Proč Evropa nutně potřebuje baterie
Každý, kdo sleduje počasí, ví, že slunce nesvítí v noci a vítr nefouká vždy, když ho zrovna potřebujeme. To je zásadní slabina obnovitelných zdrojů, kterou se Evropa snaží vyřešit masivní výstavbou bateriových úložišť. A čísla, která přináší nová analýza společnosti Aurora Energy Research, ukazují, že tempo bude muset být skutečně raketové.
Kapacita takzvaných „co-located" projektů — tedy solárních a větrných elektráren, které jsou přímo napojeny na bateriové úložiště — letos v Evropě dosáhla 6,3 gigawattu. Do roku 2030 by měla vzrůst přibližně na 35 gigawattů. To představuje nárůst o více než 450 procent během pouhých pěti let. Více než 60 procent současných instalací tvoří solární parky kombinované s bateriemi.
Jak připomíná Reuters, klíčovým motorem tohoto boomu je prudký nárůst hodin se zápornými cenami elektřiny. Jen za rok 2025 jich ve Španělsku, Nizozemsku a Německu napočítali přes 500. Laicky řečeno: v letních poledních hodinách vyrábí solární panely tolik energie, že ji síť nedokáže spotřebovat — a provozovatelé elektráren musí za její dodávku dokonce platit.
Německo vede, Česko se přidává
Studie, která zanalyzovala 20 evropských trhů, označila za nejatraktivnější zemi pro výstavbu bateriových projektů Německo, a to díky očekávané vyšší návratnosti investic. Na dalších místech se umístily Velká Británie a Bulharsko. Mezi perspektivní trhy analytici zařadili také Španělsko, Maďarsko a Francii — země, kde v současnosti probíhají významné regulační reformy.
Česko zatím v evropském srovnání zaostává, ale trend se rychle mění. Energetická skupina ČEZ plánuje na Chomutovsku velké bateriové úložiště s kapacitou téměř jedné gigawatthodiny. Další projekty připravují společnosti Sev.en Energy a další investoři, především na severu Čech. Nedávno také společnost MND spustila dosud největší bateriové úložiště v zemi, do kterého investovala čtvrt miliardy korun.
S rostoucím počtem oznámených projektů se však mezi investory objevuje opatrná otázka: nebude baterií nakonec příliš mnoho? Odpověď analytiků je jednoznačná — právě naopak.
Česká realita: 2 GWh dnes, potřebujeme 243 GWh
„Dnes se řeší, jestli nebude baterií moc. Z našich výpočtů ale vychází pravý opak, jsme teprve na úplném začátku," říká Dan Štajner, obchodní ředitel společnosti Greenbuddies. Jednoduchý model české energetiky podle něj ukazuje, že baterií bude potřeba řádově více, než kolik jich dnes investoři plánují.
Konkrétní čísla jsou ohromující. Podle Tomáše Krejčího, ředitele pro agregaci flexibility ve společnosti Greenbuddies, by Česko v realistickém scénáři — tedy s jadernými elektrárnami, plánovanými novými bloky a rozsáhlou fotovoltaikou — potřebovalo přibližně 243 GWh bateriových úložišť. Dnes je přitom v zemi instalováno zhruba 2 GWh. Jinými slovy: chybí nám více než 99 procent potřebné kapacity.
V čistě teoretickém scénáři bez uhlí, plynu a jádra by Česko potřebovalo dokonce 398 GWp fotovoltaiky a 774 GWh baterií. To je množství, které by vyžadovalo stovky nových velkokapacitních úložišť.
Jak baterie mění fungování sítě
Princip je přitom elegantně jednoduchý. Výrobci energie využívají bateriová úložiště k ukládání elektřiny v době přebytku výroby, kdy ceny na trhu klesají nebo jsou dokonce záporné. Uloženou energii pak do sítě dodávají později, když poptávka — a tedy i cena — vzroste. Baterie tak fungují jako obří pufr mezi nepravidelnou výrobou obnovitelných zdrojů a stabilní poptávkou domácností i průmyslu.
