Světová meteorologická organizace (WMO) to v červnu 2026 potvrdila oficiálně: El Niño je zpět. Ale tentokrát to není obyčejný návrat teplého proudění v Pacifiku. Nejnovější data z více než tuctu klimatických modelů ukazují něco, co meteorologové označují jako atmosférický kód červené — Super El Niño, které by mohlo překonat vše, co jsme za posledních 155 let naměřili. Sucha, záplavy, rekordní vedra a rozvrat globálního počasí: svět stojí na prahu klimatického jevu, jehož síla nemá v moderní historii obdobu.
WMO potvrdilo: El Niño je tady, a sílí rychleji, než kdokoli čekal
Začátkem června 2026 vydala Světová meteorologická organizace (WMO) aktualizaci El Niño/La Niña, která otřásla komunitou klimatologů po celém světě. Pravděpodobnost trvání El Niño v období červen–srpen 2026 dosahuje 80 procent a pro zbytek roku se blíží 90 procentům. To samo o sobě by bylo varující. Jenže skutečně znepokojivý je způsob, jakým El Niño sílí.
Americká NOAA odhaduje 63procentní pravděpodobnost, že v období listopadu 2026 až ledna 2027 přesáhnou teploty povrchu Pacifiku historický průměr o více než 2 °C — hranici, která definuje takzvaný „super El Niño". Ještě znepokojivější jsou výstupy samotných modelů: všech 13 sledovaných klimatických modelů se shoduje na „silné" kategorii, přičemž 8 ze 13 modelů předpovídá překročení dosud naměřených historických maximumů.
„Vývoj nynějšího El Niño předstihuje tempo, jakým se zesilovala historická Super El Niño z let 1997 a 2015," uvádí portál Severe Weather Europe, který situaci označuje za atmosférický kód červené.
Co je El Niño a proč záleží na jeho síle
El Niño je klimatický jev, při němž se povrchové vody v centrálním a východním Pacifiku zahřívají výrazně nad normu. Normálně fouká vítr od Ameriky směrem do Asie a udržuje teplou vodu u indonéského pobřeží. Při El Niño se tato cirkulace zpomalí nebo obrátí, teplá voda se přesune na východ a celý globální atmosférický systém reaguje jako dominový efekt.
Super El Niño nastane, když oteplení překročí 2 °C nad průměr. Tehdy přestávají platit tradiční předpovědi: monzuny selhávají, suchá místa se topí v záplavách a naopak normálně vlhké oblasti trpí devastating suchem. Energetická rezerva v oceánu je tak veliká, že každá bouřka, každá vedra, každý hurikán má přidaného paliva.
Poslední Super El Niño v letech 2015–2016 způsobilo globálně rozvrat počasí na celé dva roky: rekordní záplavy v Peru a Ekvádoru, katastrofální sucho v Austrálii a Indonésii, blesky i mimo sezónu v Africe, bezprecedentní tropické cyklóny v Pacifiku. Tehdy šlo o teplotní anomálii přibližně 2,4 °C. Nynější modely naznačují, že rok 2026 by tuto hodnotu mohl překonat.
Svět pod hrozbou: Kde hrozí záplavy, kde sucho
OSN vydala v červnu 2026 jasnou výzvu: státy se musí připravit. Footprint El Niño zasahuje daleko za Pacifik:
- Jihoamerický roh (Peru, Ekvádor, Kolumbie): katastrofální záplavy a sesuvy půdy, jako v roce 1998, kdy zahynuly tisíce lidí
- Austrálie a Indonésie: extrémní sucho, lesní požáry, ohrožení úrody rýže
- Indický subkontinent: oslabený monzun, sucho a potravinová nejistota pro stamiliony lidí — IMD (Indický meteorologický ústav) již předpovídá podprůměrné srážky na úrovni 90 % dlouhodobého průměru
- Roh Afriky (Etiopie, Somálsko, Keňa): nadnormální srážky a záplavy, ale i riziko šíření chorob
- Jižní USA a Mexický záliv: zvýšené srážky, riziko povodní
- Karibik a Střední Amerika: oslabená hurikánová sezóna (to je jedna z mála pozitivních zpráv)
Evropa a Česko: sucho, horko a narušené sezóny
Pro Evropu přináší Super El Niño specifický scénář. Analýzy ECMWF (Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí) a britského UKMO ukazují rostoucí riziko sucha ve střední, severostřední a východní Evropě. Pro Česko to je závažná zpráva — jaro 2026 již bylo rekordně suché, s deficitem srážek, jaký pamatujeme jen z nejtěžších roků.
