Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent: Zpráva o klimatu 2025 přináší znepokojivá čísla

Rekordní rok 2025: čísla, která mluví jasně

Podle zprávy European State of the Climate 2025 byl loňský rok pro Evropu (v rámci regionu WMO RA VI) nejteplejším v historii měření. V rámci evropské domény služby Copernicus (C3S) to bylo druhé nejteplejší resp. třetí nejteplejší podle použitého datasetu. Až 95 % evropského kontinentu zaznamenalo v roce 2025 nadprůměrné roční teploty.

Nejhůře dopadly severoevropské země. Spojené království, Norsko a Island hlásily absolutně nejteplejší rok od začátku meteorologických pozorování. Irsko, Švédsko a Finsko zažily druhý nejteplejší rok v historii. Ve velké části západního Ruska byly teploty až o 2,5 °C, místy dokonce 3 °C nad průměr. V Grónsku to bylo dokonce až +5 °C.

Data ukazují na zrychlující se trend: pět z deseti nejteplejších let v Evropě připadá na období od roku 2014, přičemž pět nejteplejších let bylo zaznamenáno pouze od roku 2019. Pro srovnání: oproti předindustriálnímu období (1850–1900) se v Evropě pětiletý průměr teplot zvýšil o +2,4 °C, zatímco globální průměr činí "jen" +1,4 °C. Arktida pak ukazuje oteplení dokonce o +3,2 °C.

Letní vlny veder od Středozemí po Arktidu

Rok 2025 byl ve znamení mimořádných vln veder. V červnu postihly dvě rozsáhlé vlny veder západní a jižní Evropu. Teplotní rekord padl ve Slovinsku, kde bylo naměřeno 38,4 °C. Průměrná teplota mezi 17. červnem a 2. červencem byla pro západní Evropu nejvyšší v historii pro toto období.

Vrchol přišel v červenci. Fennoskandinávie zažila svou dosud nejvážnější vlnu veder, která trvala 21 dní a přinesla teploty až 30 °C za polárním kruhem. V oblasti, kde běžně zažijí maximálně dva dny silného tepelného stresu (pocitová teplota nad 32 °C), to bylo téměř 14 dní v kuse.

Extrémní vedro nevynechalo ani jihovýchodní Evropu. V Turecku bylo poprvé v historii naměřeno 50 °C — přesněji 50,5 °C ve městě Silopi 25. července. Na Kypru padl červencový rekord s teplotou 44,7 °C. V Řecku bylo podle odhadů 85 % populace vystaveno teplotám blížícím se nebo překračujícím 40 °C, s maximem 44 °C.

Třetí velká vlna veder v srpnu zasáhla Pyrenejský poloostrov a Francii. V Španělsku dosáhly teploty až 45 °C, ve Francii 42 °C. Španělská meteorologická služba označila tuto vlnu veder za nejsilnější od roku 1975. Pro Francii to byla druhá nejdelší vlna veder v historii, hned po katastrofálním roce 2003.

Požáry na rekordní úrovni: milion hektarů v plamenech

Kombinace vysokých teplot a sucha vytvořila ideální podmínky pro lesní požáry. V roce 2025 byla spálená plocha v Evropě největší v historii — celkem 1 034 552 hektarů. Tím byl překonán dosavadní rekord z roku 2017 (988 524 hektarů).

Nejhůře dopadlo Iberský poloostrov. Španělsko a Portugalsko do konce srpna zaznamenaly rekordní kumulativní spálenou plochu — ve Španělsku asi 380 877 hektarů (4,6násobek průměru), v Portugalsku 265 139 hektarů (3,7násobek průměru). Jen požár v Zamoře ve Španělsku zničil 40 081 hektarů, což je největší požár v historii země od roku 1968.

Emise uhlíku z požárů byly rovněž nejvyšší za celou dobu měření (od roku 2003). Španělsko přispělo zhruba polovinou celkových evropských emisí. Rekordní roční emise zaznamenaly také Kypr, Nizozemsko, Německo a Velká Británie.

Požárně nebezpečných dnů s indexem FWI nad 50 (tzv. extrémní požární nebezpečí) bylo ve většině Turecka 25 až 30, v některých oblastech jižního Španělska až kolem 30 dnů. Trend extrémních požárních podmínek na severozápadě Iberského poloostrova stoupl v srpnu 2025 na 18 dnů, což je čtyřnásobek průměru.

