Rekordní večer, který přepsal učebnice energetiky
K rekordnímu výkonu došlo na konci března 2026, kdy kalifornská síť poprvé překonala hranici 12 000 megawattů současného výkonu z bateriových úložišť. Podle dat, která analyzoval energetický konzultant Ed Smeloff ze společnosti GridLab a o kterých informoval server Inside Climate News, jde o průlomový okamžik, který ukazuje, že bateriová úložiště dokážou spolehlivě nahradit fosilní zdroje i v době nejvyšší poptávky.
Pro srovnání: 12 000 megawattů je výkon, který by pokryl téměř celou spotřebu České republiky v běžném pracovním dni (ta se pohybuje kolem 8 000 až 10 000 MW). A to jen z baterií — v jediném americkém státě.
Co je na tomto rekordu nejdůležitější, není jen samotné číslo. Je to fakt, že k němu došlo v podvečerní špičce — tedy v době, kdy solární elektrárny přestávají vyrábět, ale domácnosti se vracejí z práce a spouštějí spotřebiče. Právě tento kritický moment, takzvanou „kachní křivku" (duck curve), musela Kalifornie donedávna řešit rychlým najížděním plynových elektráren. Teď ho zvládá tichým vybíjením baterií nabitých odpoledním sluncem.
Jak funguje bateriové úložiště v praxi
Princip je jednodušší, než by se mohlo zdát. Představte si obří „powerbanku" velikosti přepravního kontejneru — takových jsou v kalifornské poušti tisíce. Během dne, kdy solární panely vyrábějí přebytky elektřiny, se baterie nabíjejí. Když slunce zapadne a spotřeba roste, baterie během milisekund začnou energii vracet zpět do sítě.
Tato schopnost — okamžitá reakce — je tím, co odlišuje baterie od klasických elektráren. Zatímco plynová turbína potřebuje několik minut na náběh, baterie reaguje prakticky okamžitě. Síťový operátor díky tomu dokáže vyrovnávat výkyvy s přesností, o které se mu dříve ani nesnilo.
Kalifornský provozovatel přenosové soustavy CAISO dokonce v letošním roce oznámil, že v průměru už téměř šest hodin denně pokrývá spotřebu výhradně z bezemisních zdrojů — a právě baterie jsou tím prvkem, který to umožňuje.
Od nuly k sedmnácti tisícům megawattů za šest let
Ještě v roce 2019 neměla Kalifornie žádné významné bateriové úložiště v síťovém měřítku. Dnes, podle údajů California Energy Commission, disponuje celkovou kapacitou 16 942 megawattů — což představuje nárůst o 2 100 procent za pouhých šest let. Z toho 13 880 MW tvoří velká síťová úložiště, zbytek připadá na baterie instalované ve více než 200 000 domácnostech (2 213 MW) a na firmách, školách či úřadech (849 MW).
V celosvětovém měřítku má větší bateriovou kapacitu pouze Čína jako celek. Mezi americkými státy je Kalifornie lídrem s velkým náskokem — Texas následuje s přibližně 9 000 MW.
Tempo výstavby je ohromující: jen za druhou polovinu roku 2025 Kalifornie přidala 1 200 MW. A podle energetického plánu státu je to teprve třetina kapacity potřebné k dosažení cíle 100% čisté elektřiny do roku 2045.
Cena baterií klesla o 93 procent — a padá dál
Hnací motor této změny je ekonomický. Podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) klesly náklady na bateriová úložiště od roku 2010 o 93 procent. Prudký pokles cen lithiových článků, standardizace výroby a masivní investice v Číně a USA způsobily, že baterie jsou dnes často nejlevnějším flexibilním zdrojem na trhu.
Výsledek se projevuje i na účtech spotřebitelů. Od roku 2022 nemusela Kalifornie vyhlásit ani jeden „Flex Alert" — tedy výzvu k dobrovolnému omezení spotřeby, která dříve doprovázela každou větší vlnu veder. Léto 2024 bylo podle NOAA vůbec nejteplejším v historii státu, a přesto síť zvládla špičky bez výpadků.
Evropa nezůstává pozadu — a Česko se probouzí
Kalifornský příklad má přímou relevanci i pro Evropu. Podle výroční zprávy asociace SolarPower Europe nainstalovaly členské státy EU v roce 2025 rekordních 27,1 GWh bateriových kapacit, což představuje 45% meziroční nárůst. Celková instalovaná kapacita v EU dosáhla 77 GWh. Aby však Evropa splnila své klimatické cíle, bude podle odhadů potřebovat do roku 2030 kapacitu až 750 GWh — tedy téměř desetinásobek dnešního stavu.
