Další měsíc, další znepokojivý rekord
Klimatická krize nepolevuje. Služba Evropské unie pro sledování změny klimatu Copernicus (C3S) zveřejnila svou měsíční zprávu a data jsou neúprosná. Březen 2026 se stal čtvrtým nejteplejším březnem v historii globálních záznamů. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu byla o 0,73 °C vyšší než průměr v letech 1991-2020 a o 1,68 °C vyšší než v předindustriálním období (1850-1900).
Tato hodnota sice mírně klesla z únorového rekordu, ale zapadá do dlouhodobého trendu, který vědce hluboce znepokojuje. Již desátý měsíc v řadě byla globální teplota rekordně vysoká pro dané roční období. "Březen 2026 pokračuje v sérii klimatických rekordů, které lámou grafy jak teploty vzduchu, tak teploty povrchu oceánů," uvedla Samantha Burgess, zástupkyně ředitele C3S. "Zastavení dalšího oteplování vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů," dodala v tiskovém prohlášení.
Oceány v horečce: Skrytý motor extrémů
Ještě alarmující jsou data týkající se teploty mořské hladiny. Přestože klimatický jev El Niño v tropickém Pacifiku nadále slábne a směřuje k neutrálním podmínkám, globální průměrná teplota povrchu moře (mimo polární oblasti) dosáhla v březnu hodnoty 21,07 °C. Jde o nepatrně nižší hodnotu než v únoru 2026 (21,09 °C), ale stále se jedná o nejvyšší březnovou hodnotu v historii měření, která překonává předchozí rekord z března 2024.
Proč je to tak nebezpečné?
Světové oceány fungují jako obrovská houba, která pohltila více než 90 % přebytečného tepla generovaného lidskou činností. Tato naakumulovaná energie však nezůstává bez následků:
- Intenzivnější bouře: Teplejší voda poskytuje více "paliva" pro tropické cyklóny, hurikány a bouřkové systémy, které jsou pak silnější a přinášejí více srážek.
- Vzestup hladiny moří: Voda se při oteplování roztahuje, což v kombinaci s táním ledovců přispívá ke zvyšování hladiny oceánů a ohrožuje pobřežní oblasti.
- Narušení ekosystémů: Vysoké teploty způsobují bělení korálů a masové vymírání mořských druhů, což narušuje celé potravní řetězce.
Tato energie uložená v oceánech se uvolňuje do atmosféry a ovlivňuje počasí po celém světě, Českou republiku nevyjímaje.
Dopady pro Česko: Od sucha k přívalovým dešťům
Ačkoliv se globální data mohou zdát vzdálená, jejich dopady pociťujeme i ve střední Evropě. Teplejší atmosféra dokáže pojmout více vodní páry, což vede k paradoxní situaci. Na jedné straně se prodlužují období sucha, protože krajina rychleji vysychá. Na druhé straně, když už srážky přijdou, bývají mnohem intenzivnější a často ve formě přívalových dešťů a silných bouřek.
Podle zpráv Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl i březen v Česku teplotně nadprůměrný, což zapadá do globálního vzorce. Tento trend s sebou nese konkrétní rizika:
- Falešné jaro: Brzký nástup teplého počasí probouzí vegetaci dříve, ale následné vpády arktického vzduchu mohou způsobit rozsáhlé škody v zemědělství a ovocnářství.
- Vodní stres: Vyšší teploty a menší sněhová pokrývka v zimě vedou k nižšímu doplňování zásob podzemní vody, což zhoršuje letní sucha.
- Častější vlny veder: Energie naakumulovaná v oceánech a atmosféře zvyšuje pravděpodobnost výskytu a intenzitu letních vln veder, které představují zdravotní riziko zejména pro seniory a děti.
Světová meteorologická organizace (WMO) varuje, že jsme v "červeném stavu pohotovosti". Rok 2025 byl rekordní a rok 2026 v tomto nebezpečném trendu pokračuje. Každý zlomek stupně oteplení má významné důsledky pro naši budoucnost.
Proč je teplota mořské hladiny tak důležitá, když žijeme stovky kilometrů od moře?
Oceány jsou klíčovým regulátorem globálního klimatu. Ovlivňují atmosférické proudění, které přináší počasí i do vnitrozemí. Energie uložená v teplé vodě se uvolňuje do atmosféry a může zesilovat jak vlny veder, tak extrémní srážkové události i ve střední Evropě. V podstatě platí, že co se děje v oceánech, dříve či později ovlivní počasí všude na planetě.
Znamená konec jevu El Niño, že se globální oteplování zpomalí?
Ne nutně. El Niño je přírodní jev, který dočasně zvyšuje globální teploty. Jeho slábnutí může vést k mírnému poklesu z rekordních hodnot, ale základní trend oteplování způsobený lidskou činností pokračuje. I v letech s neutrálními podmínkami nebo s chladnější fází La Niña jsou dnes teploty výrazně vyšší než v minulosti. Ohromné množství tepla uložené v oceánech bude klima ovlivňovat ještě mnoho let.