Světové oceány a atmosféra se nacházejí v kritickém bodě. Podle nejnovějších analýz, které publikoval Carbon Brief, se rok 2026 vyvíjí neobvykle rychle. I když začátek roku vykazoval známky mírného ochlazování díky jevu La Niña, trend se během několika měsíců prudce otočil. Data z pěti předních vědeckých skupin potvrzují, že globální teploty rostou v tempu, které budí u klimatologů značnou pozornost.
Mechanismus ENSO: Proč se klima mění?
Abychom pochopili, proč jsou tyto zprávy tak důležité, musíme se podívat na fenomén ENSO (El Niño-Southern Oscillation). Jedná se o periodické kolísání teploty hladiny moře v tropickém Pacifiku, které má zásadní vliv na globální počasí. Existují dvě protichůdné fáze:
- La Niña: Chladnější fáze, kdy jsou vody v Pacifiku pod průměrem, což má tendenci mírně snižovat globální průměrné teploty.
- El Niño: Teplá fáze, kdy dochází k masivnímu uvolňování tepla z oceánu do atmosféry, což vede k prudkému nárůstu globálních teplot.
V prvních třech měsících roku 2026 jsme byli svědky slabé La Niña, která měla teploty držet v šachu. Přesto však leden, únor a březen překonaly historické průměry tak výrazně, že se první čtvrtletí stalo čtvrtým nejteplejším v historii. To naznačuje, že globální oteplování je již tak dominantním faktorem, že dokáže překonat i chladnější cykly oceánu.
Data neklamou: Rekordní teploty a tání Arktidy
Vědecké instituce jako NASA, NOAA nebo evropský Copernicus poskytují konzistentní důkazy o tom, že planeta se ohřívá. Podle aktuálních odhadů má rok 2026 nyní 19% šanci, že překoná rok 2024 a stane se absolutním rekordmanem. Pokud se však podaří rozvinout očekávaný „super“ El Niño, tato šance se dramaticky zvýší.
Kromě samotných teplot je alarmující situace v polárních oblastech. Začátek roku 2026 se vyznačil rekordně nízkým pokrytím ledem v Arktidě. Tato situace se vyrovnává s extrémními minimy z roku 2025. Ztráta arktického ledu není pouze lokálním problémem; funguje jako odrazivá zrcadla pro sluneční záření. Čím méně je ledu, tím více tepla pohltí tmavý oceán, což vytváří nebezpečný zpětný mechanismus, který dále urychluje globální oteplování.
Nástup „Super“ El Niño: Co čekat v podzimních měsících?
Aktuální modely, které analyzují data z oblasti „Niño3.4“ (klíčový region v Pacifiku pro měření jevů ENSO), naznačují, že do podzimu 2026 dojde k prudkému nárůstu teploty hladiny moře. Více než 13 vědeckých modelů se shoduje, že se formuje silný jev, který může mít globální dopady na srážkové vzorce i extrémní výkyvy počasí.
Silné El Niño znamená nejen vyšší průměrné teploty, ale také větší nestabilitu v atmosféře. Můžeme očekávat intenzivnější období sucha v některých částech světa a zároveň katastrofální povodně v jiných. Pro globální klimatický systém to znamená zvýšený tlak na všechny ekosystémy a zemědělské sektory.
Dopady na střední Evropu a Česko
Možná si položíte otázku: „Co mi je jedno, co se děje v Pacifiku?“ Vztah mezi jevem El Niño a počasím v České republice není přímý, ale je velmi silný skrze změny v globální cirkulaci atmosféry a pohybu jet streamu (vysokoatomosféřického proudu).
Extrémní globální teplo, které El Niño vyvolává, často vede k blokování atmosférických systémů. Pro střední Evropu to může znamenat:
- Extrémní letní vlny veder: Stabilní vysokotlaké oblasti mohou nad naším územím zůstat po celé týdny, což vede k nebezpečným teplotám a suchu.
- Nepochytitelnost srážek: Místo deští, které jsou pro zemědělství prospěšné, můžeme čelit buřkovým srážkám s extrémní intenzitou, které způsobují lokální záplavy a erozi půdy.
- Změny v zemědělství: Delší období sucha v kombinaci s náhlými výkyvy teplot může výrazně ovlivnit výnosy plodin, což se promítne do cen potravin.
I když El Niño není přímým příčinou našich lokálních bouřek, funguje jako katalyzátor, který zvyšuje energii v celém globálním systému. Čím více tepla je v oceánech, tím více „paliva“ mají bouře a extrémní jevy k dispozici.
Situace vyžaduje neustálý monitoring a adaptaci. Klimatologické instituce, jako je Světová meteorologická organizace (WMO), neustále varují, že tyto extrémy se stávají novým standardem, nikoliv výjimkou.
Jaký je hlavní rozdíl mezi jevy El Niño a La Niña?
El Niño je fáze, kdy se teplé vody v tropickém Pacifiku přibližují k pobřeží Ameriky, což zvyšuje globální teploty. La Niña je opakem – vody jsou chladnější, což má tendenci globální teploty mírně snižovat.
Může El Niño přímo způsobit extrémní počasí v České republice?
Ne přímo, ale nepřímo. El Niño mění globální distribuci tepla a pohyby vzdušných proudů (jet streamu). To může u nás vést k častějším a intenzivnějším vlnám veder nebo k nepředvídatelným srážkovým extrémům.
Proč je nízký stav arktického ledu tak důležitý pro zbytek světa?
Led v Arktidě funguje jako zrcadlo, které odráží sluneční záření zpět do vesmíru. Když led zmizí, oceán místo toho teplo pohltí, což vede k dalšímu ohřevu planety a dalšímu tání ledu – to je tzv. zpětná vazba.