Čtvrtek 28. května 2026 přinesl Česku další den, který by mohl směle soupeřit s vrcholem léta. Brno Královo Pole naměřilo 31,8 °C a potvrdilo, že jih Moravy žije ve vlastním klimatickém vesmíru. Jen pár desítek kilometrů odtud — na Vysočině — se ale lidé ráno probouzeli do pouhých 3 °C. A déšť? Za celý den ho spadlo tak málo, že byste ho na dlani nespočítali. Česko tak znovu zažívá den, který je učebnicovou ukázkou květnových extrémů — a současně pokračujícího sucha.
Brno opět v čele: tropický den, který už skoro nudí
Stanice Brno Královo Pole zaznamenala maximum 31,8 °C a zůstala tak jedinou meteostanicí z celé sítě i-meteo.cz, která ve čtvrtek překonala tropickou třicítku. Pro jihomoravskou metropoli jde o další z řady tropických dnů v závěru letošního května — po úterních 35,1 °C a středečních 34,3 °C už teploty nad 30 stupňů začínají být v Brně spíše pravidlem než výjimkou.
Ostatní regiony už tak horké nebyly, přesto se letní hodnoty objevily napříč celou republikou. Bezděkov pod Třemšínem hlásil 26,2 °C, plzeňská Losiná 25,4 °C, Klatovy-Otín 25,3 °C a středočeské Neratovice 24,8 °C. Letní den s teplotou nad 25 °C zaznamenaly čtyři stanice — o poznání méně než v úterý, kdy jich bylo třináct. Přesto zůstává fakt, že konec letošního května se teplotně pohybuje vysoko nad dlouhodobým normálem.
Současné hodnoty výmluvně ilustrují sílu teplé vzduchové hmoty, která se nad střední Evropu dostala. Podle aktuálních výstupů z naší sítě stanic se teploty drží na úrovni, kterou bychom běžně čekali spíše v druhé polovině července než na samém konci jara.
Ráno jako apríl: Vysočina na hranici mrazu
Zatímco odpoledne v Brně panovaly tropy, ranní minimum v Dolní Cerekvi na Vysočině spadlo na pouhé 3,0 °C — hodnota, která by koncem května zasluhovala vlastní titulek. Ještě chladněji bylo na severu a severovýchodě: Nová Paka hlásila 4,9 °C, Frýdlant 4,5 °C a slovenská Levoča dokonce 4,3 °C. Teploty kolem hranice přízemního mrazíku nejsou na konci května standardní, ačkoliv za jasných a suchých nocí k nim dochází.
Denní teplotní amplituda dosáhla na mnoha místech dramatických hodnot. Stanice Dolní Cerekev zažila rozdíl mezi ranními 3,0 °C a odpoledními 21,0 °C — rozpětí 18 stupňů během jediného dne. Podobně na tom byla Nová Paka (4,9 °C → 19,5 °C) nebo Bezděkov pod Třemšínem (7,0 °C → 26,2 °C), kde amplituda přesáhla 19 stupňů. Suchý kontinentální vzduch, jasná obloha a dlouhý den vytvářejí ideální podmínky pro extrémní rozkmit teplot — přes den intenzivní sluneční ohřev, v noci rychlé radiační ochlazování.
Tento fenomén, kterému meteorologové říkají radiační ochlazování, je typickým průvodním jevem suchého anticyklonálního počasí. Půda bez vláhy funguje jako dokonalý tepelný vodič vzhůru — teplo z ní uniká v noci do atmosféry mnohem rychleji, než když je provlhčená.
Ani kapka: sucho dál svírá českou krajinu
Snad nejvýmluvnějším rysem čtvrtečního počasí je opět téměř absolutní absence srážek. Z celé sítě 31 aktivních stanic v Česku a na Slovensku zaznamenalo nějaký úhrn pouze pět z nich — a všechny dohromady hlásí hodnoty, které by si vysloužily maximálně označení „symbolické".
Šternberk zachytil 0,9 mm, Václavovice 0,4 mm, Zašová 0,3 mm, Kostelec nad Orlicí 0,1 mm a slovenská Banská Štiavnica 1,8 mm. Pro srovnání: 26 stanic ze 31 nevidělo ani kapku. Jde o pokračování trendu, který z letošního května dělá jeden z nejsušších za poslední dekády — po extrémně suchém březnu a dubnu, kdy většina území Česka hlásila méně než třetinu normálních srážek, se ani květen neukazuje jako měsíc záchrany.
