Prázdné sítě v Peru: Když se oceán promění
Jedny z prvních a nejvýraznějších dopadů hlásí pobřeží Jižní Ameriky. V peruánském přístavu Callao u Limy zůstávají desítky průmyslových i menších plavidel ukotveny u mola. Důvodem je dramatický propad stavu populací sardele peruánské (anchovety), která představuje klíčový pilíř tamního rybářství i světové produkce rybí moučky.
Sardele vyžadují chladné vody bohaté na živiny, které k peruánskému pobřeží běžně přináší Humboldtův proud spolu s hlubinným výstupem živin (upwelling). S příchodem teplé vody vyvolané jevem El Niño se však rybí hejna stahují do větších hloubek nebo migrují dále na jih, mimo dosah běžných sítí. Podle dat zveřejněných stanicí RFI vylovilo Peru v květnu 2026 pouhých 32 800 tun sardelí, zatímco ve stejném měsíci předchozího roku úlovek dosáhl 1,3 milionu tun. Úřady musely rybolovnou sezónu předčasně ukončit, což v zemi ohrožuje živobytí tisíců rybářů i návazného zpracovatelského průmyslu.
Mechanismus v Pacifiku: Teplo ukryté pod hladinou
Klimatický jev El Niño vzniká v tropickém Pacifiku v nepravidelných intervalech dvou až sedmi let. Běžný stav charakterizují pasátové větry vanoucí od východu na západ, které tlačí prohřátou povrchovou vodu k břehům Indonésie a Austrálie, zatímco u Jižní Ameriky stoupá chladná, na živiny bohatá voda z hlubin. Během El Niňa pasáty zeslábnou nebo se dokonce obrátí, což umožní teplé vodě přelít se zpět k východu.
Současná dynamika se však vymyká běžnému průměru. Jak upozornil Jérôme Vialard z francouzského Národního výzkumného ústavu pro udržitelný rozvoj (IRD), zatímco povrchové teplotní anomálie se pohybují mezi 2 až 3 °C nad normálem, pod hladinou přístroje naměřily odchylky přesahující až 8 °C nad dlouhodobým průměrem. Obrovská masa akumulovaného tepla v hloubce funguje jako setrvačník, který bude atmosféru ovlivňovat i po většinu následujícího roku.
Americký úřad NOAA v aktuálních odhadech uvádí více než 90% pravděpodobnost, že současný jev setrvá jako velmi silný po celý podzim a zimu, přičemž existuje 69% šance, že překoná intenzitu většiny událostí zaznamenaných od roku 1950. WMO zároveň odhaduje pravděpodobnost jeho přetrvání do února 2027 na téměř 100 procent.
Katastrofální sucho v Suchém koridoru
Zatímco tichomořské pobřeží Ekvádoru a severního Peru čelí hrozbě přívalových srážek a povodní, na severu vyvolal posun atmosférické cirkulace kritický srážkový deficit. Ve středoamerickém regionu známém jako Suchý koridor (Corredor Seco), který protíná Guatemalu, Salvador, Honduras a Nikaraguu, vyvolal nedostatek deště rozsáhlé selhání úrody.
Podle humanitárních šetření organizací Oxfam a Action Against Hunger přišlo v zasažených komunitách téměř 79 % drobných zemědělců prakticky o celou sklizeň kukuřice a fazolí, tedy plodin zajišťujících základní obživu rodin. Z přibližně 73 000 hospodářství, která osela pole v první polovině roku, hlásí fatální neúrodu 70 000 z nich. V jižní Guatemale po ojedinělých bouřkách v červnu nenapršelo v červenci ani v srpnu téměř nic.
Výpadky produkce vedly k prudkému růstu cen základních potravin – v Salvadoru stoupla cena cukru až o 85 %, v Guatemale a Hondurasu podražily základní potraviny o desítky procent. OSN varuje, že prohlubující se krize může uvrhnout dalších 49 milionů lidí do akutní potravinové nejistoty a celosvětově zvýšit počet lidí odkázaných na mezinárodní pomoc až na 110 milionů.
Dopad na globální klima a situace v Evropě
Globální klimatický systém reaguje na změnu rozložení tepla v Tichém oceánu s určitým zpožděním. Silný El Niño běžně navyšuje průměrnou globální teplotu planety přibližně o 0,1 až 0,3 °C, což se přidává k dlouhodobému trendu oteplování způsobenému skleníkovými plyny. Výsledkem jsou častější a déle trvající extrémní výkyvy počasí v tropických a subtropických šířkách.
Pro evropský kontinent a Českou republiku je však souvislost výrazně složitější. Vědecké práce dlouhodobě ukazují, že vliv El Niňa na počasí ve střední Evropě je slabý a často přebitý přirozenou variabilitou Atlantiku, zejména Severoatlantickou oscilací (NAO). Obyvatelé Evropy pocítí následky spíše nepřímo prostřednictvím světových cen zemědělských komodit, krmných směsí a globálních dodavatelských řetězců než přímým zvratem v charakteru nadcházející zimy.
