Aprílové bouřky udeřily na Česko: kroupy a přívaly deště, ale jarní sucho nevyřeší

Bouřkový den v Česku: kroupy, přívaly a rozmarné aprílové počasí

Pondělní den 20. dubna přinesl Čechům klasické jarní drama. Hustá oblačnost postupovala od severozápadu, přinášejíc s sebou přeháňky a místy skutečné bouřky. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se formovaly první bouřkové pásy zejména na severu a severozápadě Čech již kolem poledne a postupně se přesouvaly na východ, kde bouřky zasáhly i Moravu.

Meteorologové varují: lokálně mohlo spadnout až 30 milimetrů srážek, doprovázených menšími kroupami a nárazy větru. Teploty dosáhly nejvýše 12 až 17 °C, což je pro dubnový den s frontální oblačností standardní hodnota. Večer se srážky od severozápadu postupně utlumily a noc slibuje uklidnění počasí.

„Půjde o typický aprílový den — střídavé přeháňky, lokální bouřky a místy prudké srážky," popsali meteorologové charakter počasí. Intenzivní bouřky se tentokrát podle ČHMÚ většinou „schovají" do hustého deštivého záclonu, takže výrazné blesky nebudou tak časté jako při klasické letní supercele — přesto ostražitost je namístě.

Začíná bouřková sezona: na co si dát pozor

Dubnoé bouřky v Česku nejsou nic výjimečného, ale přinášejí svá specifika. Na rozdíl od letních bouřek, které se zpravidla formují v horkém odpoledni z termické nestability, ty jarní přicházejí na studených frontách a mohou se pohybovat rychleji a nepředvídatelně. Jejich síla bývá nižší, ale lokální intenzita srážek může být překvapivě vysoká.

Historicky bývá duben v Česku přechodovým měsícem — rok 2014 zaznamenal 6–10 bouřkových dnů v různých regionech, zatímco roky 2018 nebo 2015 byly na bouřky extrémně chudé. Letošní duben 2026 se zatím pohybuje na průměrných hodnotách, i když klimatické analýzy naznačují, že intenzita bouřkové aktivity v Evropě dlouhodobě roste.

Při bouřkové varování ČHMÚ doporučuje: nevycházet zbytečně ven, zaparkovat auta do garáží nebo pod přístřešky kvůli kroupám, a sledovat radar ČHMÚ, který zobrazuje pohyb srážkových pásů v reálném čase.

Sucho nekončí: 30 mm nestačí, půda trpí od března

Za optimismem dnešního deště se skrývá méně příjemná realita. Česko vstoupilo do dubna 2026 s výrazným deficitem srážek. Zatímco normál pro celý březen odpovídá zhruba 35 až 45 mm srážek, v prvních třech týdnech tohoto března naměřily stanice jen 4 až 10 mm. Výsledek? Půda svlékla zimní zásoby vláhy a do vegetační sezony vstoupila prázdná.

Portál InterSucho, který sleduje stav půdní vláhy na základě vědeckých dat, identifikuje jako nejpostiženější tyto kraje:

• Jihočeský kraj
• Královéhradecký kraj
• Pardubický kraj
• Liberecký kraj
• Olomoucký kraj

Vysychá především vrstva půdy do 40 centimetrů — tedy přesně ta, ze které pšenice, ječmen a řepka čerpají vodu v nejkritičtější fázi růstu. Zemědělci jsou pochopitelně znepokojeni. Setba proběhla do suché půdy a rostliny startují za obtížných podmínek.

Polsko je na tom ještě hůře: 60 % území zasaženo suchem

Jarní deficit srážek není jen českým problémem. Naši severní sousedé jsou v ještě horší situaci — sucho zasahuje přibližně 60 % polského území a přešlo do kategorie plošného problému. Meteorologové a hydrologi obou zemí sledují situaci s napětím, protože pokud srážkový deficit přetrvá do letních měsíců, dopady na úrodu mohou být vážné.

Jarní sucho je zákeřné: i vydatné letní bouřky zpravidla nedokáží dohnat deficity podzemní vody, které se tvoří na jaře. Půda v létě funguje jako přehlcená houba — přijme maximálně několik centimetrů vody a zbytek odteče po povrchu, aniž by se dostalo tam, kde je třeba.

Aprílový paradox: bouřky a sucho najednou

Dnešní den dokonale ilustruje klimatický paradox posledních let. Česko zažívá intenzivní bouřky s přívalovými dešti a zároveň bojuje se suchem. Jak je to možné? Odpovědí je stále větší variabilita srážkového režimu. Místo rovnoměrného rozložení přichází srážky v krátkých, ale velmi intenzivních epizodách, které půda nestačí vstřebat. Voda rychle odteče do řek a spláchne to nejcennější — ornici.

Tento trend potvrzují i data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA): extrémní srážkové události v Evropě jsou čím dál tím intenzivnější, zatímco průměrné roční úhrny v kontinentálním klimatu stagnují nebo mírně klesají. Výsledkem je kombinace záplav a sucha ve stejném roce — nebo dokonce ve stejném týdnu.

Co čekat v příštích dnech?

Po pondělní bouřkové přeháňce přijde v úterý částečné vyjasnění. Konec dubna přinese střídání teplejších a chladnějších vzduchových mas — meteorologové naznačují, že se teploty mohou v závěru dubna přiblížit letním hodnotám přes 25 °C, ale na přelomu dubna a května hrozí opětovné ochlazení s dešti nebo dokonce pozdními sněhovými přeháňkami ve vyšších polohách.

Pro zemědělce je klíčové, zda přijde v nejbližších dvou týdnech trvalý, vydatný a plošný déšť. Pokud ne, vstoupí Česko do května s takovým deficitem vláhy, který letní monzuny (pokud vůbec přijdou) jen těžko vyrovnají.