Ničivá síla přírody: Tornáda a krupobití v USA
Podle hlášení z amerických meteorologických služeb a reportáží, které publikoval MSN, zasáhly bouřky několik států, přičemž největší destrukci zanechaly v oblasti středního západu. Tornáda dosáhla vysokých intenzit na stupnici Fujita (EF), což vedlo k totální destrukci obytných zón. Kromě rotujícího větru byl hlavním problémem i extrémní krupobití. Kroupy měřící několik centimetrů dopadaly na oblast s vysokou hustotou obyvatel, což vedlo k poškození vozidel a rozbití oken v tisících případech.
Prvotní zprávy naznačují, že počet obětí se již vyšel do desítek a stovky lidí musely být okamžitě evakuovány do úkrytů. Situaci komplikovaly i silné dešťové záplavy, které v některých údolích vytvořily bleskové povodně. Meteorologové varovali, že dynamika těchto bouřek byla neobvykle agresivní i vzhledem k měsíci, v němž se nacházíme.
Meteorologické pozadí: Jak vznikají tyto supercelly?
Pro pochopení této katastrofy je nutné se podívat na dynamiku atmosféry. K vzniku těchto extrémních jevů dochází v důsledku konvergence dvou protichůdných vzdušných hmot. Teplý, vlhký vzduch z Mexického zálivu se střetává s chladnějším a suchším vzduchem proudícím z Kanady. Tento střet vytváří obrovskou nestabilitu v atmosféře, známou jako vysoký index CAPE (Convective Available Potential Energy).
Klíčovým faktorem pro vznik tornáda je však tzv. vertikální wind shear, tedy změna rychlosti a směru větru s rostoucí výškou. Když se tyto podmínky spojí, vznikají tzv. supercelly – organizované bouřkové systémy s rotující zdířím (mezocyklonou). Právě tyto supercelly jsou "matkami" nejničivějších tornád. V rámci těchto bouřek dochází k silnému vertikálnímu pohybu proudění, což vede k tvorbě krupobití, kdy ledové částice jsou v bouřkovém jádru neustále vyhazovány nahoru a dolů, dokud nejsou příliš těžké na to, aby je vzdušné proudy udržely.
Souvislost s klimatickými změnami
Meteorologové stále častěji poukazují na to, že i když je tornádové období v USA tradičně jarní, intenzita a frekvence extrémních bouřek se mění. Vyšší teploty oceánů znamenají, že atmosféra obsahuje více vodní páry, což je "palivo" pro bouřky. Zvýšená energetická bilance atmosféry vede k tomu, že bouřky jsou nejen intenzivnější, ale také mají tendenci vytvářet více extrémních jevů v kratším časovém intervalu. To zvyšuje nároky na systémy včasného varování, které musí být schopny reagovat v řádu minut.
Může se to stát i v Česku?
Častou otázkou českých čtenářů je, zda hrozí podobná katastrofa i u nás. Tornáda v České republice jsou vzácná, ale nejsou nemožná. Historicky jsme zaznamenali několik ničivých tornád, například v roce 1999 nebo v oblasti Moravy. Nicméně, geografické podmínky v USA (rozlehlé roviny a přímý kontakt s teplým zálivem) jsou pro vznik masivních tornád mnohem příznivější než naše středoevropské prostředí.
Co je pro nás však velmi relevantní a časté, je extrémní krupobití a silné bouřky doprovázené deštovými proudy. Podobné supercelly, které v USA způsobují tornáda, se občas vyskytují i nad naším územím, což vede k lokálním škodám na zemědělství a majetku. S rostoucími teplotami v rámci globálního oteplování můžeme očekávat, že i naše letní bouřky budou mít stále větší ničivý potenciál.
Jak poznám, že se blíží tornádo?
Nejlepším indikátorem je náhlé ztmavnutí oblohy, velmi intenzivní déšť následovaný náhlým utichnutím deště a zvuk připomínající těžký vlak nebo hromobijící motor letadla. Vždy sledujte oficiální meteorologické výstrahy.
Co je to stupnice Fujita (EF)?
Je to stupnice používaná k hodnocení intenzity tornáda na základě škod, které způsobil. Stupnice sahá od EF0 (lehké poškození) až po EF5 (totální destrukce, kde jsou budovy doslova vytrženy ze základů).
Jak se chránit před krupobitím?
Pokud nejste v budově, nejbezpečnější je zůstat v automobilu (pokud není hrozit tornádo) nebo se schovat pod pevný předmět. V domácnosti se vyhýbejte oknům a zůstaňte v nejnižších patrech.