Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Příroda a ekologie

Bangkok zaplavila voda po pás, město vyhlásilo stav katastrofy

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Thajská metropole Bangkok čelí rozsáhlé povodňové krizi, kvůli níž úřady vyhlásily stav katastrofy na celém území města. Za pouhých 48 hodin spadlo v aglomeraci téměř 300 milimetrů srážek, což vedlo k úplnému přehlcení odvodňovací sítě a vylití desítek městských kanálů přímo do obytných čtvrtí a na hlavní dopravní tepny.

Krizová situace zasáhla bez výjimky všech 50 správních obvodů thajského hlavního města. Výška kalné vody v ulicích dosahuje úrovně kolen, stehen a v níže položených oblastech až pasu dospělého člověka. Podle informací britské stanice BBC News vyzvalo vedení města miliony obyvatel, aby nevycházeli ze svých domovů, zabezpečili cennosti ve vyšších patrech budov a přeparkovali automobily na vyvýšená parkoviště či mostní nájezdy.

Závažnost situace podtrhuje i krok thajského premiéra Anutina Charnvirakula, který okamžitě přerušil svou pracovní návštěvu Londýna a zamířil zpět do vlasti koordinovat záchranné práce. Úřady varovaly obyvatele prostřednictvím systému hromadných nouzových zpráv a ve vybraných školách zřídily provizorní evakuační střediska pro lidi odříznuté stoupající vodou.

Shrnutí v bodech

  • Všech 50 městských obvodů Bangkoku úřady vyhlásily za zónu přírodní katastrofy.
  • Během 48 hodin spadlo v thajské metropoli téměř 300 mm vytrvalých srážek.
  • Zcela zaplaveno zůstává minimálně 13 hlavních silničních tahů a desítky ulic.
  • Radnice nasadila 1 000 000 pytlů s pískem, odčerpání vody potrvá 2 až 3 dny.

Meteorologická příčina: Monzunové pásmo a hluboká tlaková níže

Září představuje v pevninské jihovýchodní Asii tradiční vrchol monzunového období, letošní srážkový impuls však výrazně překonal běžné průměry. Do oblasti centrálního Thajska postoupila rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu spojená s výraznou monzunovou brázdou. Tento systém nasál obrovské množství vlhkosti z teplých vod Thajského zálivu a Andamanského moře.

Konvektivní buňky se nad rovinatou deltou řeky Chao Phraya opakovaně obnovovaly na téměř identických pozicích. Tento mechanismus, v meteorologii známý jako „train-effect“, způsobil, že intenzivní průtrže mračen bičovaly město prakticky bez přestávky dva dny. Zatímco běžná bouřka přinese desítky milimetrů vody, úhrn dosahující 300 mm za dva dny představuje v městské zástavbě objem, který žádný konvenční odvodňovací systém nedokáže absorbovat v reálném čase. V celosvětovém měřítku spadají takové srážkové úhrny do kategorie, kterou sleduje náš přehled pro extrémní počasí.

Podle Thajského meteorologického úřadu se střed nízkého tlaku vzduchu nyní pomalu přesouvá dále do vnitrozemí směrem do centrálního Thajska, nicméně doznívající dešťová pásma budou přinášet další srážky i během neděle.

Přehlcené kanály a boj s geografií

Bangkok se historicky rozkládá v bažinaté nížině jen těsně nad úrovní mořské hladiny. Obyvatelé spoléhají na komplexní systém kanálů (takzvaných khlongů), retenčních nádrží a masivních čerpacích stanic. Současná povodeň však odhalila limity této infrastruktury. Jak potvrdil guvernér Bangkoku Chadchart Sittipunt, kanály dosáhly své absolutní kapacity a začaly přetékat zpět do ulic, přičemž nejhorší situace panuje ve východní části metropole.

Když jsou kanály i hlavní koryto řeky Chao Phraya zcela naplněny, čerpací stanice ztrácejí možnost vodu kamkoliv odvádět. Vodu nelze pumpovat tam, kde již žádný volný objem nezbývá. Podle agregátoru zpravodajství Ground News je v současnosti neprůjezdných minimálně 13 klíčových magistrál, což vyvolalo kolaps městské dopravy.

Magistrát města zmobilizoval armádu i záchranné složky, které na kritických místech instalují zátarasy. Celkem bylo do terénu uvolněno přes 1 000 000 pytlů s pískem, jež mají zabránit dalšímu pronikání vody do obytných zón a administrativních budov.

Proč město vodu drží celé dny

Odčerpání vody z ulic si podle oficiálních odhadů vyžádá minimálně 2 až 3 dny, a to za předpokladu, že srážky zcela ustanou. Pomalý odtok vody z Bangkoku je dán třemi zásadními faktory:

  • Minimální spád terénu: Většina Bangkoku leží v nadmořské výšce mezi 0,5 až 1,5 metru nad mořem. Gravitační odtok vody do moře je bez vydatné pomoci výkonných čerpadel prakticky nulový.
  • Vliv přílivu: V Thajském zálivu dochází k pravidelnému přílivu, který tlačí mořskou vodu proti proudu řeky Chao Phraya. V době vrcholícího přílivu musí být protipovodňová stavidla uzavřena, což odtok srážkové vody z metropole zcela zastaví.
  • Sedimentace a pokles půdy: Bangkok dlouhodobě čelí fenoménu sesedání podloží v důsledku dřívějšího nadměrného čerpání podzemních vod a váhy husté betonové zástavby. Některé části města se nacházejí v mírné proláklině pod úrovní okolních vodních toků.

Místní pamětníci situaci srovnávají s ničivými záplavami z roku 2011, které paralyzovaly zemi na několik měsíců. Současná epizoda se od nich liší tím, že zatím nebyla vyvolána masivním přívalem vody z horských oblastí na severu země, nýbrž extrémním lokálním deštěm přímo nad betonovou plochou velkoměsta. Pokud se však monzunová fronta v centrálním Thajsku zdrží, může se tlak na vodní toky v okolí hlavního města v dalších dnech ještě stupňovat.

Jaký je rozdíl mezi povodněmi v roce 2011 a současnou situací?

V roce 2011 šlo o kumulativní říční povodeň, kdy do Bangkoku po několik týdnů stékala voda z přehrad a povodí na severu země po sérii tajfunů. Nynější událost je blesková urbanistická povodeň způsobená přímým dopadem 300 mm srážek na nepropustný povrch města během 48 hodin.

Kdy mohou obyvatelé Bangkoku očekávat pokles hladiny?

Při předpokládaném slábnutí dešťů potrvá vyčerpání vody z hlavních silnic 48 až 72 hodin. Odtok však komplikuje mořský příliv v Thajském zálivu, který pravidelně zvedá hladinu řeky Chao Phraya a brání gravitačnímu odtoku.