Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Vědecké modely, které nám dosud říkaly, jak se bude měnit náš svět, mohou obsahovat kritickou chybu. Nové zjištění naznačuje, že kvůli jedné opomenuté nebo špatně nastavené proměnné v klimatických rovnicích může hladina světových oceánů stoupnout o 35 % rychleji, než dosavadní předpovědi ukazovaly. Tato informace vyvolává v odborných kruzích otázky o přesnosti našich nejlepších predikčních nástrojů a o tom, jak rychle se musíme připravit na neúprosný příliv vody.

Matematika, která může selhat: Co se děje v klimatických modelech?

Klimatologické modelování je jednou z nejkomplexnějších vědeckých disciplín. Snaží se totiž simulovat interakci mezi atmosférou, oceány, kryosférou (ledem) a biosférou. Jak uvádí Indian Defence Review, existuje možnost, že v klíčových rovnicích, které určují rychlost stoupání hladiny moří, chybí jedna zásadní proměnná. Tato chyba by mohla vést k tomu, že naše současná očekávání jsou příliš optimistická.

Pokud se ukáže, že modely podceňují rychlost procesů, můžeme čelit scénáři, kdy se adaptace pobřežních měst, infrastruktury a ekosystémů nestihne realizovat včas. V klimatologii není chyba v jednom parametru jen drobnou odchylkou; v komplexních systech s zpětnými vazbami může malá chyba vést k exponenciálnímu zrychlení celého procesu.

Mechanismus stoupání hladiny: Tání ledu a tepelná expanze

Abychom pochopili vážnost situace, musíme se podívat na to, co hladinu moří vůbec zvyšuje. Podle dat z Wikipedia a studií IPCC jsou hlavními hybateli dva procesy:

  • Tání ledovců a ledových polí: Přidávání nového objemu vody do oceánů z tajících ledovců Grónska a Antarktidy.
  • Termální expanze: Jak se oceány ohřívají, molekuly vody se pohybují více a zabírají větší prostor, což vede k objemnému růstu oceánů.

    Mezi lety 1993 a 2018 tání ledovců zodpovídalo 44 % růstu hladiny, zatímco termální expanze tvořila 42 %. Pokud nová zpráva o "chybné proměnné" naznačuje, že například interakce mezi teplou vodou a ledovci je v modelech špatně popsána, může to vysvětlit právě oněch 35% zrychlení.

    Globální varování od WMO a IPCC

    Světová meteorologická organizace (WMO) a Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC) již dlouhodobě varují, že tempo stoupání hladiny se zrychluje. Zatímco v minulosti se růst pohyboval v řádech milimetrů za rok, v posledním desetiletí (2013–2022) dosáhlo tempo průměrně 4,62 mm za rok.

    Pokud se skutečně potvrdí, že modely podceňují rychlost, musíme přehodnotit i scénáře pro rok 2100. Dosavadní odhady se pohybují od 30 cm do 1,9 metru v závislosti na emisních scénářích. Pokud do tohoto výpočtu započítáme zrychlení o třetinu, hranice pro nejhorší scénáře se může posunout do mnohem nebezpečnější oblasti, která by mohla ohrozit existenci celých ostrovních států i metropolí jako je New York, Šanghaj nebo Mumbai.

    Jak to ovlivní Českou republiku a střední Evropu?

    Může se zdát, že pro zemi bez přístupu k oceánu, jako je Česká republika, je stoupání hladiny moří problematickou otázkou pouze teoretickou. Opak je však pravdou. Oceány jsou hlavním regulátorem globálního klimatu a jejich stav přímo ovlivňuje atmosférickou cirkulaci.

    Změny v teplotě a objemu oceánů ovlivňují stabilitu tzv. jet streamu (průtokového proudu), který určuje počasí v naší země. Pokud se naruší rovnováha v oceánských systémech, může to v naší oblasti znamenat:

    1. Extrémnější srážkové jevy: Více vlhkosti v atmosféře může vést k ničivým povodním, které již v našem regionu známe.
    2. Nestabilitu teplotních extrémů: Změny v oceánských proudech mohou způsobovat neobvykle dlouhá sucha nebo naopak rekordní vlny veder.
    3. Ekonomické dopady: Globální nestabilita v oblasti potravinových řetězců (způsobená ztrátou úrodných pobřežních oblastí) se promítne i do cen potravin v českých regálech.

      Závěr: Potřeba precizního monitoringu

      Tento nález není důvodem k panice, ale je to silný signál pro vědeckou obec a politiky. Musíme investovat do preciznějšího monitoringu oceánů a neustálého ladění našich modelů. Pokud skutečně neznáme všechny proměnné, naše schopnost připravit se na budoucí změny je omezená. Věda musí být o krok napřed před fyzikální realitou, která se mění rychleji, než jsme si kdy dovolili předpokládat.

      Znamená tato chyba, že dosavadní vědecké předpovědy byly zcela nesprávné?

      Ne, modely jsou stále založeny na pevných fyzikálních základech. Tato nová informace naznačuje pouze, že jeden konkrétní parametr (např. způsob, jakým se teplo šíří hlouběji do oceánu nebo jak rychle se pod ledem tvoří voda) může být v matematických rovnicích nedokonalý, což vede k podhodnocení tempa změn.

      Jak poznáme, zda se stoupání hladiny skutečně zrychluje podle tohoto nového scénáře?

      K tomu slouží satelitní měření výšky hladiny moře a senzory v oceánských hloubkách. Pokud data z těchto měření začnou systematicky vykazovat hodnoty vyšší, než jaké předpovídají současné modely, bude to potvrzením, že proměnná v rovnicích byla skutečně chybná.

      Může stoupající hladina moří ovlivnit naše pitnou vodu v ČR?

      Nepřímo ano. Globální změny klimatu spojené s oceány ovlivňují cyklus srážek. Pokud tyto změny povedou k častějším suchým obdobím v našem regionu, může dojít k poklesu hladiny podzemních vod, což je klíčový zdroj pitné vody.