Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
OZE

Egypt staví obří solární parky. Síť naráží na limity při západu slunce

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Výstavba solárních elektráren v Egyptě dosahuje vysokého tempa, hlavní překážkou se však stává schopnost přenosové soustavy zvládnout denní přebytky a pokrýt večerní spotřebu. Solární park o nominálním výkonu 100 MW vyprodukuje v místních klimatických podmínkách 190 až 230 milionů kWh elektřiny ročně.

Shrnutí v bodech

  • Přímé sluneční záření v Egyptě dosahuje 2 200 až 2 600 kWh/m² ročně a kapacitní faktor solárních parků se pohybuje mezi 22 % a 27 %.
  • Každých 1 000 MW instalovaného výkonu solárních elektráren uspoří přibližně 350 až 400 milionů m³ zemního plynu ročně.
  • Střešní FVE o výkonu 100 kW v průmyslu vyžaduje investici zhruba 1,9 milionu EGP a nabízí návratnost za 3,5 až 4 roky.
  • Koncentrované solární teplo dokáže v petrochemii během dne uspořit 30 až 50 % plynu a topného oleje při výrobě páry o teplotě 150 až 400 °C.

Přirozené podmínky a reálná výroba

Egypt leží v globálním slunečním pásu. Přímé sluneční záření zde dosahuje hodnot mezi 2 200 a 2 600 kWh na metr čtvereční za rok. Koeficient využití instalovaného výkonu fotovoltaiky se díky tomu pohybuje v rozmezí 22 % až 27 %. Běžná instalovaná kapacita vyjadřuje pouze teoretické maximum za ideálních laboratorních podmínek. V praxi o dodávkách rozhoduje délka osvitu, teplota vzduchu a znečištění panelů pískem. Jak uvedla expertka na energetické technologie Dr. Iman Mohamed Mustafa v rozhovoru pro Voice of Emirates, samotná výstavba zdrojů už není technickou překážkou díky celosvětovému poklesu cen fotovoltaických modulů. Hlavní zátěž nese přenosová soustava, která musí vyrovnat časový posun mezi poledním výrobním maximem a večerním náporem odběratelů po západu slunce.

Úspora plynu pro export

Solární zdroje snižují potřebu spalování fosilních paliv v tepelných elektrárnách. Každých 1 000 MW provozovaného solárního výkonu ušetří v Egyptě přibližně 350 až 400 milionů m³ zemního plynu za rok. Při modelové roční výrobě 2,19 miliardy kWh z takového výkonu a průměrné exportní ceně zkapalněného plynu 11 USD za milion britských termálních jednotek (Btu) činí hodnota ušetřeného paliva přes 140 milionů USD ročně. Uvolněný plyn může země nabídnout na mezinárodním trhu, případně omezit nákupy drahých zahraničních dodávek. Návratnost projektů se vyhodnocuje pomocí ukazatele LCOE (vyrovnané náklady na elektřinu), který počítá s provozní životností panelů přesahující 25 let.

Akumulace sítě a ekonomika podnikových instalací

Rovnováhu sítě mají zajistit velkokapacitní baterie a vodní akumulace. Součástí plánů je přečerpávací vodní elektrárna Džabal Atáka i bateriové systémy BESS (Battery Energy Storage Systems). Tento trend odpovídá celosvětovému rozvoji solárně-bateriových systémů, které vykrývají výpadky po západu slunce bez nutnosti spouštět plynové turbíny. Významnou roli hraje také decentralizovaná výroba přímo v závodech, kde se provoz kryje s denním svitem. Jako modelový příklad uvádí Dr. Mustafa středně velkou továrnu se střešní fotovoltaikou o výkonu 100 kW. Při počáteční investici přibližně 1,9 milionu EGP vyrobí systém zhruba 170 000 kWh elektřiny ročně. Podnik tak ušetří přes 540 000 EGP na účtech za elektřinu ročně, což umožňuje návratnost vloženého kapitálu v horizontu 3,5 až 4 let. Zároveň tím podniky snižují svou uhlíkovou stopu, což je klíčové pro zachování konkurenceschopnosti na evropském trhu s ohledem na unijní mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).

Solární teplo v petrochemii a odsolování vody

Potenciál slunce se neomezuje pouze na výrobu elektřiny. Zásadní příležitost pro těžký průmysl představuje solární termální energie a koncentrovaná solární energie (CSP). V rafinaci ropy a petrochemickém průmyslu technologické provozy vyžadují parní kotle, které generují páru o teplotě 150 °C až 400 °C. Zapojení koncentrovaných solárních kolektorů dokáže během dne nahradit 30 % až 50 % spotřeby zemního plynu a topného oleje. Příkladem tohoto přístupu v regionu je projekt Amal v Ománu, který využívá solární páru při těžbě těžké ropy. Druhým strategickým odvětvím je odsolování mořské vody, kde spotřeba energie tvoří přibližně 40 % až 50 % celkových provozních nákladů. Integrace solárních termálních technologií umožňuje tyto náklady citelně snížit, jak ukazuje provoz odsolovacího zařízení Al-Khafji v Saúdské Arábii.

Provoz v poušti a nanotechnologie

V pouštních lokalitách snižují účinnost panelů vysoké teploty a nánosy jemného prachu. Tradiční čištění vyžaduje velké objemy vody, která je v suchých oblastech vzácná. Řešení přinášejí nanotechnologické povlaky s hydrofobními a prachoodpudivými vlastnostmi. Tyto tenké vrstvy omezují ulpívání prachových částic na skle a usnadňují suché mechanické stírání. Zároveň se v průmyslu prosazují fotovoltaické články n-typu a tandemové struktury, které si udržují stabilnější výkon i při provozním zahřátí panelu nad 40 °C.