Jaro, které nepřineslo vláhu
Už první měsíce roku 2026 naznačily, že letošní sezóna bude z hlediska sucha mimořádná. Březen přinesl v průměru jen 19 mm srážek, duben dokonce pouhých 13 mm – to je jen zlomek dlouhodobého normálu. Květen sice s 57 mm situaci částečně vylepšil, ale zdaleka nestačil na dorovnání deficitu, který se v půdě nahromadil během předchozích týdnů.
Hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu už koncem května varoval, že „některé řeky v Čechách jsou na rekordních minimech a sucho je letos výjimečné už v květnu". To je neobvyklé – typicky se totiž výraznější sucho projevuje až v pozdním létě, kdy se vyčerpají jarní zásoby vody. Letos přišlo o měsíce dříve.
Jak se sucho projevuje v krajině
Současné sucho není jen abstraktní statistický údaj na webu meteorologů. Jeho dopady jsou viditelné pouhým okem prakticky ve všech regionech republiky.
Zemědělství pod tlakem
Půdní vlhkost je podle dat z portálu Intersucho na polovině území Česka na úrovni extrémního sucha. Rostliny nemají odkud čerpat vodu – a to ani ty s hlubším kořenovým systémem. Obiloviny na mnoha polích dozrávají předčasně, s menšími zrny a nižší výnosností. Pícniny pro dobytek trpí nedostatkem vláhy už od prvních sečí. Zemědělci na jižní Moravě a ve středních Čechách hlásí ztráty na výnosech v řádu desítek procent.
Podobná situace jako letos nastala naposledy v letech 2018–2019, kdy sucho v Česku trvalo prakticky nepřetržitě pět let a způsobilo miliardové škody v zemědělství i lesnictví. Tehdy klimatologové varovali, že podobné extrémy budou stále častější – a realita roku 2026 jim dává za pravdu.
Lesy odumírají před očima
Ještě dramatičtější je situace v českých lesích. Stromy oslabené suchem se nedokážou bránit škůdcům, především kůrovci. Odumírání lesů se zrychluje – smrkové porosty v nižších a středních polohách hnědnou a prosychají, buky shazují listy už v červenci, aby snížily výpar. „Sucho už mění tvář české krajiny," konstatoval pro iDNES.cz klimatolog začátkem léta.
Výzkumník Jan Krejza z CzechGlobe k tomu dodává: „Les budoucnosti bude vypadat jinak, než jsme zvyklí. Druhová skladba se bude muset radikálně změnit – smrk z nížin zmizí a nahradí ho odolnější listnáče."
Řeky na historických minimech
Vodní toky napříč republikou hlásí průtoky hluboko pod dlouhodobým průměrem. Sázava, Ohře i Lužnice jsou v některých úsecích prakticky nesjízdné. Vodáci museli zrušit plánované splutí, rybáři hlásí úhyny ryb kvůli nízkému obsahu kyslíku v prohřáté vodě. Na Labi v Děčíně se opět začíná odhalovat hladový kámen – historický ukazatel extrémního sucha, jehož nápis „Wenn du mich siehst, dann weine" (Když mě spatříš, plač) je mementem suchých let.
Nízké průtoky zároveň znamenají, že se voda v řekách rychleji prohřívá. Důsledkem je zhoršení kvality vody – sinice a řasy se v teplé vodě množí geometrickou řadou, což ohrožuje nejen ekosystémy, ale i rekreační využití vodních nádrží.
Tropické teploty sucho dál prohlubují
Červen 2026 byl na území Česka teplotně silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota dosáhla 19,1 °C, což je o 2,6 °C více než normál z let 1991–2020. V řadě průměrných červnových teplot od roku 1961 se tak zařadil jako 3. nejteplejší červen v historii měření.
Druhá polovina června přinesla extrémní horkou vlnu – teploty opakovaně překračovaly 35 °C a na konci měsíce dokonce dva dny po sobě padl absolutní teplotní rekord pro Česko, když rtuť teploměru vystoupala nad hranici 40 °C. Tropické noci, kdy teplota neklesla pod 20 °C, zasáhly téměř polovinu území – v pražském Klementinu naměřili dokonce 27 °C i v nočních hodinách.