Bez baterií by přitom docházelo k čím dál častějšímu nucenému omezování výroby — situaci, kdy musí být solární nebo větrné elektrárny odstaveny, protože síť nestíhá jimi vyrobenou elektřinu přenést ke spotřebitelům. Studie Aurora Energy Research předpovídá, že objem takto omezené výroby vzroste z více než 10 terawatthodin v roce 2024 na zhruba 33 terawatthodin do roku 2030. To odpovídá roční spotřebě elektřiny v celém Irsku.
Počasí rozhoduje — a baterie vyrovnávají šance
Z meteorologického pohledu je tento vývoj mimořádně zajímavý. Počasí se stává přímým hráčem na energetickém trhu. Dlouhé slunečné letní dny, větrné podzimní noci nebo naopak zimní bezvětří s inverzní oblačností — to vše přímo ovlivňuje, kolik elektřiny teče do sítě a za jakou cenu.
Bateriová úložiště v tomto systému sehrávají roli onoho pomyslného „hráze", která zadrží energii, když je jí nadbytek, a pustí ji dál, když je jí nedostatek. Čím přesnější jsou meteorologické předpovědi a čím hustší je síť bateriových úložišť, tím lépe dokáže energetická soustava vyrovnávat rozmary počasí.
Právě proto dává z meteorologického hlediska obrovský smysl kombinovat různé typy obnovitelných zdrojů — solární panely na léto, větrné turbíny na podzim a zimu — a propojit je s bateriemi, které pokryjí přechodná období bez slunce i větru.
Co bude dál: elektrifikace zvýší nároky
Současné odhady potřebných kapacit navíc vycházejí pouze z dnešní úrovně spotřeby elektřiny. Pokud se v příštích desetiletích elektrifikuje doprava (osobní i nákladní), vytápění domácností tepelnými čerpadly nebo energeticky náročné části průmyslu, poptávka po elektřině i potřebné flexibilitě systému ještě výrazně poroste.
A nejde jen o velká centrální úložiště. Stále důležitější roli budou hrát i domácí baterie připojené ke střešním fotovoltaickým elektrárnám, firemní akumulační systémy nebo komunitní bateriová úložiště v obcích. Každá uložená kilowatthodina, která nemusí téct přes přetíženou přenosovou soustavu, se počítá.
Česká republika má podle vládních dokumentů do roku 2030 dosáhnout cíle 30% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Bez masivního rozvoje akumulace to bude jen těžko splnitelný závazek.
Jak přesně funguje „co-located" projekt solární elektrárny s baterií?
Solární panely vyrábějí elektřinu během dne. Pokud je jí více, než síť potřebuje, místo aby šla do ztrátové přenosové soustavy, je uložena do bateriového úložiště umístěného přímo v areálu elektrárny. Když večer poptávka vzroste a solární panely už nevyrábějí, baterie uloženou energii uvolní zpět do sítě za vyšší cenu. Tím se zvyšuje efektivita celého projektu a zároveň se snižuje zatížení přenosové soustavy.
Proč jsou ceny elektřiny někdy záporné? Kdo za to platí?
Záporné ceny vznikají, když nabídka elektřiny výrazně převýší poptávku — typicky za slunečných a větrných dní s nízkou spotřebou. Provozovatelé obnovitelných zdrojů, kteří nechtějí nebo nemohou výrobu omezit, pak musí za dodávku do sítě platit. V praxi to znamená, že spotřebitelé s dynamickými tarify mohou v těchto hodinách za odběr elektřiny dokonce dostávat zaplaceno. Dlouhodobě je ale tento jev neudržitelný, a právě proto roste tlak na výstavbu bateriových úložišť.
Může si běžný český dům pořídit bateriové úložiště a vyplatí se to?
Ano, domácí bateriová úložiště jsou v Česku běžně dostupná. Nejčastěji se instalují jako součást fotovoltaických systémů na rodinných domech. Typická domácí baterie má kapacitu 5–15 kWh a její cena se pohybuje od 80 000 do 250 000 Kč včetně instalace. Návratnost závisí na spotřebě domácnosti, velikosti fotovoltaiky a aktuálních cenách elektřiny — obvykle se pohybuje mezi 8 a 15 lety. Dotace z programu Nová zelená úsporám mohou investici výrazně zkrátit.
