Geopolitické napětí na Středním východě opětovně ukazuje křehkost globálních energetických systémů. Úžina Hormuz, kterou prochází téměř pětina světového obchodu s ropou a plynem, se stává ohniskem rizika. Pro Evropu, stále závislou na dovozu zemního plynu a LNG, to znamená návrat cenové volatility a obav o dodávky. Právě v této době se však na evropském kontinentu rodí něco zásadního: solární energie a bateriová úložiště přestávají být pouze „zelenou alternativou“ a stávají se klíčovým pilířem energetické bezpečnosti. Světová nabídka fotovoltaiky a skladovacích technologií překračuje veškeré rekordy – a Evropa se proměňuje v největší a nejnáročnější trh planety.
Z krizové reakce k systémové transformaci
Vzpomeňme na rok 2022. Přerušení dodávek ruského plynu šokovalo Evropu a spustilo lavinu opatření, v jejichž čele stál plán REPowerEU. Tenkrát šlo především o rychlou reakci: domácnosti začaly masivně instalovat střešní panely a baterie, aby se ochránily před astronomickými cenami elektřiny. Dnes se tento impulz proměnil v něco hlubšího – v systematickou transformaci energetiky, kde bezpečnost dodávek, stabilita cen a odolnost infrastruktury určují investiční rozhodování firem i států.
Podle analýzy společnosti EUPD Research, kterou přinesl pv magazine, se evropský trh s fotovoltaikou a bateriemi nachází v historicky unikátní situaci. Z jedné strany roste poptávka poháněná obavami z přerušení dodávek fosilních paliv, z druhé strany se na evropské břehy valí obrovský přebytek globální produkce. Výsledkem je trh, který je extrémně konkurenční, ale zároveň čím dál selektivnější.
Čísla, která mění pravidla hry
Solární boom zpomaluje, ale nekončí
Evropská unie v roce 2025 dosáhla významného milníku: celkový instalovaný výkon fotovoltaiky překonal 406 GW a splnil se tak mezicíl z roku 2022. Nově ale bylo v roce 2025 připojeno „jen“ 65,1 GW, což představuje mírný pokles o 0,7 % oproti předchozímu roku. Poprvé od roku 2016 tak trvající expanze našla své dno – a analytici ze SolarPower Europe varují, že podobný trend může pokračovat i v roce 2026.
Na obzoru je však ještě důležitější posun v struktuře trhu. Zatímco v letech 2022 až 2023 dominoval rezidenční segment (domácnosti reagovaly na vysoké ceny energií), nyní se těžiště přesouvá do segmentů komerčních, průmyslových (C&I) a velkých solárních parků. Podle EUPD se roční instalace v EU mají stabilizovat kolem 70 GW v letech 2025–2026, aby se postupně vyšplhaly téměř k 78 GW v roce 2028. Právě velké projekty a průmyslové instalace budou tento růst pohánět.
Baterie – nejrychleji rostoucí technologie v regionu
Zatímco solární trh hledá novou rovnováhu, bateriová úložiště zažívají doslova zlatou éru. V roce 2025 bylo v EU nainstalováno 27,1 GWh nové bateriové kapacity, což je meziroční nárůst o 45 %. Jedná se o dvanáctý po sobě jdoucí rekordní rok. Celková kapacita úložišť v Evropě má podle odhadů vzrůst z přibližně 31 GWh v roce 2025 na více než 50 GWh v roce 2026 a dále na zhruba 85 GWh v roce 2028.
Tento růst již neřídí pouze domácnosti, které chtějí uskladnit přebytky ze střechy. Stále důležitější roli hrají komerční a průmyslová úložiště, která umožňují firmám optimalizovat náklady na energii (tzv. peak shaving), zvyšovat odolnost provozu a profitovat z kolísání cen na velkoobchodním trhu. Zajímavým trendem je i integrace s elektromobilitou: podle průzkumu EUPD již 59 % aktivních EPC dodavatelů v segmentu C&I nabízí současně instalaci fotovoltaiky, baterie a nabíjecích stanic pro elektromobily.
Evropa jako světový filtr
Evropa se tak ocitá v ohnisku dvou mocných proudů: rostoucí poptávky po domácích a predikovatelných zdrojích energie a obrovské globální nabídky solárních panelů a baterií. Čína v roce 2025 dosáhla výrobní kapacity fotovoltaiky přibližně 1 180 GW, přičemž její domácí instalace činily „jen“ asi 320 GW. Zbývající výroba míří na export. Podobným směrem se vydává i Indie, kde se díky vládním pobídkám rychle rozšiřuje domácí výroba a do roku 2027 by mohla nabídnout exportní potenciál až 188 GW.
Kam však tento přebytek proudit může? Spojené státy jsou pro mnoho asijských výrobců těžko dostupné kvůli clům, pravidlům o původu a regulatorním bariérám. Evropa se tak stává primárním cílem globálního exportu. To vytváří extrémně konkurenční prostředí, ale také trh, který si začíná vybírat. Evropa se proměňuje v „filtr“, který propouští pouze ty dodavatele, kteří splňují přísné požadavky na kvalitu, spolehlivost a udržitelnost.
Z ceny kvality a spolehlivosti
Ještě před několika lety bylo hlavním kritériem při výběru fotovoltaiky cena za watt. To se mění. Podle průzkumů EUPD Research mezi evropskými instalátory a EPC dodavateli dnes 53 % respondentů upřednostňuje prémiovou kvalitu jako záruku spolehlivosti, 51 % klade důraz na prodloužené záruky výrobce a 41 % požaduje ESG kompatibilní dodavatele. Překvapivě více než 70 % EPC firem je ochotno zaplatit o 10–15 % více, pokud řešení nabízí tyto záruky.