Bouře a povodně: méně extrémů, ale smrtelné následky

Na rozdíl od veder a požárů byly v roce 2025 extrémní srážky a povodně méně rozsáhlé než v některých předchozích letech (například 2021, 2023 nebo 2024). Přesto si povodně a bouře v Evropě vyžádaly nejméně 21 obětí a postihly odhadovaných 14 500 lidí.

V lednu způsobila bouře Éowyn rozsáhlé škody v Irsku, Velké Británii a Norsku. Britský Met Office ji označil za nejsilnější větrnou bouři za více než desetiletí. V říjnu zasáhly jihovýchodní Španělsko záplavy včetně bleskových povodní. V listopadu přinesla bouře Claudia rozsáhlé záplavy Portugalsku, Španělsku, Irsku a Velké Británii, doprovázené tornády na Pyrenejském poloostrově a ve Francii.

Proč se Evropa otepluje tak rychle?

Evropa se otepluje přibližně dvakrát rychleji než globální průměr — a v Arktidě dokonce trojnásobně. Podle IPCC AR6 (šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu) jsou za tím tři hlavní faktory:

Prvním je rychlé oteplování Arktidy, které mění atmosférické proudění a umožňuje pronikání teplého vzduchu do vyšších zeměpisných šířek. Druhým je změna v cirkulaci nad Atlantským oceánem, včetně oslabování termohalinního čerpání. Třetím je přímý vliv vyšší koncentrace skleníkových plynů, který se v Evropě projevuje intenzivněji díky její geografické poloze a převládajícím vzdušným masám.

Trendy navíc ukazují, že se prohlubují rozdíly mezi regiony. Zatímco jižní a západní Evropa čelí stále častějším vlnám veder a suchu, severní Evropa zaznamenává dramatické zimní oteplování. V severozápadním Rusku dosáhla zimní teplotní anomálie rekordních +7 °C.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu?

Česká republika se nachází v tzv. teplém pásu střední Evropy, který je vystaven kombinaci vlivů — od kontinentálních vln veder přicházejících z jihovýchodu až po atlantické počasí s extrémními srážkami. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu se průměrná roční teplota v ČR zvýšila od roku 1961 o přibližně 2 °C, což je srovnatelné s celoevropským trendem.

Rok 2025 přinesl i pro střední Evropu nadprůměrné teploty, byť s menšími anomáliemi než na severu či západě kontinentu (do +1 °C). V červnu a červenci zasáhly vlny veder i Česko, Slovensko a Slovinsko. Podle projekcí IPCC bude střední Evropa čelit častějším extrémům — nejen veder, ale i lokálních povodní a sucha. Změny v rozložení srážek a tání sněhu mohou v budoucnu ovlivnit dostupnost vody pro zemědělství i průmysl.

Zvláště znepokojivý je vývoj v oblasti zimních mrazů. Oblasti Evropy, kde se v zimě průměrně drží teplota pod 0 °C, se neustále zmenšují a ztrácejí se v nižších polohách. V roce 2025 bylo zalednění a mrazivé dny omezeny pouze na nejvyšší horské oblasti Alp a lokálně Fennoskandinávie. Pro české hory to znamená zkracování lyžařské sezony a tlak na přírodní ekosystémy adaptované na chladnější podmínky.

Klimaticky odolná budoucnost?

Zpráva ESOTC 2025 nejen popisuje extrémy, ale také upozorňuje na rostoucí úsilí o klimatickou odolnost. V oblasti obnovitelných zdrojů energie byl v roce 2025 v Evropě zaznamenán nový rekord ve výrobě solární energie. Adaptační opatření se postupně rozšiřují od městské zeleně přes lepší předpovědní systémy až po restrukturalizaci zemědělství.

Data z Copernicu a WMO jsou ale jasná: cíl Pařížské dohody udržet oteplení pod 1,5 °C globálně byl již překročen v jednotlivých letech, a Evropa se k němu přibližuje nebezpečně rychle. Rok 2025 ukázal, že extrémy, které byly ještě před deseti lety považovány za výjimečné, se stávají novým normálem.