Co je tepelná kupole a proč je tak nebezpečná
Tepelná kupole (anglicky heat dome) je meteorologický jev, při kterém se nad rozsáhlou oblastí usadí mohutná tlaková výše. Ta funguje jako poklička na hrnci – blokuje vertikální pohyb vzduchu a zachycuje horký vzduch ve všech výškových hladinách. Vzduch uvnitř kupole klesá, stlačuje se a ohřívá, čímž se teploty u země dostávají do extrémních hodnot.
Klíčovým faktorem letošního červnového vývoje je mimořádně suchá půda, která Evropě zůstala po rekordní vlně veder z konce května. Suchá země nemůže ochlazovat okolní vzduch odparem vlhkosti, a proto se povrchové teploty zvyšují ještě rychleji. Odborníci ze serveru Severe Weather Europe varují, že současná tepelná kupole má potenciál překonat už tak šokující květnové rekordy.
Evropa v obležení čtyřicítek
Už od poloviny června se nad západní a jihozápadní Evropou usazuje mohutný hřeben vysokého tlaku vzduchu, který čerpá horký saharský vzduch a žene ho nad kontinent. Portugalsko a Španělsko čelí teplotám až 45 °C, přičemž španělské úřady vydaly červený alert s varováním před „ohrožením života". V Seville a Córdobě meteorologové naměřili přes 42 °C a noční teploty na některých místech neklesají pod 28 °C.
Francie zažívá nejkritičtější scénář. Zatímco v polovině týdne se denní maxima pohybovala v horních třicítkách, modely předpovídají na pondělí 22. a úterý 23. června teploty 41 až 44 °C napříč střední, severní i západní Francií. Paříž čelí několikadenní sérii teplot nad 38 °C, což je zhruba o 10–15 °C nad červnovým normálem. Některé regionální rekordy pro měsíc červen tak mohou padnout během několika hodin.
Německo, Benelux a Velká Británie sice zatím nečelí tak extrémním hodnotám, ale ani zde není situace příjemná. Na západě Německa očekávají meteorologové 33–35 °C, v jižní Anglii teploty překročí 30 °C, v Londýně dokonce 33 °C. Britský Met Office vydal jantarovou výstrahu před vysokými teplotami a zdravotní rizika hlásí i irské úřady. V Itálii severní nížiny hlásí až 38 °C a začátkem příštího týdne se mohou přiblížit ke čtyřicítce.
Kolaps dopravy a dopady na cestovní ruch
Dlouhotrvající extrémní horko způsobuje masivní výpadky v dopravní infrastruktuře. Francouzská železniční společnost SNCF musela od pátku přistoupit k rušení a přesměrování stovek spojů – rozpálené kolejnice se roztahují a hrozí vykolejení. Vláda vyzvala cestující, aby pokud možno nevyužívali železnici během odpoledních špiček, kdy teploty dosahují maxima.
Na madridském letišti Barajas a pařížském Charlese de Gaulla dochází ke zpožděním a přesměrování letů, protože extrémní teploty snižují vztlak letadel a komplikují starty. Turisté houfně mění své plány – historická centra měst zejí přes den prázdnotou, zatímco noční prohlídky, klimatizovaná muzea a podzemní atrakce zažívají nečekaný boom. Cestovní kanceláře hlásí nárůst poptávky po dovolených v severských destinacích a odřeknuté rezervace ve Středomoří.
Svědectví z Česka: horko dorazilo i k nám
Ačkoli epicentrum tepelné kupole leží nad západní Evropou, Česká republika na ni doplácí rovněž. Data z meteostanic i-meteo.cz v sobotu 20. června 2026 odpoledne ukazují teploty mezi 30 a 36 °C napříč republikou. Nejtepleji bylo v Žerotíně (maximálně 35,6 °C), Neratovicích (35,5 °C), Břeclavi (34,9 °C) a Horních Bojanovicích (34,3 °C). V Praze-Jinonicích stanice zaznamenala 31,6 °C, v Táboře dokonce 34,4 °C. Vítr je většinou slabý, srážky nulové – ideální podmínky pro další prohřívání vzduchu.
