Od ranního chladu k téměř letnímu odpoledni
Čtvrteční ráno bylo pro konec května nezvykle chladné. Nejmrazivěji bylo na Českomoravské vrchovině — stanice v Dolní Cerekvi u Jihlavy zaznamenala minimum pouhých 6,8 °C, podobně chladno bylo i na slovenské Levoči (6,7 °C). Pod 9 °C klesly teploty také v Maršově u Úpice (8,7 °C) či v podhorské Zašové na Valašsku (8,9 °C). Většina Čech se ráno pohybovala mezi 9 a 12 °C — v Bezděkově pod Třemšínem naměřili 9,4 °C, na Nové Pace 9,7 °C a v Jablonci nad Nisou 9,8 °C.
Odpoledne ale přišel prudký obrat. Jakmile se slunce opřelo do prohřáté krajiny, teploty vylétly vzhůru. Absolutním vítězem dne se stalo Brno Královo Pole, kde ručička teploměru vystoupala na 28,7 °C — hodnotu, která by se neztratila ani uprostřed léta. Jihomoravský kraj tak znovu potvrdil pověst nejteplejšího regionu Česka. V Břeclavi se odpoledne zastavilo na 24,8 °C, na jihu Čech v Bezděkově pod Třemšínem na 24,7 °C a v Horních Bojanovicích na 24,0 °C.
Pro srovnání: teplotní rozdíl mezi ranním minimem a odpoledním maximem činil v Brně téměř 15 °C, na Vysočině dokonce kolem 22 °C (Dolní Cerekev ráno 6,8 °C, okolní stanice přes den nad 20 °C). Tak velká denní amplituda je pro druhou polovinu května příznačná — noci jsou stále dlouhé a obloha bez mraků nechává teplo unikat, zatímco slunce už pálí jako v létě.
K večeru se situace uklidnila. Ve 21 hodin hlásila většina stanic 13–19 °C, nejtepleji bylo v Neratovicích (19,1 °C), Břeclavi (18,1 °C) či v Brně Králově Poli (17,9 °C). Chladněji zůstávalo v podhorských oblastech — v Jablonci nad Nisou večer 12,8 °C, v Novém Městě pod Smrkem 12,7 °C.
Vítr se opřel do Moravy a Slezska
Zatímco Čechy si užily převážně klidný den, východ republiky pocítil silný a nárazový vítr. Nejsilnější poryv dne zaznamenala stanice ve Václavovicích u Ostravy — 46,8 km/h. Druhý nejsilnější náraz ohlásila slovenská Levoča, kde vítr dosáhl rychlosti 41,8 km/h. Silně foukalo i v Nové Pace (náraz 29,9 km/h), v Brně Králově Poli (24,5 km/h) či v Srchu u Pardubic (22,7 km/h).
Zajímavým detailem je, že zatímco na východě republiky vítr dosahoval rychlostí srovnatelných s čerstvou vichřicí, Čechy, zejména střední a západní, zůstaly prakticky bezvětří. V Neratovicích, na Kladně ani v jižních Čechách se vzduch téměř nehnul. Šlo o důsledek tlakového pole, které se nad střední Evropou udržovalo v poměrně vysokých hodnotách — tlak se pohyboval mezi 1026 a 1030 hPa, typicky pro stabilní a suché počasí.
Další suchý den — srážky jen symbolické
Déšť byl ve čtvrtek vzácností. Naprostá většina stanic — od Neratovic přes Prahu, Kladno, Brno, Břeclav až po slovenskou Levoču — nezaznamenala ani kapku srážek. Jedinými výjimkami byly Sudoměřice nad Moravou (1,2 mm), Šternberk (0,8 mm) a Václavovice (0,8 mm), kde slabě zapršelo při přechodu lokálních přeháněk na východě území.
Pro jinak suchý květen 2026 jde o další kapku do moře. Připomeňme, že celkové srážkové úhrny za poslední měsíce jsou hluboce pod normálem — v předchozích článcích jsme detailně popisovali jedno z nejsušších jar v historii českých měření. Situace zůstává vážná zejména pro zemědělce, kteří se potýkají s nedostatkem vláhy v půdě.
Co přinesou další dny?
Čtvrteční kontrasty nejsou ničím výjimečným — podobný scénář se v květnu 2026 opakuje prakticky denně. Podle předpovědi ČHMÚ se však v pátek a o víkendu začne výrazně oteplovat. Už v pátek se denní maxima mohou v Polabí a na jižní Moravě přiblížit 25 °C, v sobotu až 27 °C a v neděli by se podle aktuálních modelových výstupů mohla teplota na jižní Moravě opět dotknout 30 °C.
Ranní minima zůstanou mírná — kolem 7 až 12 °C — takže kontrast mezi ránem a odpolednem se ještě zvýrazní. Víkend by měl být převážně slunečný, riziko přeháněk je minimální. Pokud se potvrdí nástup avizované tepelné kupole (o které jsme psali v předchozím článku), mohl by konec května přinést vůbec první tropický den letošního roku.
Proč je v květnu tak velký rozdíl mezi ranní a odpolední teplotou?
Květen je přechodový měsíc, kdy je slunce už vysoko a intenzivně ohřívá zemský povrch, ale noci jsou stále poměrně dlouhé. Při jasné obloze (což je typické pro tlakové výše) teplo v noci rychle uniká do kosmického prostoru — tento jev se nazývá radiační ochlazování. Proto i po horkém dni může ráno teplota klesnout o 15–22 °C. V létě už jsou noci kratší, takže teplota nestihne tolik poklesnout.
Může 28,7 °C v Brně znamenat začátek vlny veder?
Zatím ne. Vlna veder je definována jako období alespoň tří po sobě jdoucích dnů s tropickou teplotou (30 °C a více). Ve čtvrtek sice Brno atakovalo 29 °C, ale ostatní stanice se držely výrazně níže. Pokud se však potvrdí očekávaný příliv teplého vzduchu z jihozápadu, mohli bychom se prvních tropických dní dočkat už o víkendu. Sledujeme situaci.
Proč na Moravě foukalo, zatímco v Čechách bylo bezvětří?
Rozdíl souvisí s tlakovým polem a orientací terénu. Nad ČR se ve čtvrtek udržovala oblast vysokého tlaku, ale na východním okraji této tlakové výše proudil chladnější a sušší vzduch od severozápadu, který zesiloval právě nad Moravou a Slezskem. Navíc Moravská brána funguje jako přirozený větrný tunel, který proudění urychluje. Čechy ležely blíže středu tlakové výše, kde je proudění minimální.