Tento posun je logický. Velké průmyslové projekty a solární parky mají životnost 25–30 let. Selhání komponenty v polovině životního cyklu může znamenat obrovské ztráty. Investoři proto dnes nehledí jen na vstupní náklady, ale na tzv. bankovní způsobilost (bankability) projektu a celkové náklady na vlastnictví (TCO). Kvalita, záruky a dodavatelova finanční stabilita jsou pro ně klíčové.
Česká realita: mezi ambicemi a realitou
Česká republika není z tohoto globálního příběhu vyjmuta, i když její tempo zůstává za evropskou špičkou. Koncem roku 2025 dosáhl celkový instalovaný výkon fotovoltaik v ČR podle různých zdrojů 4,5 až 5,3 GW. Solární zdroje se tak vyrovnaly jaderným elektrárnám a v roce 2025 pokryly 6,6 % celkové výroby elektřiny v zemi. Nových instalací ale v roce 2025 přibylo „jen“ 696,8 MW, což je o téměř 20 % méně než v předchozím roce. Rezidenční segment zpomalil, zatímco velké solární parky poprvé překročily 50 % nových instalací.
Zajímavější dynamiku ale nabírá trh s bateriovými úložišti. V dubnu 2026 spustila společnost MND v Břeclavi dosud největší samostatně stojící bateriové úložiště v Česku o výkonu 12 MW a kapacitě 31 MWh. To však bude brzy zastíněno obřími projekty: ČEZ plánuje v Chomutovsku bateriový systém o výkonu 270 MW a kapacitě 970 MWh spojený s fotovoltaickým parkem o výkonu přibližně 300 MWp. Po dokončení půjde o jeden z největších bateriových systémů v Evropě.
Velkým impulzem pro rozvoj akumulace v ČR je tzv. LEX OZE III, který odstranil legislativní překážky pro připojování samostatných bateriových zařízení k síti. Praktický dopad byl okamžitý: distributoři evidují tisíce žádostí o připojení. Jen v oblasti ČEZ Distribuce se objevily požadavky na rezervovaný výkon kolem 150 GW a kapacitu 311 GWh – byť značná část z nich zůstává zatím jen na papíře.
Ekonomika českých solárních a bateriových projektů se však zhoršuje. Vysoká solární výroba v poledních hodinách tlačí velkoobchodní ceny elektřiny dolů (tzv. kanibalizační efekt), což prodlužuje návratnost investic. Podle odhadů se náklady na kompletní bateriové úložiště v ČR pohybují kolem 10–13 milionů Kč za každou MWh kapacity. Na druhé straně ceny samotných bateriových článků na globálním trhu klesají – Goldman Sachs předpovídá, že průměrná cena bateriového packu spadne až na 80 USD/kWh do roku 2026.
Co přináší budoucnost?
Evropský trh s fotovoltaikou a bateriemi vstupuje do nové fáze. Končí éra, kdy stačilo nabídnout levný panel nebo baterii. Zákazníci – ať už velké průmyslové podniky, developéři solárních parků či energetické utility – chtějí komplexní, spolehlivá a udržitelná řešení s jasnou přidanou hodnotou. Trh se stává sofistikovanějším a selektivnějším.
Pro dodavatele to znamená nutnost změnit strategii. Kdo chce v Evropě uspět, musí kromě konkurenční ceny nabídnout i prémiovou kvalitu, prodloužené záruky, ESG certifikace a silnou lokální podporu. Pro zákazníky to znamená více možností a lepší podmínky, ale také potřebu pečlivěji hodnotit dodavatele. A pro Evropu jako celek to znamená rychlejší cestu k energetické nezávislosti – i když plnění ambiciózního cíle 750 GW soláru do roku 2030 zůstává stále v nedohlednu.
V době, kdy se geopolitická rizika vracejí na scénu s nebývalou intenzitou, každý nainstalovaný megawatt soláru a každá gigawatthodina uložená v baterii posilují odolnost evropské energetiky. A to je investice, která se vyplatí.
Jaký je rozdíl mezi bateriovým úložištěm pro domácnost a pro průmysl?
Domácí baterie (typicky 5–15 kWh) slouží primárně k ukládání přebytků ze střešních panelů pro večerní spotřebu a snížení závislosti na distribuční síti. Průmyslová a komerční úložiště (řádově stovky kWh až desítky MWh) mají složitější úlohu: optimalizují náklady na energii (peak shaving), pomáhají firmám profitovat z cenových rozdílů na trhu, zajišťují záložní napájení při výpadcích a stabilizují lokální síť. Průmyslová úložiště jsou také technicky náročnější a vyžadují pokročilý řídicí software.
Proč ceny elektřiny klesají právě v době, kdy se instaluje více solárních panelů?
Jde o tzv. kanibalizační efekt. Solární elektrárny vyrábějí nejvíce elektřiny v poledních hodinách při jasném počasí. Když je solárních zdrojů v síti mnoho, nabídka elektřiny v těchto hodinách prudce převyšuje poptávku, což tlačí velkoobchodní ceny dolů. To zkracuje ziskové okno pro solární producenty a zvyšuje důležitost bateriových úložišť, která mohou energii z poledních hodin přesunout do dražších večerních hodin.
Může Evropa do roku 2030 splnit cíl 750 GW solární kapacity?
Podle aktuálních odhadů SolarPower Europe to vypadá nepravděpodobně. Při současném tempu, které je ovlivněno zpomalením na některých trzích a regulatorními překážkami, se očekává, že EU dosáhne přibližně 718 GW v roce 2030. Znamená to, že roční instalace by musely výrazně zrychlit, což vyžaduje zjednodušení povolovacích procesů, masivní investice do sítí a stabilnější podpůrné regulační rámce.