Česko si sotva oddechlo od historicky nejteplejšího víkendu — kroupy velké jako pingpongové míčky a prudké bouřky ukončily červnové peklo — a meteorologové už varují před dalším úderem. Druhá tepelná kopule se formuje na Atlantiku a míří na Evropu. Omega blokace, jedna z nejnebezpečnějších atmosférických konfigurací, by mohla uzamknout vzdušné proudění nad kontinentem na celý týden. V nejhorším scénáři mohou teploty v západní Evropě překonat 46 °C a Česko by mohlo opět přesáhnout 38 stupňů. A tentokrát na půdu, kterou červnová vedra vysušila do krajních mezí.
Co se stalo: rekordní červen a krátká úleva
Připomeňme, co Česko právě prožilo. Víkend 27.–28. června 2026 vepsal do meteorologické historie zlatým písmem i červeným varováním zároveň. V sobotu padl absolutní teplotní rekord Česka, který platil čtrnáct let — 40,9 °C v Doksanech na Litoměřicku překonalo dosavadní maximum 40,4 °C z Dobřichovic z 20. srpna 2012. Ale ještě ani nestihla radost meteorologů odeznít, v neděli stanice v Doksanech přidala dalších celý stupeň: 41,9 °C. Hranici 41 °C překonala ve stejný den i Tuhaň na Mělnicku. Devět z deseti historicky nejvyšších teplot zaznamenaných v Česku pochází z jediného červnového víkendu.
„Překonání rekordu o 1,5 °C je naprosto bezprecedentní," citoval Český hydrometeorologický ústav své odborníky. Délka i intenzita vlny veder předčila vše dosud zaznamenané. Pak přišly bouřky — se zpožděním, ale o to silnější. Supercely produkovaly kroupy o průměru až 5 cm, hasiči vyjížděli ke stovkám zásahů. Prvních několik červencových dní přineslo relativní úlevu: teploty klesly k 22–27 °C a lokální přeháňky alespoň trochu máčely přepálenou krajinu.
Ale slovo úleva je třeba brát s velkou rezervou.
Omega blokace: atmosférická past, která nezpouští
Meteorologové na evropských modelech sledují znepokojivý vývoj. Kolem 7.–10. července se má nad Atlantikem začít formovat nová blokovací tlaková výše ve tvaru řeckého písmene Ω — proto název omega blokace. Jde o jednu z nejstabilnějších a nejnebezpečnějších atmosférických konfigurací: teplý vzduch se dostane pod „dóm" tlakové výše a uvízne tam. Studené proudění ze severu je zatlačeno po stranách, teplý vzduch se nemůže pohnout. Výsledkem je, že vedro „sedí" nad krajinou dny i týdny.
Na rozdíl od první červnové tepelné kopule, která trvala relativně krátce, může omega blokace přinést 6 až 9 dní soustavného horka. Nejrizikovější okno předpovídají modely na 9.–14. července 2026.
Kam míří největší žár a co to znamená pro Česko
Epicentrum druhé vlny veder se podle prognóz přesune dále na západ a sever než v červnu. Španělsko a Portugalsko mohou dosáhnout 44–46 °C, jihozápadní Francie 43–45 °C. Německo, Benelux a Alpy počítají s 38–41 °C, přičemž velká města si přiloží dalšími 2–4 stupni skrze efekt tepelného ostrova.
Česká republika leží na okraji nejrizikovějšího pásma, ale i to může stačit. Modely naznačují, že teploty mohou opět překročit 35 °C, v jižnějších polohách možná atakovat 38 stupňů. Klíčový rozdíl oproti červnu: půda je mnohem sušší. Vlny veder po sobě nezanechávají jen vedro — zanechávají krajinu bez vody, která by ji chránila před dalším přehříváním.
Sucho, které se prohlubuje
ČHMÚ opakovaně varuje, že jarní a raně letní srážkový deficit z roku 2026 patří k historicky nejhlubším. České lesy trápí dlouhodobé sucho — v některých oblastech stromy letos téměř nepřirůstají a jehličnany začínají předčasně shazovat jehlice jako obranný mechanismus. Červnová vedra situaci dramaticky zhoršila: výpar z povrchu půdy explodoval, zatímco žádný výrazný déšť nepřišel.
