Data, která přicházejí z nejvýznamnějších klimatických institucí světa, neklamou. Rok 2025 byl pro naši planetu, a zejména pro evropský kontinent, rokem extrémních přehledů. Podle zprávy World Meteorological Organization (WMO) se globální průměrná povrchová teplota v roce 2025 pohybovala kolem 14,97 °C, což je o 1,47 °C více než před průmyslovou érou. Ačkoliv rok 2024 zůstává tím nejteplejším v historii, rok 2025 se těsně za ním umístil na třetím místě, čímž potvrdil nebezpečný trend neustálého růstu teplot.
Evropa: Kontinent, který se ohřívá nejrychleji
Zatímco globální průměry jsou důležité pro vědecký kontext, pro nás v Evropě jsou čísla ještě drsnější. Evropa je totiž považována za nejrychleji ohřívající se kontinent na světě. V roce 2025 zaznamenala průměrná teplota v Evropě 10,41 °C, což představuje odchylku o 1,17 °C nad rámec průměru let 1991–2020. Až 95 % evropského území zaznamenalo teploty vyšší, než je dlouhodobý průměr.
Tento nárůst teplot nebyl jen teoretickým číslem v tabulkách. V praxi to znamenalo extrémní výkyvy. K rekordům došlo nejen v oblasti Středomoří, ale i v mnohem severnějších polohách. Například v rámci rekordní třítýdenní vlny veder se teploty pohybovaly nad 30 °C i v blízkosti Arktického kruhu v norskském, švédském a finském territory. To je jev, který byl ještě před pár desetiletími naprosto nepředstavitelné.
Krize v kriosféře: Mizící sníh a ledovce
Jedním z nejvíce znepokojivých aspektů zprávy je stav tzv. kriosféry – tedy všech zmrzlých částí naší planety. S rostoucími teplotami dochází k masivnímu odtávání ledovců, což má devastující následky pro zásobování vodou. Evropská sněhová pokrývka byla v roce 2025 o 31 % nižší, než je běžný stav. To zásadně ovlivňuje hydrologický cyklus, protože sníh funguje jako přirozená rezervoáru vody, která postupně napájí řeky během jara.
Ledovce v Islandu zaznamenaly svůj druhý největší úbytek v historii a zelená ledová deka (Greenland Ice Sheet) ztratila staggeringních 139 gigaton ledu. Tento proces není pouze lokálním problémem; ztráta hmoty ledovců přispívá k růstu hladiny světových oceánů a mění termodynamiku oceánů, což dále ovlivňuje počasí v celé Evropě.
Extrémy, které zasahují do každodenního života
Klimatická změna v roce 2025 nebyla o samotném horku, ale o kombinaci extrémních jevů. Zpráva zdůrazňuje, že extrémy se projevily i v jiných formách:
- Požáry: V Evropě vyhořelo rekordních 1 milion hektarů lesů a porostů.
- Sucho: V měsíci květnu byla více než polovina kontinentu postižena suchiem.
- Nedostatek vody: Cca 70 % evropských řek vykazovalo průtoky nižší, než je průměr.
Pro střední Evropu a Českou republiku to má jasné implikace. Nižší průtoky řek a nedostatek sněhové pokrývky v horách znamenají vyšší riziko sucha v zemědělství a komplikovanější management pitné vody. Pokud se tyto trendy nezastaví, období, kdy budou naše řeky v letních měsících vyčerpány, se stane novou normou.
Data z Copernicus Climate Change Service naznačují, že i přes neutrální podmínky El Niño zůstaly teploty povrchu moří neobvykle vysoké. Oceány absorbují obrovské množství tepla, což vede k dalšímu destabilizování klimatického systému a zvyšuje intenzitu bouří a extrémních srážek, které nás mohou následovat po obdobích sucha.
Proč je Evropa ohříváno rychleji než zbytek světa?
To je způsobeno kombinací globálních faktorů a specifických regionálních procesů, jako je ztráta sněhu a ledu (tzv. albedo efekt). Když sníh zmizí, tmavší povrch země více pohlcuje sluneční energii, což vede k dalšímu ohřevu a dalšímu tání.
Jaký vliv má mizící sníh na naše pitnou vodu?
Sníh v horách funguje jako "vodní banka". V zimě ho akumuluje a postupně ho uvolňuje do řek během jara a léta. Pokud sněhu není dostatek, řeky v kritických měsících (červen, červenec) nemají přirozený přísun vody, což vede k suchu a nedostatku vody pro zemědělství i domácnosti.
Znamená to, že rok 2026 bude ještě teplejší?
Trend dlouhodobého ohřívání je jasný a neustupuje. I když může dojít k mírným výkyvům v rámci ročních období, celková tendence je směrem k vyšším teplotám, pokud nedojde k výraznému snížení emisí skleníkových plynů.