V České republice se situace teprve rozjíždí, ale dynamika je slibná. Obchodní společnost Second Foundation investuje přibližně 4 miliardy korun do tří bateriových projektů o celkovém výkonu 307 MW, které by měly být zprovozněny ještě letos. Podle analýzy společnosti Aurora Energy Research může dvouhodinové bateriové úložiště spuštěné v roce 2026 dosáhnout vnitřního výnosového procenta přes 15 procent — což ukazuje, že jde nejen o ekologicky, ale i ekonomicky atraktivní investici.
Klíčovou roli hraje nová legislativa: od konce roku 2024 umožňuje Lex OZE III připojení samostatných bateriových úložišť přímo do sítě, což dříve české právo neumožňovalo. Tím se český trh výrazně přiblížil standardům západní Evropy.
Požární bezpečnost: poučení z prvních incidentů
Rychlý nástup bateriových technologií přinesl i nové výzvy. Po několika požárech velkokapacitních úložišť v Kalifornii zpřísnil regulátor bezpečnostní standardy. Nové systémy se budují s protipožárními přepážkami mezi jednotlivými bateriovými moduly, pokročilými tepelnými čidly pro včasnou detekci a povinnou koordinací s místními hasičskými sbory. Guvernér Newsom podepsal zákon SB 283, který vyžaduje, aby developeři bateriových projektů spolupracovali s hasiči už ve fázi návrhu a zahrnuli integrované havarijní plány. Podle dostupných dat zůstávají incidenty extrémně vzácné v poměru k tisícům provozovaných systémů po celém světě.
Baterie v éře extrémního počasí
Pro čtenáře meteorologického magazínu je bateriová energetika relevantní i z jiného důvodu: stále častější vlny veder, sucha a extrémní výkyvy počasí kladou na elektrické sítě bezprecedentní nároky. Zatímco klasické elektrárny mohou mít při extrémních teplotách problémy s chlazením, baterie fungují bez ohledu na počasí. A co víc — v kombinaci se solárními panely umožňují domácnostem stát se částečně energeticky nezávislými, což je při blackoutech způsobených bouřemi či povodněmi doslova k nezaplacení.
Kalifornie ukazuje cestu, kterou se dříve či později vydá celý svět. Česká republika má díky silnému průmyslovému zázemí a rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů všechny předpoklady k tomu, aby se do bateriové éry zapojila naplno. První vlaštovky už přilétají.
Jak dlouho vydrží bateriové úložiště dodávat energii při plném výkonu?
Většina současných síťových bateriových úložišť je navržena na 2 až 4 hodiny provozu při plném výkonu. To stačí k překlenutí večerní špičky, kdy klesá výroba ze solárních elektráren. Kapacita se měří v MWh — například 100MW baterie s dvouhodinovou výdrží má kapacitu 200 MWh. Pro delší výpadky se vyvíjejí nové technologie, jako jsou průtokové baterie nebo úložiště na bázi stlačeného vzduchu.
Jsou bateriová úložiště ekologicky problematická kvůli těžbě lithia?
Těžba lithia má dopady na životní prostředí, zejména v oblastech jako je Chile nebo Bolívie. Odvětví však investuje do alternativ — recyklace baterií se rychle zlepšuje (už dnes lze získat zpět přes 95 % lithia a kobaltu) a vyvíjejí se sodíkové baterie, které lithium nepotřebují vůbec. V celkovém srovnání je ekologická stopa baterií řádově nižší než u fosilních paliv, jejichž spalováním vznikají dlouhodobé emise CO₂.
Kolik by stálo vybudování podobného bateriového systému v České republice?
Orientačně se cena velkokapacitního bateriového úložiště v roce 2026 pohybuje kolem 200–300 eur za kWh (přibližně 5 000–7 500 Kč). Pro systém o výkonu 100 MW s dvouhodinovou kapacitou (200 MWh) by investice činila zhruba 1 až 1,5 miliardy korun. Český projekt Second Foundation o výkonu 307 MW vyjde na přibližně 4 miliardy Kč. S pokračujícím poklesem cen lze očekávat, že se tyto investice stanou ještě dostupnějšími.
