Evropa se otepluje dvakrát rychleji než globální průměr a stává se tak nejrychleji se oteplujícím kontinentem na planetě. V roce 2025 tento trend dosáhl nového extrému: kontinental zaznamenal nejvyšší roční teploty v historii měření, Arktidou se přehnala nejdelší vlna vedra v záznamech a na jihu Evropy poprvé v historii meteorologové naměřili 50 °C. Nová zpráva European State of the Climate 2025, kterou dnes zveřejnily služba Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), nepřináší jen čísla. Přináší jasný vzkaz: vzduch v Evropě se stává „nebezpečně horkým“.
Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent
Zpráva, na jejíž přípravě se podílelo přibližně sto vědců z celého světa, potvrzuje znepokojivý trend, který sledujeme už několik let. Evropa (podle regionálního členění WMO) se od preindustriální doby oteplila o 2,6 °C, zatímco globální průměr činí „jen“ 1,4 °C. Arktida, která spadá pod evropskou oblast, dokonce o 3,2 °C. Alespoň 95 % území kontinentu zaznamenalo v roce 2025 nadprůměrné roční teploty.
„Evropa se otepluje rychleji než kterýkoli jiný kontinent,“ uvádí zpráva s tím, že pět z deseti nejteplejších let připadá na období od roku 2014. Toto zrychlené oteplování není akademickou záležitostí. Má přímý dopad na zdraví lidí, zemědělství, zásoby vody, lesy i městský život.
Rekordní vlny vedra od Středomoří po Arktidu
Rok 2025 přinesl několik mimořádných vln vedra, které se lišily rozsahem i intenzitou. Nejvážnější červencová vlna vedra od roku 1950 sužovala Evropu po dobu 25 dnů (7.–31. července). Postihla odhadovaně 85 % populace Řecka, kde teploty šplhaly k 44 °C. Na Kypru padl nový červencový rekord 44,7 °C. Ve Španělsku atmosféra dosáhla 45 °C, ve Francii 42 °C. Slovinsko zaznamenalo nový červnový národní rekord 38,4 °C.
Nejdramatičtější čísla ale přišla z Turecka. Stanice Silopi 25. července naměřila 50,5 °C. Poprvé v historii evropského měření tak byla překonána hranice 50 °C. Je těžké si představit, co taková teplota znamená pro běžný život. Asfalt se lepí, klimatizace nezvládá chladit, tělo je v neustálém stresu.
Arktická vlna vedra: 34,9 °C za polárním kruhem
Zatímco jižní Evropa zápasila s „pekelnými“ teplotami, i oblasti za polárním kruhem zažily něco nevídaného. V červenci proběhla v subarktické Fennoskandii nejzávažnější vlna vedra v historii záznamů, která trvala 21 dní. Teploty uvnitř Arktidy překročily 30 °C a vrcholu dosáhly ve Frosta v Norsku hodnotou 34,9 °C. Oblast, která obvykle zažije maximálně dva dny „silného tepelného stresu“, jich v červenci 2025 měla až 12.
To není jen kuriozita. Tání permafrostu, požáry v tundře a rozpad arktických ekosystémů mají globální důsledky.
Tropické noci a tepelný stres
Vedro nebylo extrémní jen ve dne. Iberijský poloostrov a oblasti Středozemního moře zaznamenaly až o 30 více tropických nocí (kdy teplota neklesne pod 20 °C) než obvykle. Celkem 41 % rozlohy Evropy mělo více dnů se silným tepelným stresem, než je dlouhodobý průměr. Na jihu a východě Španělska to bylo dokonce o 50 dní více. Zato dní se silným chladovým stresem bylo rekordně málo – 90 % kontinentu jich zaznamenalo méně než obvykle.
Požáry, sucho a tání ledovců
Rekordní rok požárů
Kombinace sucha a vedra vedla k největší spálené ploše v historii měření. Požáry větší než 30 hektarů zničily celkem 1 034 552 hektarů – více než předchozí rekord z roku 2017. Španělsko a Portugalsko společně tvořila 65 % celkové spálené plochy. Ve Španělsku shořelo cca 380 877 hektarů, což je 4,6násobek průměru. Největší jednotlivý požár zasáhl Zamoru a rozhořel se na ploše 40 081 hektarů, nejvíce od roku 1968.
Emise z požárů také překonaly všechny předchozí rekordy. Španělsko přispělo zhruba polovinou celkových emisí. Rekordní roční emise zaznamenaly i Kypr, Spojené království, Nizozemsko a Německo.
