Rekordy padaly jako lavina
Páteční ráno bylo v Česku nejchladnější za několik desítek let, pokud jde o tento konkrétní dubnový den. Proudění ledového arktického vzduchu ze severu stlačilo teploty na hodnoty, které meteorologové běžně zaznamenávají spíše v lednu. Tradiční mrazové kotliny na horách hlásily extrémní hodnoty. Stanice ČHMÚ na šumavské Kvildě-Perle naměřila -20,1 °C a Jizerka v Jizerských horách jen o pár desetin méně.
Mrazivý šok však nezažily jen hory. Rekordy padaly i v nížinách, což je pro druhou dekádu dubna zcela mimořádné. Například stanice v pražské Ruzyni hlásila -5,8 °C, čímž byl překonán rekord z roku 1982. Podobné hodnoty okolo -6 °C hlásily i České Budějovice a Liberec. Mnoho stanic s dlouhou historií měření přepisovalo tabulky staré i více než 50 let. Pro detailní údaje doporučujeme sledovat web Českého hydrometeorologického ústavu.
Bílé překvapení uprostřed jara
Kromě mrazu přinesl pátek do některých oblastí i sněžení. Zatímco na horách se jednalo o očekávaný jev, sněhové přeháňky překvapily i obyvatele středních a nižších poloh, zejména na severu a severovýchodě Čech a na Vysočině. Sociální sítě se od rána plnily fotografiemi a videi zasněžených zahrad a probouzející se jarní přírody pod bílou pokrývkou. I když se většinou jednalo jen o slabý poprašek, který rychle tál, pohled na sníh v kombinaci s rozkvetlými stromy byl pro mnohé fascinující i znepokojivý zároveň.
Proč se vrátila zima? Meteorologové mají jasno
Za tímto drsným propadem do zimy stojí rozsáhlá a hluboká tlaková níže se středem nad Skandinávií. Po její zadní straně k nám začal proudit arktický vzduch přímo od severního pólu. Tento vzduch je nejen extrémně studený, ale také suchý. Právě kombinace mrazivého vzduchu a jasné noční oblohy bez mraků vedla k silnému radiačnímu ochlazování povrchu. Země rychle ztrácela teplo a přízemní teploty byly ještě o několik stupňů nižší než ty oficiálně měřené ve dvou metrech nad zemí.
Mrazivá rána pro kvetoucí sady
Největší škody tento vpád arktického vzduchu páchá na zemědělství. Ovocnáři prožívají bezesné noci, protože většina stromů, zejména meruňky, třešně, broskvoně a některé odrůdy jabloní, je v plném květu. Právě květy jsou na mráz nejcitlivější a teploty pod -2 °C pro ně mohou být fatální.
Zemědělci se snaží úrodu zachránit všemi dostupnými prostředky. V sadech se tak v noci rozzářily tisíce protimrazových svící, které zvyšují teplotu o několik klíčových stupňů. Další metodou je protimrazová závlaha, kdy se květy postřikují vodou. Při jejím mrznutí se uvolňuje teplo, které květ ochrání před poškozením. I tak se ale očekávají rozsáhlé škody v řádech desítek až stovek milionů korun.
Víkend přinese oteplení, mrazy ale zcela neustoupí
Dobrou zprávou je, že nejhorší mrazivá epizoda je již za námi. Během víkendu k nám začne proudit teplejší vzduch od západu. Sobotní denní teploty se již dostanou na 7 až 11 °C. Pozor si ale musíme dát ještě na noc ze soboty na neděli, kdy při zmenšené oblačnosti mohou teploty v údolích opět klesat k -1 až -5 °C. Neděle už by měla být teplejší s odpoledními maximy mezi 10 a 14 °C. Příští týden by se mělo postupně dále oteplovat, i když ranní mrazíky se lokálně mohou objevovat i nadále.
Jak časté jsou takto silné mrazy v dubnu?
Zatímco slabé mrazy v dubnu nejsou výjimečné, teploty klesající v nížinách pod -5 °C a na horách pod -15 °C ve druhé dekádě měsíce jsou velmi vzácné. Podobně silné mrazy se v tomto období vyskytují průměrně jednou za 20 až 30 let. Současná situace přepsala rekordy staré i více než půl století.
Souvisí tento extrém s klimatickou změnou?
Ačkoliv se to může zdát paradoxní, tak ano. Globální oteplování může vést k větší nestabilitě polárního víru a tryskového proudění. To umožňuje "úniky" ledového arktického vzduchu dále na jih, což způsobuje právě takovéto extrémní studené vlny. Celkově jsme svědky častějších a intenzivnějších výkyvů počasí oběma směry.
Jak se liší přízemní mrazík od mrazu ve 2 metrech?
Oficiální teplota vzduchu se měří v meteorologické budce ve výšce 2 metry nad zemí. Během jasných a klidných nocí se však zemský povrch ochlazuje mnohem rychleji než vzduch nad ním. Teplota těsně u země (cca v 5 cm) tak může být o 2 až 5 stupňů nižší. Právě tento "přízemní mrazík" je nejvíce nebezpečný pro nízko rostoucí rostliny a klíčící plodiny.