Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák

Čtyři tornáda zasáhla Litvu v pátek 5. června 2026 večer — silné vortexové bouře, které jsou v Pobaltí mimořádnou vzácností. Nejhůře zasaženo bylo druhé největší litevské město Kaunas, kde silný vichr strhal střechy a kosil stromy. Bez elektřiny zůstalo přes 8 000 domácností. A nejde o náhodu: evropská tornádová sezona roku 2026 je jedna z nejaktivnějších v historii sledování, přičemž se nad Tichým oceánem právě formuje potenciálně rekordní super El Niño.

Páteční večer, který Litva tak rychle nezapomene

Páteční večer 5. června 2026 se nad Litvou strhla bouřková soustava, jíž by se více hodilo místo někde nad americkými pláněmi než nad pobaltskými doubravami. Litevská hydrometeorologická služba zaznamenala vznik nejméně čtyř tornadových vírů — tři přímo v Litvě a jeden v sousedním severovýchodním Polsku. Nejsilnější z nich dosáhl stupně IF2 (mezinárodní Fujitova škála), což odpovídá odhadovaným nárazům větru přes 180 km/h.

Záběry z mobilních telefonů, které se rychle šířily sociálními sítěmi, zachytily dramatické trychtýřovité mraky klesající z rozbouřených cumulonimbů nad Kaunasem, Ukmergės rajonem i v okolí městečka Kazlų Rūda. Litevci, kteří mají s tornády pramalou zkušenost, zůstávali v šoku.

Aleksotas: střechy pryč, stromy jako zápalky

Nejvíce utrpěl kaunaský čtvrť Aleksotas, kde tornádo doslova pohřbilo část ulic pod popadenými stromy a strhlo střechu z obytné budovy. Záchranáři zaznamenali šestnáct výjezdů jen v Kaunasu — ve všech případech kvůli stromům blokujícím komunikace nebo poškozeným konstrukcím.

Energetická společnost ESO hlásila, že bouře přivedla bez proudu přibližně 8 000 odběratelů. Technické čety pracovaly celou noc; nestabilní počasí se srpnovou intenzitou přetrvávalo do časných ranních hodin soboty. Vítr v nárazech dosahoval 15–16 metrů za sekundu (54–58 km/h) a za 12 hodin napršelo místy přes 15 milimetrů srážek — relativně malé množství, které však přišlo velmi rychle a za mohutného krupobití. Obě složky dohromady způsobily lokální záplavy a zkomplikovaly dopravu napříč regionem.

Tornádo v Aleksotasu bylo následně klasifikováno jako IF2 — tedy středně silné. Přesto žádné oběti na životech nebyly hlášeny, za což lze být jen vděčni. Zasáhlo totiž obytnou zástavbu v hustě obydlené části Kaunasu.

Tornáda v Pobaltí? Dříve skoro nevídaný jev

Proč jsou litevská tornáda tak překvapivá? Pobaltské státy leží v oblasti, kde se studený skandinávský vzduch setkává se stále teplejšími vzdušnými hmotami přicházejícími ze středozápadní Evropy. Historicky se zde vyskytovala tornáda jen vzácně a zřídkakdy přesáhla stupeň F1.

Rok 2026 ale píše jiný příběh. Evropská tornádová sezona 2026 je mimořádně aktivní: do začátku června bylo na kontinentě potvrzeno 135 tornád, přičemž sezóna si vyžádala 1 oběť a nejméně 33 zraněných. Pro srovnání: průměrný roční počet evropských tornád se pohybuje kolem 300, přičemž však většina z nich připadá na druhou polovinu léta. Jestliže sezóna začala takto intenzivně, meteorologové se obávají, co přijde v červenci a srpnu.

El Niño klepe na dveře — a tentokrát velmi důrazně

Celé dění nelze oddělit od globálního klimatického kontextu. Světová meteorologická organizace (WMO) potvrdila 2. června 2026, že v tropickém Pacifiku se rozvíjejí podmínky El Niño. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) odhaduje teplotní anomálii centrálního rovníkového Pacifiku na 3–4 °C nad normálem, což by z tohoto El Niño udělalo nejsilnější zaznamenaný případ v historii — tzv. super El Niño.

El Niño přináší globální přeskupení atmosférické cirkulace. Pro Evropu to mimo jiné znamená intenzivnější proudění vlhkého vzduchu ze západu, vyšší frekvenci supercell a silnějších bouřek v letních měsících. Přesně to, co jsme viděli nad Kaunasem v pátek večer.

Studie Eidgenössische Technische Hochschule (ETH) v Curychu z letošního roku navíc prokázala, že supercely s tornádním potenciálem se v Evropě vyskytují stále severněji a výše do kontinentu — včetně oblastí, kde je místní obyvatelé dosud považovali za raritní výjimku. Pobaltí, ale i Polsko, Česko nebo Slovensko, jsou nově v hledáčku meteorologů.

Co čeká Evropu? Letní sezóna pod tlakem

Výhled na zbytek léta 2026 je znepokojivý. Rozvíjející se super El Niño bude podle ECMWF zesilovat minimálně po celý srpen. Teplotní kupole, supercely i intenzivní přívalové srážky se tak stanou spíše pravidlem než výjimkou. Česká republika to ostatně pocítila již v prvním červnovém týdnu — silné bouřky se srážkovými úhrny přes 30 mm za hodinu postihly Moravu a části Čech.

Pro Litvu byl páteční večer varováním: klimatická změna nepřekreslila pouze statistiky, ale posunula mapu tornádového nebezpečí doslova ke dveřím Baltského moře. Čtyři tornáda nad litevskými poli a střechami nejsou ojedinělý exces. Jsou signálem, co přijde.

Jsou tornáda v Pobaltí a v severní Evropě skutečně neobvyklá?

Ano, historicky patří Pobaltí k oblastem s velmi nízkým výskytem tornád. Ačkoli Evropa jako celek zaznamenává ročně stovky tornád, naprostá většina vzniká ve Středomoří, na Balkáně nebo ve střední Evropě. Tornáda dosahující stupně IF2 v Litvě jsou skutečnou raritem. Klimatická změna a zvyšující se teplotní kontrasty vzduchových hmot však posouvají tornádový pás stále severněji.

Co je mezinárodní Fujitova škála (IF) a jak se liší od americké EF stupnice?

Mezinárodní Fujitova škála (IF) je evropská adaptace americké Vylepšené Fujitovy stupnice (EF), přizpůsobená typům budov a vegetaci obvyklé v Evropě. IF2 odpovídá přibližně EF2, tedy tornádu s odhadovanými nárazy větru 178–218 km/h, schopnému strhat střechy z pevných konstrukcí, vyvracet vzrostlé stromy a vážně poškozovat budovy.

Jak může ovlivnit rozvíjející se super El Niño počasí v Česku?

Super El Niño typicky přináší do střední Evropy teplejší a sušší léta, ale zároveň zesiluje konvektivní bouřkovou aktivitu — tedy intenzivnější přívalové deště, krupobití a silné bouřky v odpoledních a večerních hodinách. Zároveň bývají teplotní kontrasty výraznější, což zvyšuje riziko lokálních tornád i ničivých poryvů větru v supercely. Meteorologové doporučují sledovat aktuální varování ČHMÚ a neplánovat pobyt pod otevřeným nebem při výsklenku konvektivní situace.