Afghánistán zasáhly v posledních dnech marca a na začátku dubna 2026 katastrofální záplavy. Lijáky, bleskové povodně a sesuvy půdy si vyžádaly nejméně 48 životů a 73 zraněných ve 25 z 34 provincií země. Situace zůstává kritická — meteorologové varují před dalšími srážkami až do 4. dubna.
Afghánistán je zvyklý na extrémy. V létě ho sužuje nesnesitelné sucho, v zimě mráz — ale jarní sezóna 2026 přináší záplavy, které drtí zemi v jejích nejzranitelnějších oblastech. Celostátní vlna bouří a vydatných dešťů, která udeřila koncem března, se přesouvá do dubna a stává se jednou z nejtěžších přírodních katastrof letošního roku v tomto regionu.
48 mrtvých, 73 zraněných, 25 zasažených provincií
Afghánský Národní úřad pro zvládání katastrof (ANDMA) potvrdil k 1. dubnu 2026, že počet obětí od počátku katastrofy stoupl na 48 mrtvých a 73 zraněných. Jen v posledních 24 hodinách si záplavy vyžádaly šest dalších životů. Celkem byly postiženy 25 provincií, přičemž v několika oblastech zuří bleskové povodně paralelně s sesuvy půdy a nočními bouřkami.
Zprávy Organizace OSN pro migraci (IOM) mapují škody v nejméně 11 provinciích, kde záplavy zničily obytné domy, komunikace i zavlažovací kanály. Celkem bylo 476 obytných domů částečně nebo zcela srovnáno se zemí, tisíce rodin přišly o střechu nad hlavou v zemi, kde humanitární katastrofa trvá rok po roce.
„Rozsah škod je obrovský. Mnoho komunit je odříznuto od záchranářů kvůli zničeným cestám. Každá hodina rozhoduje," uvedl koordinátor krizové pomoci afghánské pobočky OCHA.
Domy z bahna, cesty rozbité — katastrofa čekala na záminku
Afghánistán patří mezi nejzranitelnější země světa vůči klimatickým extrémům — a ne náhodou. Po desetiletích válek je infrastruktura v troskách. Silnice, které by mohly urychlit evakuaci, jsou neopravené nebo neexistují. Tisíce lidí žijí v domech postavených z hlíny a sušených cihel, které se při kontaktu s přívalovou vodou doslova rozplývají.
K tomu přistupuje masivní odlesnění — afghánské hory přišly o velkou část lesního krytu, který dříve zpomaloval odtok srážek a bránil sesuvům. Dnes voda z hor stéká nekontrolovaně, přičemž rychle stoupá a blesková povodeň může přijít bez varování.
Situaci dále komplikuje ekonomická krize: po převzetí moci Tálibánem v roce 2021 byla zmrazena zahraniční pomoc, sankce omezily přísun hotovosti a desítky tisíc vzdělaných Afghánců — lékaři, inženýři, záchranáři — uprchly ze země. Systém zvládání katastrof funguje v troskách.
Klimatická změna mění afghánský jarní cyklus
Afghánistán byl vždy zemí klimatických extrémů, ale analýzy posledních let ukazují na znepokojivý posun: záplavy jsou intenzivnější, přicházejí dříve a postihují oblasti, které dříve patřily mezi suché. Za tímto trendem stojí z velké části globální oteplování.
Zvýšená teplota v zimě způsobuje, že v horách napadne méně sněhu, který by se postupně tajil. Místo toho přichází jarní srážky jako déšť — okamžité, prudké, bez efektu postupného uvolňování vody. Výsledkem jsou bleskové povodně o to více nebezpečné, že zasahují zemi nepřipravenou na rychlé záchranné zásahy.
Přívalové srážky v provincii Herat či Baghlan — oblastech s hustou venkovskou populací — mohou za hodiny vytvořit situaci, kdy jsou celé vesnice nedostupné a záchranáři se k nim nemohou dostat den, dva, někdy déle.
OSN žádá 1,71 miliardy dolarů — svět otálí
Situaci v Afghánistánu long sleduje OCHA, která pro rok 2026 vyhlásila humanitární výzvu ve výši 1,71 miliardy dolarů. Cílem je pomoci 17,5 milionu lidí — tedy přibližně 80 % těch, kteří jsou v nouzi. Prioritou je potravinová pomoc, nouzové přístřeší, zdravotní péče a čistá voda.
Realita je ale jiná: mezinárodní dárci jsou unaveni z dlouhotrvající afghánské krize a záplavy v zemi chudé na mediální pozornost se těžko prosazují vedle dramatičtějších obrazů z jiných regionů. Přitom Afghánistán je jednou z těch zemí, které k celosvětovému oteplování přispívají nejméně, ale trpí jím nejvíce.
Déšť nekončí — nejhorší může přijít ještě
Afghánské meteorologické služby varují, že intenzivní srážky budou pokračovat až do 4. dubna 2026, přičemž nejohroženějšími oblastmi jsou západ, jihozápad, východ, severovýchod a střed země. Právě v těchto regionech leží nejlidnatější provincie a koncentrace venkovského obyvatelstva.
Záchranné týmy pracují za ztížených podmínek: zničené cesty komplikují přísun humanitární pomoci, komunikační infrastruktura ve vzdálených vesnicích selhává a záplavy stále nedosahují svého vrcholu v některých povodích. Počet obětí pravděpodobně ještě poroste.
Afghánistán tak vchází do dubna 2026 jako jedna z nejkritičtějších humanitárních situací na světě — kombinace přírodní katastrofy, chudoby, politické izolace a klimatické krize, která neodpouští.
Proč Afghánistán záplavy zasahují tak silně, když jde o pouštní zemi?
Afghánistán má výrazně kontinentální klima s velmi různorodými podmínkami — na jihu převládá poušť, ale sever a střed země jsou hornaté s výraznými srážkami. Klimatická změna mění rozložení srážek: méně sněhu v zimě, intenzivnější jarní deště. Hory bez lesního krytu (vykáceny kvůli palivovému dřevu a válečným konfliktům) nezadrží vodu, která pak stéká bez bariér do obydlených údolí. Hlíněné domy bez základů okamžitě podléhají přívalovým vodám.
Jak může mezinárodní společenství Afghánistánu pomoci?
OCHA koordinuje humanitární pomoc prostřednictvím svého afghánského zastoupení. Financovat lze přes humanitární fondy OSN nebo ověřené mezinárodní organizace jako IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) a Červený kříž/ICRC, které mají v zemi přístup i za podmínek vlády Tálibánu. Klíčová je rychlá pomoc — přístřeší, potraviny, čistá voda — během prvních dnů katastrofy.
Jsou záplavy v Afghánistánu každoroční problém?
Ano, záplavy jsou součástí každoročního jarního cyklu v Afghánistánu, ale jejich intenzita se v posledním desetiletí zvýšila. Rok 2022 přinesl devastující povodně na severu, rok 2024 katastrofu v provincii Baghlan s více než 400 oběťmi. Rok 2026 pokračuje v tomto trendu — rozsah postižených provincií (25 z 34) je jeden z nejvyšších zaznamenaných.