Střední Evropa zatím zůstává na periferii nejhoršího žáru, ale podle evropských meteorologických modelů se tepelná kupole bude během nadcházejícího týdne rozšiřovat i směrem k nám. Pokud se výš vyztuží, mohou se teploty koncem června vyhoupnout až ke 38 °C i v Česku. Podobný scénář jsme zažili naposledy během historické vlny veder v létě 2015 a 2019.
Květen 2026: Měsíc, který šokoval meteorology
Současná červnová krize nepřichází z ničeho nic – navazuje na bezprecedentní květnovou vlnu veder, která rozbila desítky národních teplotních rekordů napříč Evropou. Koncem května 2026 zažil kontinent něco, co meteorologové označují za „anomálii generace".
Ve Velké Británii padl květnový rekord, když v londýnských Kew Gardens naměřili 35,1 °C – o plných 5 °C více než předchozí maximum z roku 1922. Šokující je, že tato hodnota překonala i dosavadní červnový rekord z legendárního léta 1976. Bylo to zároveň vůbec nejčasnější dosažení 35 °C v britské historii. Wales hlásil 32,9 °C, Irsko 30,6 °C.
Francie zažila něco nevídaného: více než 1 350 teplotních rekordů napříč celou sítí meteorologických stanic. Angoulême zaznamenalo 37,8 °C, Narbonne 37,6 °C. Portugalsko jako první evropská země roku 2026 překonalo čtyřicítku – 40,3 °C v Moře. Rakousko hlásilo 32,7 °C v Lienzu, nejvyšší květnovou teplotu za více než 200 let měření. Itálie, Slovinsko, Lucembursko i Andorra – všude padaly rekordy jako domino.
Součet je alarmující: desítky milionů Evropanů zažily během deseti dnů extrémní horko, které bylo ještě před dvaceti lety nemyslitelné. A teď, o měsíc později, kontinent čelí druhé vlně, která je v mnoha regionech ještě silnější.
Klimatická změna jako spoluviník
Meteorologové i klimatologové se shodují, že za četností a intenzitou současných tepelných kupolí stojí nejen přírodní variabilita, ale zejména postupující klimatická změna. Evropa se podle posledních studií ohřívá přibližně dvakrát rychleji, než je globální průměr, a středomořská oblast patří mezi klimaticky nejzranitelnější regiony světa.
Kombinace faktorů je smrtící: suchá půda po květnové vlně veder, rozšiřující se subtropický pás vysokého tlaku vzduchu a sílící fenomén El Niño, který v roce 2026 podle NASA nabírá na intenzitě. Data ze satelitů ukazují významný vzestup hladiny Tichého oceánu, což je typický signál přicházejícího Super El Niña. Ten má potenciál ovlivňovat globální cirkulaci vzduchu a zesilovat extrémní letní jevy včetně právě tepelných kupolí nad Evropou.
Rok 2026 se tak zapisuje do historie jako rok, kdy se extrémní projevy počasí staly nikoli výjimkou, ale normou. A léto teprve začíná.
Může tepelná kupole zasáhnout Českou republiku stejně silně jako západní Evropu?
Přímý dopad podobný tomu ve Španělsku nebo Francii je v Česku méně pravděpodobný, protože ležíme na východním okraji typických letních tlakových výší. Přesto modely naznačují, že i střední Evropa může v následujících dnech zaznamenat teploty ke 38 °C. Rozhodující bude, jak daleko na východ se tepelná kupole rozšíří.
Jak dlouho může současná tepelná kupole vydržet?
Podle aktuálních předpovědí potrvá minimálně do konce června, s možným přesahem do prvních červencových dnů. Dlouhověkost tepelných kupolí závisí na stabilitě blokující tlakové výše – čím déle zůstává na místě, tím více se prohřívá půda i vzduch a tím náročnější je její rozpad. Současná konfigurace tlakových polí (tzv. omega blokáda) je mimořádně stabilní.
Existuje způsob, jak se proti tepelné kupoli bránit?
Z krátkodobého hlediska lze pouze zmírňovat její následky: omezit pobyt venku mezi 11. a 17. hodinou, zvýšit příjem tekutin, chránit seniory a chronicky nemocné a využívat klimatizovaných prostor. Dlouhodobě je klíčové adaptovat města na častější vlny veder – budovat zelené střechy, rozšiřovat městskou zeleň a měnit stavební materiály tak, aby odrážely sluneční záření místo jeho pohlcování.
