Co přesně modely předpovídají
Numerický model UKV (United Kingdom Variable resolution), který provozuje Met Office s rozlišením 1,5 km, patří mezi nejpřesnější nástroje pro krátkodobou předpověď počasí na Britských ostrovech. Jeho aktuální běhy naznačují, že vrchol vlny veder nastane v pondělí 25. května, kdy by se nad jihovýchodní Anglií — konkrétně nad regionem East Anglia — mohly teploty přiblížit hranici 36 °C. Oficiální předpověď Met Office je zatím konzervativnější a počítá s maximy kolem 33 °C, což by i tak znamenalo překonání dosavadního rekordu.
„Teploty porostou během víkendu, zejména na jihu, kde v sobotu očekáváme 30 °C a v neděli 32 °C. Vrchol přijde v pondělí, kdy bychom mohli naměřit 33 °C v jižní Anglii a Midlands,“ uvedl Steve Kocher, zástupce hlavního meteorologa Met Office. Už v pátek 22. května přitom teplota na londýnském letišti Heathrow dosáhla 27,4 °C, což znamenalo nejteplejší den letošního roku.
Sto let starý rekord v ohrožení
Současný britský květnový teplotní rekord činí 32,8 °C a byl zaznamenán hned dvakrát — poprvé 22. května 1922 v londýnské čtvrti Camden Square a podruhé 29. května 1944 na třech různých stanicích (Horsham, Tunbridge Wells a Regent's Park). Od té doby se žádné květnové teplotě nepodařilo tuto hranici překonat. Nyní, po více než 80 letech, stojí tento historický milník na prahu zániku.
Pro srovnání: český květnový teplotní rekord činí 35,0 °C, naměřený 29. května 2005 v pražském Klementinu. Střední Evropa tedy zná květnová vedra o něco lépe než Britské ostrovy, které jsou díky svému přímořskému charakteru chráněny Atlantikem před extrémy. Právě proto je současná situace na ostrovech tak výjimečná.
Proč se Británie „vaří“? Mechanismus vedra
Na rozdíl od typických středomořských vln veder, které do střední Evropy přinášejí horký vzduch přímo ze Sahary, má současná britská epizoda odlišný původ. Hlavním hnacím motorem je mohutná tlaková výše, která se usadila nad Britskými ostrovy a okolním mořem. Vzduch v oblasti vysokého tlaku klesá směrem k zemskému povrchu, přičemž se stlačuje a adiabaticky zahřívá — stejný princip, jaký známe z fénového efektu na závětrných stranách hor. Met Office zdůrazňuje, že většina vzduchu nad Británií stále pochází z Atlantiku, ale právě proces adiabatické komprese z něj vytváří výrazně teplejší hmotu.
Tento mechanismus je pro britské vlny veder typičtější než přímý transport horkého vzduchu z nižších zeměpisných šířek, což je naopak obvyklé pro kontinentální Evropu včetně Česka.
Oficiální heatwave na obzoru
Britský meteorologický úřad definuje heatwave (vlnu veder) jako tři po sobě jdoucí dny, během nichž maximální denní teplota dosáhne nebo překročí prahovou hodnotu pro daný region. Tyto prahy se liší podle oblasti — pro jihovýchodní Anglii činí 28 °C, pro Midlands 27 °C. Podle aktuálních předpovědí budou tyto podmínky splněny od neděle, přičemž se očekává, že se heatwave během pondělí a úterý rozšíří i do centrální a západní Anglie a části Walesu.
Jantarové výstrahy: zdravotní riziko pro celou populaci
Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) vydala jantarové výstrahy před horkem pro pět regionů Anglie — Midlands, východní Anglii, jihovýchodní Anglii a Londýn. Jde o mimořádný krok, protože standardní systém výstrah funguje pouze od 1. června do 1. září. Mimo toto období lze vydat pouze takzvané „extraordinary alerts“, což se nyní stalo.
Jantarová výstraha znamená, že zvýšené riziko nehrozí jen zranitelným skupinám, ale i běžné populaci. Očekává se nárůst poptávky po zdravotních a sociálních službách. Úřady doporučují pít dostatek tekutin, vyhýbat se přímému slunci mezi 11. a 15. hodinou a udržovat domácnosti v chladu.
Chladné moře jako skryté nebezpečí
Zatímco vzduch bude dosahovat tropických hodnot, povrchová teplota moře kolem Britských ostrovů zůstává nízká — od 9 °C u Skotska po 13 °C na jihozápadě Anglie. Met Office a Královská záchranná služba (RNLI) varují před rizikem šoku ze studené vody, který může i zdatné plavce dostat do život ohrožující situace. „Náhlé ponoření do studené vody vyvolává bezděčné zalapání po dechu, zrychlené dýchání a paniku,“ upozorňuje Ashley Jones z Royal Life Saving Society UK.