Nejsušší rok za tři desetiletí
Rok 2025 byl podle družicových měření nejsušším rokem za posledních 33 let. V květnu bylo v extrémním suchu 35 % Evropy, dalších 19 % v mírném. Půdní vlhkost dosáhla historických minim. Průtok 70 % evropských řek byl podprůměrný po 11 měsíců v roce. Turecko zažilo nejsušší rok od roku 1964, Německo 15. nejsušší od roku 1881. Přestože rozsah povodní byl celkově nízký, lokálně došlo k závažným záplavám ve Španělsku, Portugalsku, Itálii, Albánii i Velké Británii.
Ledovce mizí před očima
Všechny evropské ledovcové oblasti zaznamenaly čistou ztrátu hmoty. Na Islandu to bylo 1,55 metru vodního ekvivalentu – druhá nejvyšší ztráta od roku 1976. Ve střední Evropě ledovce ztratily průměrně 1,38 m w.e., na Svalbardu 1,21 m w.e. Globálně přispělo tání ledovců v roce 2025 ke zvýšení hladiny moří o 1,1 mm. Kumulativně od roku 1976 to je 26,4 mm. Sněhová pokrývka v březnu byla o 31 % pod průměrem, třetí nejnižší od roku 1983.
Grónský ledový štít ztratil 139 gigatun ledu. To je objem, který si běžný člověk těžko dokáže představit, ale jeho dopad na zvyšování hladiny světových oceánů je zásadní.
Jak dopadlo Česko a střední Evropa?
Střední Evropa, včetně České republiky, nebyla v roce 2025 v centru nejextrémnějších jevů, ale ani zde se klimatická změna neprojevila mírně. Region zaznamenal nadprůměrné teploty s anomáliemi obvykle do +1 °C. V červnu postihla centrální a jihovýchodní Evropu – včetně území od severní Itálie a Švýcarska přes Česko až po Slovinsko – významná vlna vedra. Střední Evropa patřila mezi 8 nejsušších roků od roku 1979 s ročním deficitem srážek −11 %. Půdní vlhkost a průtoky řek zůstávaly podprůměrné.
Pro Česko to znamená další rok, kdy se musíme vyrovnávat s nedostatkem vody v krajině, stresem pro zemědělství a zvýšeným rizikem lesních požárů. I když naše teploty nedosáhly řeckých či španělských extrémů, trend je nezpochybnitelný.
Co znamenají čísla pro budoucnost?
Zpráva ESOTC 2025 není jen ohlédnutím za minulým rokem. Je varováním. Kombinace rekordních teplot, sucha, požárů a tání ledovců ukazuje, že evropské klima překračuje hranice, na které byla naše společnost a infrastruktura budovány. Města nejsou připravena na tropické noci, zemědělství na měsíce bez deště, ledovce na ztrátu několika metrů hmoty ročně.
Zároveň zpráva poukazuje na rostoucí význam obnovitelných zdrojů. Evropa v roce 2025 zaznamenala nový rekord ve výrobě solární energie, což je jedna z mála pozitivních zpráv. Adaptace na měnící se klima ale musí být rychlejší. Varovné systémy, změny ve stavebnictví, úpravy krajiny a ochrana vodních zdrojů nejsou volitelnými opatřeními, ale nutností.
Data zveřejněná dnes jsou jednoznačná. Evropa vstoupila do éry, kdy „extrémní“ počasí přestává být výjimkou a stává se pravidlem. Otázka už není, jestli se to stane znovu. Otázka je, kdy a jak silně.
Proč se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa?
Evropa se otepluje zhruba dvakrát rychleji než globální průměr. Mezi hlavní příčiny patří fyzikální efekty, jako je zpětná vazba sněhové pokrývky (méně sněhu znamená více absorbovaného slunečního záření), změny v atmosférické cirkulaci a vysoká koncentrace lidských aktivit v hustě osídleném kontinentu. Arktický region, který je k Evropě vázán, se otepluje dokonce ještě rychleji, což ovlivňuje i evropské počasí.
Jaké jsou zdravotní dopady tropických nocí?
Tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, jsou pro lidské tělo velmi zatěžující. Bez nočního ochlazení organismus nedokáže regenerovat a zvyšuje se riziko kardiovaskulárních potíží, respiračních onemocnění a úpalů. Zvláště ohroženi jsou lidé nad 65 let, malé děti a lidé s chronickými nemocemi. V roce 2025 zaznamenaly některé oblasti Středomoří až o 40 tropických nocí více než obvykle.
Jak se na změny klimatu může připravit běžný člověk v Česku?
I když Česko nezažívá tak extrémní vedra jako jižní Evropa, příprava se vyplatí. Důležité je zajištění stínění bytů, dostatečná hydratace v horkých dnech a sledování výstrah Českého hydrometeorologického ústavu. V dlouhodobém horizontu má smysl podporovat zadržování vody v krajině, výsadbu stromů ve městech a úsporné hospodaření s vodou. Adaptace na klima je kolektivní odpovědnost, která začíná u jednotlivců i komunit.