Od ledových mužů k tropickým třicítkám: Co se děje v atmosféře?
Kdo sledoval počasí kolem poloviny května, nemohl si nevšimnout výrazného ochlazení. Arktický vzduch, který se nad Evropu nasunul právě v období Pankráce, Serváce a Bonifáce, přinesl ranní mrazíky a denní teploty hluboko pod dlouhodobým normálem. Jenže teď se synoptická situace překlápí do úplného opaku.
Hnacím motorem této změny je mohutná výšková tlaková výše, která se začíná formovat nad severozápadní Afrikou a postupně expanduje nad západní a střední Evropu. Tento útvar se vyvíjí do podoby klasické tepelné kupole — jevu, kdy rozsáhlá oblast vysokého tlaku funguje doslova jako poklička na hrnci. Teplý vzduch je pod ní uvězněn a při sestupných pohybech se ještě více stlačuje a ohřívá.
Podle Severe Weather Europe ukazují střednědobé ansámblové modely ECMWF a GFS, že geopotenciální výšky v hladině 500 hPa by mohly dosáhnout téměř rekordních hodnot pro měsíc květen. To spolu s extrémně teplým vzduchem ve výšce (teploty v 850 hPa) představuje vysoce anomální pozdně jarní uspořádání troposféry.
Kde udeří vedra nejsilněji?
První na ráně bude Pyrenejský poloostrov. Už ve čtvrtek a pátek 21.–22. května tam teploty vyletí na 35 až 38 °C v jižním Portugalsku a jihozápadním Španělsku. O víkendu se vedro přelije do Francie, kde na jihozápadě naměří až 35 °C, zatímco většina země zažije 27–30 °C.
Velká Británie, která není na květnová vedra zvyklá, zažije mimořádně teplý víkend. V neděli a pondělí by se teplota v Londýně mohla přiblížit hranici 30 °C — připomeňme, že dosavadní květnový rekord britské metropole činí 29,3 °C, takže existuje reálná šance na jeho překonání.
Německo a země Beneluxu se v sobotu a neděli poprvé v letošním roce dostanou přes magickou třicítku. Teplota 30 °C je totiž v meteorologii hranicí pro takzvaný „horký den" (tropický den).
Co čeká Česko a střední Evropu?
Vlna veder dorazí i k nám, i když v mírnější podobě. Od neděle 24. května by se denní maxima v Česku měla pohybovat mezi 26 až 30 °C, na jižní Moravě a v Polabí může teploměr atakovat i 31 °C. Bude záležet na tom, jak daleko na východ se výšková tlaková výše rozšíří.
Pro srovnání: dlouhodobý teplotní normál pro poslední květnovou dekádu se v Česku pohybuje kolem 18–21 °C. To znamená, že očekávané hodnoty budou o 8 až 12 °C nad normálem. Anomálie v západní Evropě budou ještě výraznější — zde odchylka od normálu dosáhne 12–16 °C, lokálně i více.
Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?
Tepelná kupole (anglicky heat dome) je meteorologický jev, který stál za většinou historických vln veder v Evropě i Severní Americe. Vzniká, když se rozsáhlá tlaková výše zablokuje nad určitou oblastí a trvá několik dní až týdnů. Sestupující vzduch se adiabaticky ohřívá — zjednodušeně řečeno, čím víc klesá, tím je teplejší. Kupole navíc brání vzniku oblačnosti, takže slunce může nerušeně přihřívat zemský povrch.
Zdravotní rizika jsou značná. Dlouhodobé vystavení extrémnímu horku vede k dehydrataci, vyčerpání z horka a v nejtěžších případech k úpalu, který může být smrtelný. Ohroženi jsou zejména senioři, malé děti a lidé s chronickým onemocněním. Na pozoru by se měli mít i pracovníci ve stavebnictví, zemědělství a dalších venkovních profesích.
Důležitým faktorem je také vlhkost vzduchu. Kombinaci teploty a relativní vlhkosti vyjadřuje takzvaný index horka (heat index), který ukazuje, jak teplo lidské tělo skutečně vnímá. Při vysoké vlhkosti se pot hůře odpařuje, tělo se nemůže ochlazovat a subjektivní pocit tepla je výrazně vyšší, než ukazuje teploměr.
Jak dlouho vlna veder potrvá?
Podle aktuálních modelových výstupů bude tepelná kupole dominovat počasí nad většinou Evropy minimálně do konce května. S postupem času se bude rozšiřovat dále na východ a sever, takže i země jako Polsko, pobaltské státy nebo Skandinávie zaznamenají neobvykle vysoké teploty.
Výjimkou bude jen daleký jihovýchod a sever kontinentu, kde se budou po okrajích hřebenu vysokého tlaku prohánět jednotlivé frontální vlny přinášející přechodně chladnější a vlhčí počasí.
Situaci budeme nadále sledovat a podle vývoje modelových předpovědí přineseme aktuální informace o tom, jak vedra ovlivní počasí v Česku během nadcházejícího víkendu a příštího týdne.
Může tepelná kupole přinést i bouřky?
Samotná tepelná kupole bouřkám spíše brání, protože potlačuje výstupné pohyby vzduchu. Bouřky se ale často objevují na jejích okrajích, kde se horký a vlhký vzduch střetává s chladnějším vzduchem z okolí. Tyto okrajové bouřky mohou být velmi intenzivní, doprovázené krupobitím a silným větrem.
Jak se liší tepelná kupole od běžné vlny veder?
Zatímco běžná vlna veder je definovaná prostým překročením teplotního prahu po několik dní (v Česku například 5 dní s teplotami nad 30 °C), tepelná kupole popisuje meteorologický mechanismus, který za těmito teplotami stojí. Jde o obří systém tlakové výše sahající vysoko do atmosféry, který funguje jako „víko" a teplo pod sebou kumuluje. Tepelná kupole je tedy spíše příčinou, kdežto vlna veder je jejím projevem.
Souvisí květnová tepelná kupole 2026 se Super El Niñem?
Letošní rok je ve znamení mimořádně silného El Niña, které patří k nejsilnějším za posledních sto let. El Niño ovlivňuje globální cirkulaci atmosféry a statisticky zvyšuje pravděpodobnost extrémních teplotních jevů na severní polokouli. I když nelze říct, že by jednotlivá tepelná kupole byla přímým důsledkem El Niña, v kontextu rekordně teplého roku 2026 jde o očekávatelný vývoj.