Klimatická změna ztrojnásobila pravděpodobnost
Met Office loni zveřejnil atribuční studii publikovanou v odborném časopise Royal Meteorological Society's Journal 'Weather', která zkoumala, jak klimatická změna ovlivňuje pravděpodobnost překonání květnového teplotního rekordu 32,8 °C. Výsledky jsou znepokojivé: šance na prolomení rekordu je dnes zhruba třikrát vyšší než v předindustriálním klimatu neovlivněném emisemi skleníkových plynů.
Zatímco dříve šlo přibližně o jednou za 100 let se opakující událost, v současném klimatu se podobná epizoda vyskytuje v průměru jednou za 33 let. A trend bude dále zesilovat — pokud bude růst globálních teplot pokračovat současným tempem, mohou se květnová vedra nad 33 °C stát v Británii relativně běžnou záležitostí druhé poloviny 21. století.
Může podobná vlna veder zasáhnout i Česko?
Současná synoptická situace nad Británií je pro střední Evropu příznivá — mohutná tlaková výše nad Britskými ostrovy blokuje postup frontálních systémů a vytváří podmínky pro stabilní a teplé počasí i ve střední Evropě. Podle aktuálních výstupů modelů se však horký vzduch nad kontinentální Evropu v nejbližších dnech nepřelije v tak extrémní podobě.
Česko nicméně zažilo vlastní historickou květnovou vlnu veder v roce 2005, kdy koncem měsíce teploty překročily 30 °C na mnoha stanicích a v Praze-Klementinu padl dosud platný rekord 35,0 °C. Také květen 2018 přinesl nadprůměrně teplé počasí s maximy nad 30 °C. Tyto epizody ukazují, že i středoevropský region je vůči časným vlnám veder zranitelný — zejména v éře postupující klimatické změny, která posouvá celé teplotní rozdělení směrem k vyšším hodnotám.
Pro české čtenáře je britská epizoda důležitým mementem: extrémní vedra nejsou výsadou tropických oblastí ani vrcholného léta. I v mírném podnebném pásu a mimo hlavní sezónu mohou teploty atakovat hodnoty, které byly ještě před několika dekádami nemyslitelné.
Rekord, který změní učebnice
Bez ohledu na to, zda pondělní maximum dosáhne „pouhých“ 33 °C, nebo se přiblíží modelovým 36 °C, je jisté, že květen 2026 se zapíše do britské meteorologické historie. Meteorologové budou situaci bedlivě sledovat — v sázce je jeden z nejstarších teplotních rekordů v Evropě, který odolával více než osm desetiletí. Ať už padne o desetinu, nebo o tři stupně, půjde o symbolický milník v éře klimatické změny.
Proč může být v květnu ve Velké Británii takové teplo, když ji obklopuje studený oceán?
Klíčovou roli hraje tlaková výše. Při sestupu vzduchu v oblasti vysokého tlaku dochází k adiabatické kompresi — vzduch se stlačuje a tím zahřívá, i když původně pochází z Atlantiku. Tento mechanismus dokáže ohřát vzduch na tropické hodnoty, aniž by bylo nutné, aby horký vzduch proudil z Afriky nebo jižní Evropy. Studený oceán naopak vytváří riziko šoku ze studené vody pro lidi, kteří se jdou k moři zchladit.
Co znamená, že britský květnový rekord vydržel přes 80 let?
Rekord 32,8 °C z let 1922 a 1944 patří k nejdéle trvajícím měsíčním teplotním rekordům v Evropě. Jeho dlouhověkost souvisí s přímořským charakterem britského klimatu — Atlantský oceán působí jako přirozený „klimatizační systém“, který brání extrémním výkyvům. To, že po více než osmi dekádách pravděpodobně padne, je silným signálem, že oteplování klimatu překonává i tyto přirozené regulační mechanismy.
Jaký je rozdíl mezi jantarovou výstrahou UKHSA a běžnou výstrahou před horkem?
Britský systém výstrah před horkem (Heat Health Alerts) funguje standardně od 1. června do 1. září. Protože současná vlna veder spadá do května — mimo standardní sezónu — musela UKHSA vydat takzvanou „extraordinary alert“ (mimořádnou výstrahu). Jantarový stupeň znamená, že horko nepředstavuje riziko jen pro seniory a chronicky nemocné, ale pro širokou populaci, a zdravotnické služby se musí připravit na zvýšený nápor.
