Středa 8. dubna 2026 předvedla Česku typický aprílový charakter v plné kráse: zatímco ranní hodiny přinesly v řadě míst mrazivé teploty hluboko pod nulou, odpolední slunce vytlačilo rtuť teploměrů místy až ke dvaceti stupňům. Naše meteostanice zaznamenaly rozdíl téměř čtyřiadvaceti stupňů Celsia za jediný den. Příroda tak zkoušela trpělivost zahradníků i ovocnářů a znovu potvrdila, že duben je v Česku měsícem plným překvapení.
Mrazivé ráno: pod nulou na více místech najednou
Již krátce po půlnoci a v ranních hodinách teploty na mnoha stanicích klesaly pod bod mrazu. Nejchladněji bylo v Dolní Cerekvi na Vysočině, kde teploměr klesl na −3,9 °C — nejnižší naměřená hodnota ze všech sledovaných stanic. Velmi podobně mrazivé bylo v Frýdlantu v Čechách (−3,8 °C) a v Jablonci nad Nisou (−3,8 °C). V severovýchodních Čechách naměřila stanice v Nové Pace −3,6 °C a v Milevsku na jihu Čech −3,2 °C.
Frost trápil i oblasti, kde by ho člověk nečekal. Tábor zaznamenal minimum −2,8 °C, Kladno a Srch u Pardubic mírné přízemní mrazy kolem −0,4 °C. I pražská stanice v Jinonicích hlásila ráno pouhých 0,9 °C. Pro sadaře a zahrádkáře to byl nervózní start dne — rozkvetlé stromy jsou v tuto dobu na mráz velmi citlivé a krátký teplotní sestup stačí k poškození snítků.
Odpoledne přišlo jaro: skoro devatenáct stupňů v Brně
Jakmile se zdvihlo slunce a rozptýlila ranní mlha, teploty začaly rychle stoupat. Největší odpolední výkyh zaznamenala stanice Brno Královo Pole, kde rtuť vyšplhala na 18,7 °C. To je hodnota, která v dubnu skutečně potěší — a zároveň ilustruje, jak rychle dokáže česká kotlina přijmout jarní vzduch proudící od jihozápadu.
Přes patnáct stupňů naměřily i další stanice: Kojetice u Prahy (15,9 °C), Neratovice (15,7 °C), Tábor (15,3 °C), Losiná u Plzně (15,2 °C) a Klatovy-Otín (14,8 °C). Jihočeské a středočeské kotliny tak v odpoledních hodinách zažívaly příjemné jarní počasí — ideální na první výlet do přírody.
Naopak chladněji zůstalo na severovýchodě republiky. Stanice ve Václavovicích u Ostravy dosáhla maxima pouhých 6,4 °C a Zašová na Valašsku zaznamenala nejvyšší hodnotu 9,2 °C. Horské a přechodné polohy se v dubnový den drží zkrátka.
Srážky pouze ojediněle — ale Jihlava dostala svůj díl
Většina stanic dnešní den zaznamenala jako suchý — úhrn srážek byl nulový nebo zcela zanedbatelný. Výjimkou byla Jihlava, kde naměřily obě tamní stanice celkem 4 mm srážek. Vysočina tak dostala skromný, ale vítaný jarní déšť. Na Valašsku zaznamenala stanice Valašská Polanka 2,2 mm a na Slovensku Banská Štiavnica 1,8 mm. Zbytek území zůstal bez srážek.
Tlak vzduchu se pohyboval typicky kolem 1025–1027 hPa, tedy v hodnotách odpovídajících slabé anticyklonální situaci. Tento mírný tlakový výběžek z jihozápadu pomohl k odpolednímu oteplení a přinesl po bouřlivém Velikonoční víkendu klidnější a slunečnější počasí.
Vítr: klidný, místy s nárazy
Průměrná rychlost větru byla dnes na většině stanic velmi nízká — mnohde prakticky nulová. Přesto se místy objevily výraznější nárazy. Levoča na Slovensku zaznamenala nárazy až 46,8 km/h, Václavovice u Ostravy 40,7 km/h a Sudoměřice nad Moravou průměrný vítr 16,1 km/h. Na jihu Moravy tak vanul dnes čerstvý a místy nepříjemně chladný vítr, který trochu kazil jinak příjemné odpolední teploty.
Aprílový teplotní maratón: 23 stupňů rozdílu za jeden den
Když sečteme nejnižší ranní teplotu (−3,9 °C v Dolní Cerekvi) a nejvyšší odpolední hodnotu (18,7 °C v Brně), dostaneme teplotní amplitudu skoro 23 stupňů Celsia za jediný den. To je výjimečný výkyv, i na dubnové poměry. Meteorologové tomu říkají kontinentální teplotní průběh — a právě toto chování je pro české vnitrozemí v přechodu z jara do léta typické.
Takové rozdíly nejsou jen statistickou zajímavostí. Mají reálný dopad na přírodu: ovocné stromy, které přes den plně kvetou, v noci bojují o přežití svých poupat. Zemědělci sledují předpovědi s napětím — jediný mrazivý večer může připravit o část úrody celý sad.
Co nás čeká dál?
Podle dostupných výhledů by mělo jaro postupně posilovat svůj vliv na naše počasí. Nicméně v Česku je duben zkrátka aprílový — a přízemní mrazy v ranních hodinách mohou přetrvávat ještě v průběhu celého měsíce, zejména ve výše položených oblastech a kotlinách, kde se studený vzduch akumuluje přes noc. Doporučení pro zahrádkáře je jasné: neodkládejte ochranné sítě a textilie přes citlivé výsadby — alespoň ne do konce dubna.
Proč v dubnu v Česku tak často mrzne přes noc, i když je přes den teplo?
V dubnu jsou dny již výrazně delší a sluneční záření ohřeje vzduch i povrch. Jenže bezmračné noci umožňují intenzivní radiační ochlazování — zemský povrch vydává teplo rychle do atmosféry. Kotliny a nížiny, kde se studený vzduch hromadí, jsou nejohroženější. Ranní mrazy tak přicházejí i při celkově jarním počasí — jde o přirozený jev typický pro přechodné roční období v kontinentálním klimatu střední Evropy.
Jak velký rozdíl teplot je pro duben v Česku normální?
Průměrná denní teplotní amplituda (rozdíl mezi denním maximem a nočním minimem) se v dubnu v Česku pohybuje mezi 10 a 15 °C. Hodnoty přes 20 °C jsou již nadprůměrné a svědčí o kombinaci jasné noci s intenzivním radiačním vychládáním a slunečného odpoledne bez oblačnosti. Dnešní amplituda přes 22 °C patří mezi výjimečnější případy.
Ohrožují dubnové mrazy kvetoucí ovocné stromy?
Ano, a to velmi reálně. Kvetoucí třešně, jabloně nebo meruňky snáší mrazy jen do asi −1 až −2 °C, a to jen krátkodobě. Při teplotách jako dnes ráno (kolem −3 až −4 °C) hrozí poškození nebo ztráta poupat a mladých plodů. Nejúčinnější ochrana je postřik vodou (tvorba ledové vrstvy chrání poupata), textilní rouno nebo přímý ohrev. Ovocnáři by měli sledovat předpovědi a reagovat preventivně.