Situace na Vysočině, v Polabí a v jižních Čechách je podle aktuálních dat z meteostanic nadále kritická a podrobnou analýzu současného sucha jsme přinesli v samostatném článku. Zemědělci napříč regiony hlásí nižší vzcházivost jarních plodin a rybníky na mnoha místech klesají na historická minima.
Vítr se uklidnil, ale Ostravsko si ještě oddechnout nemohlo
Po středečním vichru, který na Ostravsku dosáhl 66 km/h, se čtvrtek nesl v duchu výrazného zklidnění. Přesto se Moravskoslezský kraj zcela neutišil — stanice Václavovice zaznamenala náraz 46,8 km/h, Kopřivnice-Lubina 43,9 km/h a Hladké Životice 29,0 km/h. Zajímavé je, že i relativně chráněná Čechtice na Benešovsku hlásila náraz 28,1 km/h a Císařov na Přerovsku 28,8 km/h.
Vítr tak zůstává tématem především pro severovýchodní polovinu republiky, zatímco západ Čech a střední Polabí zažily prakticky bezvětří — stanice v Neratovicích i na Kladně zaznamenaly průměrnou rychlost do 3 km/h. Synoptická situace se pomalu mění, tlaková výše nad východní Evropou slábne a uvolňuje cestu frontálním systémům od západu — právě to vytváří čerstvé proudění v oblasti Moravské brány.
Co čekat v dalších dnech?
Podle aktuálních výstupů meteorologických modelů by teplé počasí s odpoledními maximy nad 25 °C mělo vydržet až do konce týdne. Postupné slábnutí tlakové výše však otevírá dveře alespoň lokálním přeháňkám a bouřkám, které by se mohly objevit především v pátek a o víkendu. Plošný déšť, který by skutečně pomohl nasytit vyschlou krajinu, zatím v předpovědi nefiguruje.
Do té doby platí: ráno počítejte s bundou, odpoledne s krátkým rukávem. A nezapomeňte zalít zahradu — obloha to za vás neudělá.
Aktuální měření ze všech meteostanic sledujte nepřetržitě na i-meteo.cz, kde najdete i podrobné grafy, předpovědi a radarové snímky.
Proč je na konci května ráno stále pod 5 °C, i když odpoledne panují letní teploty?
Za velkými rozdíly mezi ranními a odpoledními teplotami stojí suchý vzduch a jasná obloha. Při současném anticyklonálním počasí, které panuje nad Českem, chybí oblačnost fungující jako izolační vrstva. Zemský povrch se během dne intenzivně ohřívá slunečním zářením, ale v noci teplo stejně rychle vyzařuje zpět do atmosféry — tomuto jevu říkáme radiační ochlazování. Suchá půda navíc celý proces urychluje, protože vlhkost by jinak teplo zadržovala. Proto v Dolní Cerekvi klesla teplota až na 3 °C, zatímco odpoledne v Brně bylo přes 31 °C.
Proč prší jen lokálně a proč ne celoplošně po celé republice?
Současná synoptická situace je charakterizována mohutnou tlakovou výší, která blokuje postup frontálních systémů od Atlantiku. Tyto fronty se „odrážejí" severněji nebo jižněji od našeho území. Jediné srážky, které se do Česka dostanou, jsou lokálního charakteru — vázané na specifické terénní podmínky, jako je Moravská brána či horské hřebeny. Pro plošné srážky je potřeba, aby tlaková výše zeslábla a nad střední Evropu postoupila frontální vlna, která přinese trvalejší déšť. To se podle modelů zatím nechystá.
Může čtvrteční počasí ovlivnit kvalitu ovzduší?
Ano. Suché a teplé počasí s minimálním větrem ve středních Čechách a Polabí vytváří podmínky pro zhoršené rozptylové podmínky. Bez srážek, které by „vymyly" atmosféru, a bez větru, který by ji promíchal, se mohou zejména v městských oblastech hromadit prachové částice a přízemní ozon. Ten vzniká fotochemickými reakcemi při intenzivním slunečním záření a může dráždit dýchací cesty. Doporučujeme sledovat aktuální index kvality ovzduší na webu ČHMÚ.
