Od letního víkendu k okamžitému ochlazení
První květnový prodloužený víkend vypadal jako předvoj léta. Lidé vytáhli kraťasy, zahrádkáři sázeli první rajčata a přehrady lákaly k prvním koupacím pokusům. V neděli 3. května rtuť teploměru atakovala 27 °C, což patřilo k nejteplejším květnovým začátkům za poslední roky.
Jenže už 5. května se nad Českem začaly zvedat první bouřkové mraky. Podle serveru In-počasí během jediného dne udeřilo téměř 17 000 blesků. V Rokycanech spadlo během bouřky 42 mm srážek a mezi Dolním a Horním Žandovem najel osobní vlak do spadlého stromu. Na několika místech se při bouřkách vytvořil i shelf cloud – působivá, ale varovná oblaka před studenou frontou.
Ve čtvrtek 7. května teplota klesla na 16 °C a pravděpodobnost srážek překročila 59 %. Podle aktuálních údajů Českého hydrometeorologického ústavu dnes, v pátek 8. května, dosahují maxima jen 16 °C, při značné oblačnosti a přeháňkách.
Poslední výdech před studenou sprchou
Kdo plánuje víkendové aktivity, měl by využít sobotu 9. a neděli 10. května. V sobotu se teplota vrátí k 20 °C, v neděli dokonce až na 23 °C. To je však jen krátká přestávka před zásadní změnou, která nastane od pondělí 11. května.
Meteorologové potvrzují, že víkend 9.–10. května bude poslední příležitostí pro venkovní práce a výlety. Od pondělí se nad střední Evropu nasune rozsáhlá studená fronta s hlubokou cyklonální aktivitou, která přinese dlouhodobější ochlazení a vytrvalé srážky.
Druhý květnový týden: Teploty padnou, déšť zůstane
Od pondělí 11. května začne počasí připomínat spíše aprílový duben než májový měsíc. Teploty se budou držet kolem 17 °C, ale s vysokou pravděpodobností deště. Ve čtvrtek 14. května klesne teplota na pouhých 14 °C a celý den proprší.
Zvláště kruté budou noci. Noční minima se budou pohybovat kolem 7 °C, což je pro druhou polovinu května nezvykle nízká hodnota. Pro teplomilné rostliny, které mnozí zahrádkáři vysadili během prvního teplého víkendu, to znamená reálné nebezpečí poškození chladem.
Hory stále ve zimním režimu
Zatímco v nížinách se lidé těšili z jarního tepla, v Krkonoších a Jeseníkách stále platí zimní podmínky. Na Labské boudě leží stále 87 cm sněhu, na Černé hoře dokonce 124 cm. Horská střediska varují před náledím, omezenou viditelností a sněhovými přeháňkami, které mohou trvat až do poloviny května.
Kdo plánuje jarní túru do vyšších poloh, měl by zabalit pevné boty, nepromokavé oblečení a počítat s teplotami jen mírně nad nulou. Lehká jarní bunda a tenisky rozhodně stačit nebudou.
Co čeká poslední květnový týden?
Podle dlouhodobých předpovědí se směr, který nastaví čtvrtek 14. května, jen tak nezmění. Od pondělí 18. května se teplota bude držet v mezích 16–17 °C se stále vysokou pravděpodobností srážek až 73 %.
Zbytek května tak přinese převážně oblačnost a déšť. Samotné teploty nejsou rekordně nízké – klimatologický normál pro květen v ČR se pohybuje okolo 13–16 °C. Co je však nezvyklé, je absence delšího slunečného období a série dešťových dnů v řadě. Přesně tento typ „polízanice“ – prudký přechod z letního tepla do chladna a deště – naposledy Česko zažilo v roce 2016.
Dopady na zahrádky, přírodu a každodenní život
Pro zahrádkáře přichází dvojí poselství. Na jedné straně půda po extrémně suchém březnu konečně dostane potřebnou vláhu. Na straně druhé ti, kteří vysadili rajčata, papriky, okurky, cukety či lilky během prvního slunečného víkendu, budou litovat. Tyto teplomilné plodiny potřebují noční teploty nad 10 °C. Při sedmi stupních jim hrozí plísně, zpomalení růstu a v extrémních případech i odumření.
Venkovní koupaliště a přehrady zůstanou pro plavce uzavřené. Voda v nádržích má aktuálně kolem 8–9 °C a bez slunečního záření se neohřeje. První koupání se tak odkládá nejspíše až na červen.
Zajímavým paradoxem je rozložení srážek. Zatímco v Čechách už 5. května bouřky přinesly potřebnou vláhu a pomohly s hašením lesního požáru v Českém Švýcarsku, na Moravě a ve Slezsku zůstává sucho. Očekávané srážky v dalších dnech opět zasáhnou především západní a severní Čechy, zatímco východ země zůstane bez výraznějšího deště.
Klimatický kontext: Proč je květen tak proměnlivý?
Duben 2026 přitom nebyl nijak extrémní. Podle ČHMÚ měl v Praze-Klementinu průměrnou teplotu 11,3 °C, což ho v 252leté řadě od roku 1775 řadí na 43. až 49. nejteplejší místo. Zcela normální duben, po němž následoval extrémně teplý květnový start a nyní chladné pokračování.
Tento typ výkyvů je v posledních letech častější. Vědci z ČHMÚ dlouhodobě upozorňují, že změna klimatu nepřináší jen oteplování, ale především větší variabilitu počasí. Prudké přechody mezi teplotními extrémy, delší období sucha střídaná náhlými dešti a nestabilní jarní měsíce – to jsou důsledky, které střední Evropa zažívá stále častěji.
Květen 2026 tak není anomálií v pravém slova smyslu. Teploty samotné nebudou rekordní. Rekordní je však rychlost změny a absence stabilního teplého období, na které jsme byli v posledních letech zvyklí. Místo postupného nástupu léta dostáváme meteorologickou horskou dráhu, která potrvá minimálně do konce měsíce.
Proč se teploty v květnu 2026 tak prudce mění?
Za rychlými výkyvy stojí především aktivní pohyb frontálních rozhraní nad střední Evropou. Studený vzduch z Atlantiku a Arktidy se střetává s teplými hmotami nad vnitrozemím, což vytváří nestabilní situaci s častými přechody od extrémního tepla k dešti a chladu.
Může květnové ochlazení ohrozit úrodu?
Přímé ohrožení většiny plodin není pravděpodobné, protože teploty zůstávají v klimatickém normálu. Riziko hrozí především pro předčasně vysazené teplomilné zeleniny jako rajčata nebo papriky. Zemědělci sledují zejména stav půdní vláhy – na Moravě a ve Slezsku přetrvává sucho, zatímco v Čechách se situace zlepšuje.
Kdy se počasí konečně ustálí a přijde léto?
Podle současných dlouhodobých modelů by se situace měla začít obracet až v průběhu června. Do konce května se pravděpodobně nevyhneme dalším dešťovým dnům a teplotám pod 20 °C. První stabilní teplé počasí tak lze očekávat spíše až s příchodem prázdninové sezóny.