Pár červencových bouřek problém nevyřeší. Přívalové srážky padají na vyprahlou půdu, která vodu nedokáže vstřebat — ta rychle steče do potoků a způsobí lokální záplavy, aniž by doplnila zásoby vody v hlubší vrstvě půdy. ČHMÚ proto předpokládá, že stav sucha se bude v průběhu července nadále prohlubovat.
Riziko lesních požárů
Suchá a přehřátá krajina je ideálním místem pro šíření lesních požárů. Zatímco dříve bylo Česko z hlediska plošných lesních požárů relativně bezpečné, posledních pět let tuto iluzorní ochranu bourá. Extrémní letní sucho v kombinaci s vedrem přináší červený stupeň požárního nebezpečí do oblastí, kde byl ještě nedávno nevídaný. Lesy poškozené kůrovcovou kalamitou a suché klesty v lesích jsou jako zásobník paliva.
Obdobná situace panuje v celé střední Evropě. Podle severe-weather.eu přetrvává vysoké riziko požárů i v Německu, Polsku a pobaltských státech, kde letní sucho dosáhlo historicky výjimečných hodnot.
Evropa v rekordech: co se stalo za hranicemi
Česká republika nebyla zdaleka jediná. Během červnové tepelné kopule padly národní teplotní rekordy v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Coschen ve východním Německu u polských hranic naměřil 41,7 °C — tři dny po sobě tam padaly národní rekordy. Jihozápadní Francie dosáhla 45 °C.
Světová meteorologická organizace (WMO) označila červen 2026 za bezprecedentní z hlediska rekordů na kontinentu. Odborníci z World Weather Attribution přímo spojují intenzitu vln veder s fosilními emisemi — bez klimatické změny by podobné extrémní události byly buď nemožné, nebo naprosto výjimečné.
Co čekat v nejbližších dnech
Začátek července přináší relativní klidnější počasí s teplotami 22–27 °C a lokálními přeháňkami. Ale to je pauza, ne konec. Meteorologové doporučují sledovat výstupy modelů v průběhu prvního červencového týdne — omega blokace se zatím teprve formuje a přesné načasování a intenzita mohou varírovat. Pokud se jednak omega blokace ustaví stabilně a jednak bude vlhkost vzduchu nízká, mohla by druhá tepelná kopule překonat i červnový výkon.
Pro praktické rady platí to, co platilo v červnu: nepodceňovat horko, omezit fyzickou aktivitu v polední a odpolední době, dostatečně pít, chránit seniory a děti. A sledovat aktuální výstrahy ČHMÚ na chmi.cz.
Co je omega blokace a proč je tak nebezpečná?
Omega blokace je atmosferická konfigurace, při které tlaková výše přijme tvar řeckého písmene Ω. Teplý vzduch uvízne pod „dómem" výše a nemůže odtéct, zatímco studené proudění ze severu je odtlačeno po stranách. Výsledkem je prolongované vedro trvající klidně týden i déle — bez přirozeného ochlazení, které by přineslo průchozí fronty. Je to jedna z nejstabilnějších, a tedy i nejnebezpečnějších, povětrnostních situací v mírném pásmu.
Proč druhá vlna veder hrozí více než první, když bude chladnější?
Relativní teplota není jediným ukazatelem nebezpečnosti vlny veder. Po červnové epizodě je půda extrémně suchá — nemá kapacitu vyrovnávat teploty výparem vody. Suchá půda se rychleji přehřívá a hůře chladí. Lesy bez dostatku vody ztratily část svého termoregulačního potenciálu. A lidé, kteří prošli červnovou vlnou veder, jsou stresovaní. Z těchto důvodů může druhá, i méně intenzivní vlna způsobit srovnatelné nebo větší zdravotní i ekologické škody.
Změní červencová vedra dlouhodobý výhled pro zbytek léta?
Podle klimatologů ano. Super El Niño 2026 posiluje pravděpodobnost opakovaných vln veder i v srpnu. Evropský model ECMWF předpokládá, že letní sezóna 2026 bude jako celek teplotně nadnormální, zejména v druhé polovině. Situaci komplikuje nedostatek zimní sněhové pokrývky v horách, která by doplňovala zásoby podzemní vody. Čeká nás pravděpodobně nejextrémnější léto v historii českého meteorologického měření.
