Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
OZE

Drahý plyn zvedá zimní velkoobchodní elektřinu v Německu až k 166 €/MWh. Co to udělá s účty?

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Zimní velkoobchodní nákupy elektřiny v Německu se mohou prodražit až o 16 miliard eur. Podle nové modelové kalkulace analytické společnosti Montel dosáhne průměrná burzovní cena silové elektřiny v období od října 2026 do února 2027 hodnoty 166 eur za megawatthodinu (EUR/MWh). Proti minulé zimě s průměrem 99 EUR/MWh jde o nárůst o 68 procent, který odráží napětí na globálním trhu se zkapalněným zemním plynem.

Shrnutí v bodech

  • Burzovní cena elektřiny v Německu má podle modelu Montel v zimě dosáhnout v průměru 166 €/MWh proti 99 €/MWh z minulé zimy.
  • Celkové velkoobchodní vícenáklady na nákup elektřiny mohou na německém trhu vystoupat až na 16 miliard eur.
  • Referenční cena plynu na burze TTF překročila v listopadu 2026 úroveň 85 €/MWh vlivem narušení tras LNG z Perského zálivu.
  • Němečtí základní dodavatelé zvedají pro prosinec a leden ceny u 126 tarifů elektřiny v průměru o 8 % a u 205 tarifů plynu o 13 %.

Mechanismus trhu a vliv plynových elektráren

Důvodem, proč zdražující surovina tak výrazně hýbe cenou elektrické energie, je způsob fungování evropského velkoobchodního trhu. Cena na burze se tvoří na principu takzvaného merit-orderu. Výslednou cenu pro danou hodinu určuje provozní náklad posledního zdroje, který je nutné spustit k pokrytí celkové poptávky sítě.

Během zimních měsíců spotřeba stoupá kvůli vytápění a osvětlení. V obdobích, kdy panuje chladné počasí s nízkým osvitem a slabým větrem, nepokryjí poptávku větrné ani solární parky. Do sítě pak musí nastoupit flexibilní plynové elektrárny. Jejich vysoké provozní náklady dané drahou surovinou následně stanovují burzovní cenu pro všechny obchodované megawatthodiny. Souvislost mezi rychlostí výstavby bezemisních kapacit a závislostí trhu na fosilních palivech podrobněji rozebírala také dřívější studie o přínosech zelené energie pro rozpočet EU.

O studii, kterou si nechala vypracovat frakce Zelených ve Spolkovém sněmu, informoval německý deník Frankfurter Rundschau. Zelení výsledky využívají k tlaku na spolkovou vládu, aby zrychlila schvalování bateriových úložišť a větrných parků. Ty by mohly plynové bloky v hodinách špičky postupně nahrazovat.

Důvody zdražení zemního plynu na burzách

Zemní plyn v Evropě zaznamenal během podzimu prudký cenový růst. Referenční kontrakt na nizozemské burze Title Transfer Facility (TTF) s dodáním v prosinci 2026 uzavřel páteční obchodování 20. listopadu 2026 na hodnotě 88,665 EUR/MWh. Před rokem se přitom cena stejného měsíčního kontraktu pohybovala kolem 40 EUR/MWh. Surovina tak meziročně zdražila o více než 100 procent.

Hlavním faktorem tohoto vývoje je eskalace bezpečnostní situace na Blízkém východě, která vedla k blokádám v oblasti Hormuzského průlivu. Tato námořní cesta slouží pro export zkapalněného plynu (LNG) z Kataru a dalších producentů v Perském zálivu do evropských a asijských přístavů. Výpadky v dodávkách tankerů přišly v době, kdy evropské státy začaly kvůli klesajícím venkovním teplotám čerpat plyn z podzemních zásobníků.

Co čeká koncové odběratele a domácnosti

Čísla z velkoobchodního trhu nelze zaměňovat s koncovými fakturami spotřebitelů. Silová elektřina tvoří pouze jednu část výsledné ceny. Zbytek připadá na poplatky za distribuci, daně a další státem regulované platby. Většina dodavatelů navíc nakupuje energii na trhu postupně v předstihu, takže se krátkodobé burzovní výkyvy promítají do koncových smluv s časovým posunem.

První dopady se však již projevují. Údaje německého srovnávacího portálu Verivox ukazují, že průměrná koncová cena elektřiny pro domácnosti stoupla z říjnových 33,11 centu za kilowatthodinu (ct/kWh) na listopadových 34,59 ct/kWh. U zemního plynu došlo ke zvýšení z 12,71 ct/kWh na 13,59 ct/kWh. Základní dodavatelé (Grundversorger) ohlásili pro prosinec 2026 a leden 2027 zdražení u 126 tarifů elektřiny v průměru o 8 procent a u 205 tarifů plynu v průměru o 13 procent. U smluv pro nové zákazníky počítají analytici s okamžitým nárůstem cen zhruba o desetinu.

Výrazné rozdíly pociťují jednotlivé typy vytápění. Uživatelé tepelných čerpadel často využívají oddělené tarify pro vytápění, které bývají levnější než běžná spotřeba domácnosti, dodavatel však má právo jejich odběr v době vysoké zátěže sítě krátkodobě regulovat. Ceny lehkého topného oleje po prudkém vzestupu na začátku roku od listopadu mírně klesají. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) se na globálním trhu s ropou drží mírný přebytek těžby, což cenu ropných produktů částečně stabilizuje.

Státní úlevy a růst síťových poplatků

Spolková vláda se snaží dopady na odběratele mírnit. Kabinet 18. listopadu 2026 schválil snížení daně z elektřiny (Stromsteuer) s platností od 1. ledna 2027 na úroveň evropského minima. Sazba klesne z dosavadních 2,05 ct/kWh na 0,1 ct/kWh. Po započtení daně z přidané hodnoty přinese tento krok úsporu přibližně 2,3 ct/kWh. Pro modelovou domácnost s roční spotřebou 4 000 kWh to představuje roční zlevnění o více než 90 eur.

Efekt vládní úlevy však zčásti neutralizuje vývoj regulovaných složek. Od stejného data dochází ke zvýšení souhrnu státem určených příplatků na podporu kombinované výroby elektřiny a tepla, rozvoj mořských větrných parků a využití sítě. Tyto poplatky vzrostou o 23 procent ze stávajících 2,946 ct/kWh na 3,621 ct/kWh. Provozovatelé regionálních distribučních sítí navíc avizují zvýšené náklady na krytí síťových ztrát, které při vysokých burzovních cenách elektřiny rovněž zatíží hospodaření dodavatelů.