Červencové požáry přepsaly historické statistiky
Zatímco během první poloviny roku 2026 se celosvětové emise z požárů udržovaly na podprůměrné úrovni, příchod intenzivních vln veder na sklonku července situaci v jižní a západní Evropě dramaticky zhoršil. Dlouhotrvající sucho spojené s vysokými teplotami proměnilo vegetaci v hořlavou směs, což vedlo k rozsáhlým požárům především ve Francii, Španělsku a Portugalsku.
Podle nejnovějších analýz CAMS zaznamenala Francie v červenci 2026 vůbec nejhorší emise uhlíku z lesních požárů v historii sledování. Do atmosféry se uvolnilo 0,89 megatuny uhlíku (MtC), čímž byl výrazně překonán dosavadní rekord z roku 2022, který činil 0,64 MtC. V globálním měřítku dosáhly emise z požárů během týdne od 23. do 29. července 2026 hodnoty 49,8 MtC. Přestože byl celosvětový součet o 15 % nižší než srovnávací průměr z let 2003–2025, v 20 zemích světa byla požární aktivita výrazně vyšší než obvykle.
Jak nová aplikace Fire Emissions Watch funguje?
Klíčovým prvkem nového rozhraní je Globální systém asimilace požárů (GFAS). Ten staví na 23leté ucelené řadě satelitních pozorování z let 2003 až 2026. Systém měří tepelný výkon vyzařovaný požáry (Fire Radiative Power) a na jeho základě s vysokou přesností vypočítává odhady spálené biomasy i množství uvolněných znečišťujících látek.
Veřejnost, vědecké instituce i novináři mají díky aplikaci Fire Emissions Watch poprvé možnost:
- Interaktivně sledovat denní, měsíční i celoroční emise v libovolném státě či regionu na světě.
- Vizualizovat přesun kouřových mraků v reálném čase a předpovídat jejich dopad na kvalitu ovzduší.
- Srovnávat aktuální požární sezónu s historickými průměry a extrémy od roku 2003.
- Snadno stahovat grafické výstupy a podkladová data pro další odborné analýzy.
Všechna data jsou v souladu s evropskou politikou otevřených dat dostupná zdarma pod licencí CC-BY-4.0. To usnadňuje meteorologickým službám i orgánům ochrany veřejného zdraví včasné varování obyvatelstva před znečištěným ovzduším.
Přenos kouře na velké vzdálenosti a vliv na atmosféru
Dopady velkých lesních požárů zdaleka nekončí na hranicích spáleného území. Jemné aerosolové částice (PM2.5) a oxid uhelnatý obsažené v kouři se dostávají do vyšších vrstev troposféry, kde je silné proudění větru dokáže transportovat na vzdálenosti tisíců kilometrů. Během červencové krize v západní Evropě tak kouřový závoj z francouzských a španělských požárů ovlivňoval rozptylové podmínky a transparenci atmosféry nad značnou částí Středozemí i střední Evropy.
Kromě přímého zdravotního rizika pro obyvatele mají emise z požárů přímý vliv na radiční bilanci Země. Částice kouře odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru, ale zároveň mohou absorbovat teplo a měnit mikrofyzikální vlastnosti oblaků. Tím přímo vstupují do lokálních předpovědí počasí. Podrobnosti o dalších extrémních meteorologických jevech a rekordech si můžete přečíst v naší sekci o extrémním počasí.
Z jakých zdrojů čerpá aplikace Fire Emissions Watch svá data?
Aplikace využívá Globální systém asimilace požárů (GFAS), který zpracovává tepelná data z družicových snímačů a korigujeme je podle 23leté datové řady satelitního pozorování od roku 2003.
Které znečišťující látky nástroj kromě uhlíku sleduje?
Systém monitoruje také emise oxidu uhelnatého (CO), skleníkových plynů jako oxid uhličitý (CO2) a jemných prachových částic (PM2.5 a PM10), které zásadně zhoršují kvalitu ovzduší a lidské zdraví.