Každý takto horký den přitom z půdy odpaří několik milimetrů vody. Když týdenní úhrn srážek činí nula a denní maxima atakují 35 °C, deficit vláhy narůstá raketovým tempem.
Požáry: skrytá hrozba horkého léta
Extrémní sucho v kombinaci s vedry zvyšuje riziko vzniku a šíření požárů. Meteorologové opakovaně vydávali výstrahy před nebezpečím požárů, zejména pro jižní Moravu, střední Čechy a Polabí. Stačí jedna odhozená cigareta nebo jiskra ze zemědělské techniky a oheň se v suché trávě a lesním podrostu šíří nekontrolovatelnou rychlostí.
V červnu 2026 nabylo účinnosti nové nařízení, které za porušení zákazu rozdělávání ohně v období sucha stanovuje pokutu až 100 tisíc korun – a platí až do 15. září.
Co čekat ve zbytku léta?
Současné ochlazení, které přinesl 20. červenec s teplotami mezi 9 a 21 °C a přeháňkami, je podle meteorologů pouze dočasné. Dlouhodobé výhledy naznačují, že se tropické teploty do Česka v srpnu vrátí – a s nimi i prohlubující se sucho. „Meteorologické modely ukazují, že léto 2026 nebude normální. Nevleze se do škatulek," varovali meteorologové už na jaře.
Klíčovým faktorem je také klimatický fenomén El Niño, který podle odborníků v roce 2026 nabývá na síle. Podle ČT24 pravděpodobnost takzvaného Super El Niña výrazně stoupla – a tento jev historicky vede k nadprůměrným globálním teplotám a extrémním výkyvům počasí včetně sucha ve střední Evropě.
Klimatická změna: sucho jako nový normál?
Není to poprvé, co Česko čelí takto rozsáhlému suchu. Mezi lety 2014 a 2019 zažila země prakticky nepřetržité suché období, které vyvrcholilo kůrovcovou kalamitou a miliardovými škodami. Jenže tehdy šlo o událost, kterou klimatologové označovali za „výjimečnou". Dnes, o necelých sedm let později, se sucho vrací – a je ještě intenzivnější a přichází dříve.
„Klimatické modely byly podhodnocené. Stav, který podle nich měl nastat až v roce 2040, zažíváme už dnes," hodnotil v rozhovoru pro Radiožurnál klimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe. Průměrná teplota v Česku od roku 1961 vzrostla o více než 2 °C a počet tropických dní (s teplotou nad 30 °C) se za posledních 30 let více než zdvojnásobil.
Pro českou krajinu to znamená jediné: na sucho se musí připravit nejen zemědělci a lesníci, ale i města, vodohospodáři a každý z nás. Budování retenčních nádrží, obnova mokřadů, změna druhové skladby lesů a efektivnější hospodaření s vodou už nejsou volitelnou budoucností – ale nutností.
Kdy naposledy bylo v Česku takové sucho jako letos?
Naposledy Česko zažilo srovnatelně rozsáhlé sucho v letech 2018–2019, které bylo součástí pětiletého suchého období 2014–2019. Letošní sucho je však výjimečné tím, že nastupuje už od časného jara a v kombinaci s mimořádně teplým červnem překonává i některé parametry sucha z předchozích let.
Může za současné sucho klimatická změna, nebo jde o přirozený výkyv?
Podle vědeckého konsenzu se na současném suchu podílí obojí. Přirozená variabilita počasí existuje vždy, ale klimatická změna zesiluje její extrémy – vlny veder jsou častější a intenzivnější, srážky nepravidelnější a období sucha delší. Průměrná teplota v Česku od roku 1961 vzrostla o více než 2 °C, což významně zvyšuje výpar a celkový tlak na vodní zdroje.
Co mohu jako jednotlivec udělat pro zmírnění dopadů sucha?
V krátkodobém horizontu je nejúčinnější šetřit vodou – omezit zalévání trávníků, mytí aut a napouštění bazénů v obdobích sucha. Dlouhodobou pomocí je podpora zadržování vody v krajině – například budováním dešťových nádrží na vlastním pozemku, výsadbou stromů či podporou obnovy mokřadů a remízků ve svém okolí.
