Červen, který přepisoval historii
Západní Evropa zažila podle klimatologů nejteplejší červen v historii měření. Dvě po sobě jdoucí vlny veder během května a června by podle mezinárodní vědecké skupiny World Weather Attribution byly „prakticky nemožné“ bez vlivu klimatické změny způsobené člověkem. Právě spalování fosilních paliv totiž podle vědců zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu těchto extrémních jevů.
Francie jen během jednoho červnového týdne zaznamenala přes 2 000 nadbytečných úmrtí oproti běžnému průměru, podobná čísla hlásí i Španělsko a Belgie – každá z těchto zemí eviduje přes 1 000 obětí. Celkový počet obětí napříč Evropou se odhaduje na zhruba 10 000 nadbytečných úmrtí, informovala Světová meteorologická organizace (WMO).
Plameny od Atlantiku až po předměstí Paříže
Suché a horké počasí proměnilo evropské lesy v dokonalé ohniště. Zatímco jižní Evropa je na letní požáry zvyklá, letošní sezóna je výjimečná svým rozsahem i načasováním – začala o měsíc dříve než obvykle a zasáhla i oblasti, kde jsou rozsáhlé požáry vzácností.
Portugalsko: třináct tisíc hektarů v plamenech
Nejhorší situace panuje v severním Portugalsku, kde oheň pohltil přibližně 13 000 hektarů lesů a křovin. S plameny bojovalo přes 1 200 hasičů a země musela požádat o mezinárodní pomoc – Španělsko a Itálie vyslaly posily i letadla pro letecké hašení. Požár se od čtvrtka 3. července rozšířil do vzdálenosti 35 kilometrů a podle portugalských úřadů při něm utrpělo popáleniny devět lidí.
Španělsko: oheň na Costa Brava a zadržený žhář
V Katalánsku, nedaleko oblíbeného turistického pobřeží Costa Brava, zničil požár během dvou dnů přes 2 200 hektarů chráněné přírodní oblasti Gavarres mezi Barcelonou a francouzskou hranicí. Katalánská policie zadržela muže podezřelého ze založení ohně. Hasiči sice požár stabilizovali, avšak stoupající teploty a množství doutnajících ohnisek uvnitř perimetru situaci nadále komplikují.
Francie: historický les Fontainebleau v plamenech
Zřejmě nejsymboličtější obraz letošní požárové krize přinesl 13. červenec 2026 – právě včera. Rozsáhlý lesní požár vypukl v historickém lese Fontainebleau jižně od Paříže, oblíbeném cíli turistů i Pařížanů. Podle francouzských úřadů plameny během 24 hodin spolykaly přes 1 300 hektarů tohoto ikonického lesa. Na místě zasahovalo pět set hasičů a Francie byla nucena vůbec poprvé v historii povolat leteckou techniku z jižní části země k hašení požáru v pařížském regionu. Úřady nařídily evakuaci obyvatel z ohrožených obcí a vyšetřovatelé prověřují možnost úmyslného založení.
O tři týdny dříve, začátkem července, jiný požár u jihofrancouzského Perpignanu spálil 4 600 hektarů – oblast o velikosti zhruba 6 500 fotbalových hřišť. Francie musela aktivovat unijní mechanismus civilní ochrany a požádat o leteckou pomoc ostatní členské státy.
Tour de France bez fanoušků. Poprvé kvůli požáru
Extrémní počasí letos zasáhlo i sportovní svět. Organizátoři slavné Tour de France byli 6. července nuceni zakázat fanouškům přístup k cíli třetí etapy – poprvé v historii závodu kvůli lesnímu požáru. Plameny se nebezpečně přiblížily k trase etapy v jižní Francii a hustý dým ohrožoval jak jezdce, tak diváky.
Evropa v číslech: rekordní nasazení i účet za adaptaci
Evropská unie letos poprvé mobilizovala rekordních 777 hasičů ze 14 členských zemí, kteří byli preventivně rozmístěni do vysoce rizikových oblastí na Kypru, v Řecku, Itálii, Francii, Španělsku a Portugalsku. Mechanismus civilní ochrany EU, který koordinuje Brusel, zažívá podle Evropské komise největší zátěž ve své historii.
Podle lednové zprávy Evropské komise přitom kontinent potřebuje investovat odhadem 70 miliard eur ročně (zhruba 1,75 bilionu korun), aby se do roku 2050 dokázal přizpůsobit dopadům klimatické změny. Debata o tom, kdo to zaplatí, se při pohledu na hořící lesy mění z technokratického cvičení v otázku života a smrti.
Může podobné peklo dorazit i do Česka?
Střední Evropa, včetně Česka, zatím letošní exrémní vlně veder uniká. Není to však důvod k úlevě, ale spíše varování. Podobné synoptické situace – kdy se nad západní a jižní Evropou usadí mohutná tlaková výše a nasává horký vzduch ze Sahary – se v minulosti opakovaně posunuly i nad naše území.
Česko zažilo extrémní vlny veder například v létě 2015, 2018, 2019 i 2022, kdy teploty opakovaně překračovaly 35 °C a sucho vedlo k rozsáhlým lesním požárům – připomeňme například požár v Českém Švýcarsku v létě 2022, největší lesní požár v novodobé historii země, který zničil přes 1 000 hektarů. Právě národní park České Švýcarsko představuje ukázkový příklad toho, že lesní požáry nejsou jen výsadou Středomoří.
„Klimatická změna je tady, žijeme její důsledky, a to je teprve začátek července,“ prohlásil plukovník francouzských hasičů Eric Belgioino během hašení požáru v Pyrenejích. Jeho slova by měla být výstrahou i pro české obce a kraje: investice do protipožární prevence, včasných výstražných systémů a adaptace krajiny na sucho už nejsou volbou, ale nutností.
Proč jsou letošní vedra v Evropě tak smrtící?
Kombinace vysokých denních i nočních teplot neumožňuje lidskému organismu dostatečně regenerovat. Nejzranitelnější jsou senioři, chronicky nemocní a lidé v městských tepelných ostrovech. Evropské metropole navíc často postrádají dostatek klimatizovaných veřejných prostor a chladicích center, na rozdíl třeba od měst v USA nebo jižní Asii.
Jak souvisí požár ve Fontainebleau s klimatickou změnou?
Samotný požár mohl být založen úmyslně (policie tuto verzi prověřuje), avšak klimatická změna vytvořila podmínky, které umožnily jeho extrémně rychlé šíření. Dlouhodobé sucho, nízká vlhkost půdy a rekordně vysoké teploty proměnily i tradičně vlhčí lesy severní Francie ve vysoce hořlavý materiál. Právě posun požárové sezóny do oblastí, kde byly rozsáhlé lesní požáry dříve výjimečné, je jedním z očekávaných dopadů klimatické změny.
Má Evropa dostatek hasičů a techniky na zvládání těchto požárů?
Evropa spoléhá především na dobrovolné hasiče – v Portugalsku tvoří 94 % sboru, v Rakousku dokonce 99 %. Mechanismus civilní ochrany EU umožňuje sdílení letecké techniky a posil, nicméně při současné intenzitě a plošném rozsahu požárů kapacity nestačí. Diskutuje se o vytvoření stálé evropské flotily hasicích letadel.