Klimatologové upozorňují, že El Niño nezpůsobuje extrémy přímo přes Česko, ale ovlivňuje polohu tryskového proudění (jet streamu) a tím i to, jak se nad střední Evropou střídají tlakové výše a níže. Při silném El Niño se jet stream posunuje, blokační výše nad Atlantikem drží déle — a to znamená déle trvající suché a horké epizody právě u nás.
Pokud modely vyjdou a Super El Niño dosáhne historické síly, mohlo by léto 2026 překonat i rekordní léto 2003, které zabilo v Evropě přes 70 000 lidí a způsobilo zemědělské škody za desítky miliard eur.
Globální teploty míří na nová maxima
El Niño samo o sobě nestojí ve vzduchoprázdnu — přichází do světa, který je již o přibližně 1,3 °C teplejší, než byl před průmyslovou érou. Každý nový El Niño proto startuje z vyššího teplotního základu. Pokud se nynější jev vyvine do historicky silného Super El Niño, rok 2026 nebo 2027 se stane s největší pravděpodobností nejteplejším rokem v historii měření, překonávajícím dosavadní rekord z roku 2023.
NASA již detekovala výrazný nárůst hladiny Pacifiku — klasický předzvěst silného El Niño — a atmosférické dopady jsou podle meteorologů viditelné v aktuálních červnových předpovědích pro Severní Ameriku. Přímé dopady El Niño na Evropu se tradičně projevují s mírným zpožděním — tedy od pozdního léta a podzimu 2026.
Historie jako varování: Co nás čeká, pokud modely mají pravdu
Největší El Niño v historii měření proběhlo v roce 1877–1878. Tehdy způsobilo rozsáhlé hladomory v Číně, Indii a Brazílii, které připravily o život odhadem 50 milionů lidí. Svět byl tehdy jiný, bez moderního varování, bez humanitárních organizací, bez rychlé pomoci. Dnes máme lepší nástroje — ale také sedmkrát více lidí, těsně propojenou světovou ekonomiku a globální potravinové řetězce, které jsou na podobné otřesy náchylné.
Pokud nynější Super El Niño skutečně překoná hodnoty z roku 1997 a přiblíží se odhadovaným maximumům 19. století, bude to test, jakému moderní svět ještě nečelil.
Co to znamená pro nás: připravit se, ne propadat panice
Česká republika není bezprostředně ohrožena záplavami z Pacifiku ani monzunovým selháním. Ale jsme součástí globálního systému: zdražování potravin (obilí, rýže, sója), energetické šoky, migrační vlny z postižených regionů — to vše jsou sekundární důsledky, které dorazí i k nám. A přímé sucho, pokud se naplní evropské předpovědi, nás zasáhne zcela bezprostředně.
WMO doporučuje vládám i jednotlivcům: sledovat aktualizované předpovědi, posilovat zásobní kapacity vody, chránit úrody a infrastrukturu. Červen 2026 může být měsícem, na který si budeme pamatovat jako na okamžik, kdy jsme věděli, co přichází — a mohli jsme jednat.
Co je přesně Super El Niño a jak se liší od běžného El Niño?
Super El Niño nastane, když teplota povrchu Pacifiku překročí dlouhodobý průměr o více než 2 °C. Zatímco běžné El Niño způsobuje mírné odchylky od standardního počasí, Super El Niño má daleko větší dopady — intenzivnější sucha, silnější záplavy a výraznější narušení globálních meteorologických vzorců. Naposledy bylo Super El Niño zaznamenáno v letech 2015–2016.
Jak ovlivní Super El Niño 2026 Českou republiku?
Česko nezasáhne El Niño přímo, ale prostřednictvím změny polohy tryskového proudění může způsobit delší trvání tlakových výší a tím prodloužené suché a horké periody. Analýzy ECMWF poukazují na zvýšené riziko sucha ve střední Evropě od léta 2026. Sekundárně mohou Češi pocítit zdražování potravin a energií v důsledku globálních disrupcí.
Kdy se projeví dopady El Niño 2026 naplno a jak dlouho budou trvat?
Typicky El Niño sílí přes léto a vrcholí na přelomu roku. Jeho dopady se pak táhnou ještě 6–12 měsíců po odeznění, tedy přibližně do roku 2027. Pro Evropu se přímé účinky na tryskový proud a počasí projevují s mírným zpožděním od léta 2026. Celková délka El Niño epizody bývá 9–18 měsíců, ale záleží na konkrétní intenzitě jevu.
