požáry a sucho
Téměř celý evropský kontinent — podle datasetu ERA5 dokonce 99,99 % rozlohy regionu WMO RA VI a podle E-OBS nejméně 95 % — zaznamenal v roce 2025 nadprůměrné roční teploty. Rekordní hodnoty byly naměřeny v severní Evropě: Velká Británie, Norsko a Island zaznamenaly své vůbec nejteplejší roky, Irsko, Švédsko a Finsko druhé nejteplejší. I ve střední Evropě, včetně České republiky, převažovaly teploty nad dlouhodobým průměrem, byť s menšími anomáliemi, obvykle do +1 °C.
Příroda reagovala dramaticky. Lesní požáry v Evropě spálily rekordních 1 034 552 hektarů — plochu větší než Kypr a dosud nevídanou v historii měření. Předchozí rekord z roku 2017 činil přibližně 988 524 hektarů. V srpnu zasáhly obzvláště Španělsko a Portugalsko, kde shořelo přes 380 tisíc, respektive 265 tisíc hektarů. Emise oxidu uhličitého z požárů překonaly všechny předchozí hodnoty od začátku měření v roce 2003. Nejvíce emisí připadalo právě na Španělsko, které se podílelo zhruba polovinou celoevropského součtu.
Extrémní sucho sužovalo kontinent ještě intenzivněji. Rok 2025 byl podle satelitních měření nejhorším rokem co do vlhkosti půdy od roku 1992. V květnu zažilo extrémní zemědělské sucho 35 % Evropy, dalších 19 % bylo v mírném suchu. Pro zemědělce to znamenalo snížené výnosy, pro lesní porosty zvýšenou náchylnost k požárům. I v České republice a okolních zemích byly půdní vlhkosti podprůměrné po většinu roku, což se projevilo na stavu lesů i zemědělských plodin.
Moře nezůstalo pozadu. Roční průměrná teplota hladiny evropských moří dosáhla rekordní výše a 86 % regionu bylo zasaženo silnými mořskými vlnami tepla (marine heatwaves). Tyto jevy ohrožují mořskou biodiverzitu, rybí populace i pobřežní ekosystémy, včetně těch ve Středozemním moři. Zároveň oteplování oceánů ovlivňuje evropské počasí a může přispívat k delším obdobím sucha i v našem vnitrozemí.
Subarktické vedro a tání ledovců
Zvláště znepokojivý byl vývoj v nejchladnějších oblastech. V červenci 2025 postihla subarktickou Fennoskandii nejvážnější vlnu veder v historii měření, trvající tři týdny. Teploty uvnitř Arktického kruhu překročily 30 °C. Tento vývoj má dalekosáhlé důsledky: tající sníh a led zmenšují tzv. albedo efekt, tedy schopnost povrchu odrážet sluneční záření zpět do vesmíru. Čím méně ledu, tím více se povrch otepluje, což urychluje globální oteplování a přispívá ke zvyšování hladin moří.
Na Islandu zaznamenali druhý největší úbytek ledovcové pokrývky od začátku měření. Změny v Arktidě nejsou vzdálenou záležitostí — ovlivňují proudění vzdušných mas nad celou Evropou, včetně střední, a tím i charakter počasí v Česku. Když Arktida ztrácí schopnost „chladit“ severní polokouli, střední Evropa čelí častějším výkyvům mezi extrémním vedrem a prudkými bouřemi.
Jak se změny klimatu dotýkají Česka?
Přestože nejvyšší teplotní anomálie zasáhly především sever a východ Evropy, i Česká republika se nachází uprostřed tohoto trendu. Střední Evropa v roce 2025 zaznamenala teploty nad dlouhodobým průměrem, byť s menšími odchylkami než Skandinávie nebo západní Rusko, kde teploty vystoupily až o 2,5 °C nad průměr. I tyto „mírnější“ změny ale mají konkrétní dopady.
České zemědělství čelí rostoucímu riziku sucha a nestability počasí. Když v květnu byla třetina Evropy v extrémním suchu, nevyhnulo se to ani našim polím. Lesní porosty v důsledku vysychání půdy trpí, což zvyšuje riziko kůrovcových kalamit i požárů. V Německu, Itálii, Rumunsku a Slovensku už v roce 2025 hořelo výrazně více než v průměru, a podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se v budoucnu mohou objevit nová požární riziková území i ve střední a severní Evropě.
Zdravotní dopady jsou stejně reálné. Vysoké teploty zvyšují zátěž kardiovaskulárního systému, zhoršují kvalitu ovzduší a prodlužují sezónu alergenů. Podle odhadů z předchozích let si vedra v evropských městech vyžádala tisíce předčasných úmrtí, přičemž výskyt extrémních vln veder se zvyšuje právě v důsledku klimatických změn. I v českých městech, kde je efekt městského tepelného ostrova stále silnější, roste počet dnů, kdy teploty překračují 30 °C.
Vědci varují: „Klimatická změna je naše současná realita“
Samantha Burgessová, vedoucí stratégka v Evropském středisku pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), k tomu řekla: „Klimatická změna není budoucí hrozba, je to naše současná realita. Tempo klimatických změn vyžaduje naléhavější akci.“
Zprávu WMO a Copernicus o stavu klimatu v Evropě za rok 2025 publikovala média včetně Insurance Journal, a její obsah potvrzuje, že data nejsou jen čísla v tabulkách. Odrážejí se v cenách potravin, v pojistných událostech, v kvalitě vzduchu, který dýcháme, i v budoucnosti přírodních ekosystémů, na kterých závisí náš život.
Evropská unie deklaruje odhodlání držet se klimatických cílů, ačkoliv některé regulační požadavky — například v oblasti emisí automobilů — byly v roce 2025 mírně uvolněny pod tlakem průmyslu. Vědecké poznatky ale ukazují, že každé zpoždění v adaptaci a mitigaci zvyšuje náklady a rizika do budoucna. Pro české čtenáře to znamená, že klimatická změna není abstraktní problém tropických ostrovů, ale fenomén, který formuje počasí za oknem, ceny v obchodě i zdraví našich blízkých.
Proč se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa?
Evropa se otepluje zhruba dvakrát rychleji než globální průměr. Jedním z důvodů je intenzivní oteplování Arktidy, které oslabuje proudění polárního větru a umožňuje pronikání teplého vzduchu ze subtropů dále na sever. Zároveň zmenšování albeda v důsledku tání ledu a sněhu vede k větší absorpci sluneční energie, což proces urychluje.
Jaký dopad má dlouhodobé sucho na české zemědělství?
Rekurentní sucho snižuje výnosy obilovin, řepky a kukuřice, zhoršuje kvalitu půdy a zvyšuje náklady na zavlažování. V lesích vysychání půdy oslabuje stromy, které pak hůře odolávají kůrovci a požárům. Pro zemědělce a lesníky to znamená nutnost změnit odrůdy, technologie hospodaření s vodou i strategie lesního managementu.
Může ještě jednotlivec něčím přispět ke zpomalení klimatických změn?
Ano. Ačkoliv systémové změny vyžadují rozhodnutí vlád a korporací, individuální volby mají kumulativní efekt. Úspora energie v domácnosti, redukce plýtvání potravinami, preference udržitelné dopravy a podpora politik, kteří berou klimatickou krizi vážně, jsou konkrétní kroky, které mají smysl.